Den poté

Připadá mi, že jsem se zbláznil nebo Emmerich začíná vyzrávat. Výrazně ubral patriotismu a více se zaměřil na postavy. I když se charaktery hlavních hrdinů za ty dvě hodiny zrovna závratně nezměnily, celá ta parta lidí mi padla do oka. Za veliký klad považuju vynechání postavy "tradičního remcala, který je věčně nespokojen", která "nesmí chybět" v žádném katastrofickém filmu. Úchvatná práce trikařů a zajímavě napsané postavy mě tak vtáhly do děje, že jsem si přál, aby měl Den poté alespoň čtyři hodiny, v nichž by se jednotlivé osobní příběhy mohly pořádně rozvinout. Nemůžu si pomoct, ale opravdu mi Den poté připadá jako dvouhodinový začátek něčeho mnohem většího. Jsem zvědavý, co Emmerich předvede příště. (06.06.2004)

Išiel som na polámané domčeky, zrútené domčeky a zmrznuté domčeky. To som dostal + navyše nechutne patetický príbeh, ktorý vyzerá ako vystrihnutý z encyklopédie najväčších filmových klišé. Keby mala tá omáčka naokolo čoby len za mák originality tešil by som sa. Žial niekto pri vymýšlaní 100+1 spôsobov ako zdevastovať New York zabudol, že také niečo ako príbeh treba. A pritom to mohla byť celkom fajn agitka. (24.06.2005)

Podle mě nejhorší film od Rolanda Emmericha. Dennise Quaida mám rád od dětství, ale tenhle film pro mě nezachrání. Některé logické kopance (přeskakování trhliny v ledu, útěk před vodou do knihovny, útěk před mrazem...), patetismus povznesený na strašlivou míru a děj, kterej je sotva jen rozvinutím základní zápletky ho totiž srážejí na hranici únosnosti. S o dvacet jedna let starším snímkem stejného jména to má stejné opravdu bohužel jen to jméno. (odkaz zde). Ten starší je skvělý film o jaderné válce. Tohle bohužel jen dojičem peněz a slz. Určitě film, bez kterýho bych se obešel, i když některé scény vypadají hezky (s miliony dolarů na triky aby ne!), nemá to pro mě smysl. Ale jako obvykle se film zaplatil (a tentokrát dokonce několikrát). (17.02.2006)

„Nič také sa nikdy nestalo.“ – „Nie posledných 10 000 rokov.“ Na rozdiel od PATRIOTA sa Emmerich konečne na nič nehrá a iba rozpráva nenáročný dobrodružný príbeh o tom, ako otec (Quaid) prekonáva šialené prírodné problémy a ide za synom (Gyllenhaal), ktorý sa medzitým snaží prežiť. Emmerich má tieto trikové veľkofilmy proste rád. Jeden zásadný rozdiel medzi týmto a ID4 (alebo GODZILLOU) je v tom, že besnenie živlov (na rozdiel od útoku mimozemšťanov, či prerastenej jašterice) poznáme všetci, takže nás z jednotlivých demoličných scenérií mrazí. V neposlednom rade mi to pripadalo u Emmericha prvýkrát, že hrdinami boli obyčajní ľudia, nie papierové figúrky. Roland sa učí - uberá dialógy a necháva rozprávať kameru, hudbu, strih. S týmto jeho filmom som sa cítil dobre (vyberanie kníh na spálenie, vlky). Ale v prípade, že nás chceli tvorcovia seriózne varovať, tak neviem neviem. No ak nás chceli iba zabaviť... uspeli! (30.04.2005)

Vy byste chtěli od Emmericha logiku? Nenechte se vysmát! :-) Je pravda, že třeba s Dnem nezávislosti se tohle srovnávat nedá (v kladném i záporném smyslu) ale mě šlo opravdu především o zábavu a triky a ty Emmerich umí skutečně pořád nejlépe. Patriotické se mi to nezdálo moc (ovšem pokud do toho nepočítáte záběr na americkou vlajku), i když jsme se opět dočkali dalšího projevu před shromážděným americkým národem před televizemi. PS za největší zápor filmu považuju to, že se Emmerich nadobro rozešel se skladatelem Davidem Arnoldem. Za tohle rozhodnutí bych mu rozhodně udělil odpad! (22.07.2004)