Planeta opic

Tenhle remake planety opic opravdu za moc nestojí. Má to prakticky úplně překopanej příběh a spíš k horšímu, zůstalo jenom to že je tam opice, která má ráda lidi a snaží se je zachrínit a taky to že tam je žena se kterou se samozřejmě spřátelí, akorát že tentokrát umí mluvit a to mi zrovna moc nesedělo. Jediný co je na tomhle filmu kvalitní jsou masky opic, ty vypadaj opravdově, ale co se týče zpracování opličejů tak ty se mi moc nelíbili, bylo až moc znát kdo je hodnej a kdo je zlej a ještě do toho naprosto příšernej dabing, to bylo utrpení. A konec? To je kapitola sama o sobě. Zase stupidní zakončení bitvy soubojem mezi tou nejzlejsí opicí a wahlbergem, kdyby byl aspoň dobrej souboj, jenže opice se radši zastřelí a naúplnrj závěr je něco vy stylu sochy svon´body ze starší planety opic. Ale to největší zklmaní teprve přišlo a to po skončení filmu, když jsem zjistil, že to točil Burton, něco takovýho bych od něj nečekal (04.12.2005)

Pointa původního díla je profláklá a jiná smysluplně dosadit asi nejde, tvůrci se proto rozumně rozhodli pro změnu celého obsahu i zaměření filmu. Jen ten výsledný produkt dosti pokulhává. Jako první mě zarazil zbrklý úvod. Během několika minut stihne Leon proletět vesmírnou bouří, havarovat na cizí planetě, prchat džunglí před opicemi a nakonec skončit v kleci uprostřed opičího města. V tom fofru se ve mně naakumulovala slušná nedůvěřivost, která bohužel nevymizela ani později. Srovnávání obě Planety opic i přes odlišné pojetí samozřejmě neuniknou. Zatímco ve filmu z šedesátých let fungovalo spojení inteligentních lidoopů s lidstvem, které prošlo těžkou retardací a stanulo právě na pozici opic, tady mají opice pořád dost opičích vlastností (pohyb, skřeky) a lidstvo je inteligentní. Výsledkem jsou zábavné scény, kdy opice ve stresu skáčou na lustr, směšně vřeští, provádějí mnohametrové skoky a mají neuvěřitelnou sílu. Kontraproduktivně zábavný je i Tim Roth jako krutý Thade, jelikož ty permanentně zlé pózy dlouho vážně brát nejdou. Nakolik se ale bere vážně celý film, to mi nebylo úplně jasné až do konce; míra nadhledu není zřejmá a nevýraznost všeho je do očí bijící. Leonovi jako by bylo jedno, do čeho se namočil, chová se stejně flegmaticky od zajetí až po přijetí úlohy jakéhosi spasitele, Ari je hloupoučká nanynka, o Thadeovi už jsem se vyjádřil. Ostatní buď nemají prostor, nebo ho nevyužívají, což je velmi mrzuté u souboje dvou gorilích válečníků a zejména u naznačeného, trestuhodně nikdy nerozvinutého trojúhelníku Leon - Ari - Daena. Po technické stránce je tahle planeta rozhodně obyvatelná. Burton si maluje svoje obrázky a masky i triky jsou prvotřídní, jen je jich málo. Scénář patří také spíše ke kladům - přes všechna negativa se podařilo udržet slušné tempo a film i přes dvouhodinovou stopáž rychle uteče, až jsem se divil, jak k tomu mohlo při tak jednoduchém ději a absenci silných scén dojít. No a co tedy s tou pointou? Příběh je ucelený, docela předvídatelný od začátku, šokovat se pokouší až úplně poslední scénou. Neúspěšně. Plážový závěr staré Planety opic zůstává zdaleka nepokořen a divákovi je konečně jasné, že Burton přeci jen zpoza kamery šibalsky pomrkával. Což ovšem v tomhle případě na dobrý film nestačí. (12.04.2008)

Je to vlastně docela roztomilý úlet a pro Burtona mám slabost, ale stejně nějak nevím. Když člověk vymaže z hlavy vzpomínku na původní verzi a bere to čistě jako zábavu, tak by to asi i šlo, já mám jen přesně s tím uvedeným docela problém. Ale musím říct, že Charlton Heston na "opačné straně barikády" mě docela pobavil. (05.07.2007)

Ano, akce pokulhává a příliš se nerovná stomilionovému rozpočtu. Kupříkladu jen úvodní pád astronauta nebo pochytání lidí opicemi jsou skrz naskrz průměrné. Kladem je určitě herecké obsazení, ač samotný Mark Wahlberg za primáty zaostává. Druhým je pak solidní výprava a posledním velmi slušně zvládnuté masky (žádné digitální kravinky, ale věrohodné pohyby rtů nebo očí). S nadhledem točící Tim Burton ovšem nedokázal zakrýt mizerný scénář, který se drží jedné dějové linie, která není vůbec silná a hlavně ji sráží uzívané dialogy. A pak si bizarně k látce přistupující Burton lehce nepohlídal tempo. To už jde vyloženě na jeho triko. Jinak je evidentní, že fandí opicím, vyloženě si užívá střelbu do vlastních řad. Na druhou stranu z jeho pověstné „divnosti“ moc nezbývá, ač je samotná opičí říše kouzelná. Závěr mi nevadil, vlastně i docela sedl. (25.04.2017)

Čím byla původní Planeta Opic pro svou generaci, tím byla pro mě o několik desetiletí později ta od Burtona a závěrečný cliffhanger mě vždy v dětství dostal tím způsobem jako ten v originálním filmu původní diváky, což jsem docenil až po letech. Roky jsem nechápal, proč sakra nikdy nevznikl sequel, zvlášť když jsem se dozvěděl, že se dostavil i finanční úspěch. A do dneška mě to dost žere. (08.05.2024)