Konstantin Veliký

Další heroicko-křesťanská sandálovka, která mě na jednu stranu potěšila tím, že přece jen trošku upozadila vyzdvihování křesťanského mučednictví a křesťanské víry, ale na druhou stranu mi zde chyběla šťáva, které měl třeba Ben Hur na rozdávání. A přitom výprava, kostýmy a choreografie bitev v ničem nezaostávaly za svými hollywoodskými bratříčky. Přesto nehodnotím ty dvě hodiny jako ztracený čas. 60% (24.01.2012)

Epický italský velkofilm o císaři Konstantinovi Velikém, který znovusjednotil říši po občanské válce a zrovnoprávnil křesťany s tehdejšími římskými kulty. Líbilo se mi to, i když musím uznat, že by neškodila trochu kratší délka, tak o 15 minut. Nicméně si myslím, že pro běžného diváka, který není obeznámen s krizí 4. století a systémem Augustů a Césarů a jejich střídáním to musí být trošku nepřehledné. (25.10.2014)

klasický zástupce historických filmů 60. let, který ani neurazí, ale ani nijak přílišně nepotěší. Bitvy obstojné, sice chyběla krev, ale dalo se to přežít. Děj plný zvratů, divných úmrtí, zrazování, intrik, politických blábolů a křesťanské agitky.. Často se tak film táhne, nudí, ale stejně to není na smrt.. příklad toho, jak filmaři przní dějiny :-) Ale stejně se to dá přežít a některé scény jsou hillarios (11.05.2010)

Film o rimskom cisarovi Konstatntinovi, ktory vladol v 4. storoci v Rimskej Risi - bol to ale uz cisar Dominatu, predchadzajuci Dioklecian ukoncil principat. Film patri do ktegorie, ktoru milujem - peplum, teda mec a sandaly, problem historickych filmov je ten, ze nikdy presne nezobrazia realitu - podla tohoto filmu sa Imperium Romanum zmieta v smrtelnych krcoch - a v realite bolo 4. storocie pre Imperium Romanum jedno z najpriaznivejsich a najkludnejsich. Realita sa ale neda uplne presne vystihnut - keby filmy chceli presnu realitu, museli by byt dlhe, s extra pomalym tempom a casto len vatovo planym plkanim + divakom by bolo treba plechovu prdel, lebo by slo o snimky s 2,5 a viac hodinovou stopazou. Mec a Sandaly su typicky taliansky zaner, vznikli v 50. rokoch po WWII, Taliani si prostrednictvom nich pripominali svoju extra slavnu minulost - najlepsie rimsku republiku a Rimsku Risu. Herecke vykony nijak neoslnili, kulisy su naopak dobre, dialogy tiez, A Lionello De Felicce sa ukazal ako rezisersky talent : 75 % (09.07.2019)

,,PRÁVE TAM SÚDIA KRESŤANOV." ,,TAK TO BY SOM CELKOM RÁD VIDEL." ,,PREČO NIE? SÚ TO VYNIKAJÚCI HERCI, KEBY PREDVÁDZALI TRAGÉDIU OD SENECU ZOŽALI BY OBROVSKÝ ÚSPECH." __ Talianske sandály zo 60-tych rokov sa vyznačujú poväčšine inšpiráciou antickou mytológiou, po prípade ak sa nejedná o bájnych hrdinov, historicky sa na nejaké udalosti veľmi neviažu, preto je Konštantín Veľký zaujímavou výnimkou. Treba ale povedať, že istotne si ani on na historickej presnosti veľmi nezakladá. Keďže ale dejiny tohto obdobia veľmi neovládam, bolo mi to vcelku jedno a na film som sa díval čisto z hľadiska záujmu. Ak môžem zhodnotiť, vo výsledku sa jedná o čisto priemerný (a snáď aj sériový) produkt, ktorý neurazí ani nenadchne. Výprava je trocha slabšia, davové scény armád sú vcelku uchádzajúce, herci prehrávajúci a film sa tak hlavne v druhej polovici za podpory pretiahnutej stopáže stáva často krát nudným. A pohľad na kresťanov čo sa radi pokrájajú aj na slížiky ... to sa musí vidieť. (16. hodnotenie, 2. komentár k filmu) (27.02.2010)