Kráska dne

Pokud si feministky vedou něco jako černou listinu, "Kráska dne" tam určitě nechybí. Bunuel zobrazuje ženy jako něco, co slouží čistě jen pro uspokojení mužských potřeb, stačí si jen zaplatit (žena=prostitutka). Surrealisticky koncipovaná fraška využívá snových sekvencí a prostřihů do hrdinčiny minulosti, ty nám sice mnoho nevysvětlí, ale mohou sloužit jako záchytná vodítka, podle kterých si můžeme snímek zkusit rozšifrovat. Já si film užil jako snovou hříčku, zkoumající sexuální fantazie a úchylky, dále jsem se dozvěděl, že pojem frigidní nymfomanka se vůbec nevylučuje :) Netřeba zmiňovat, že film si oblíbí především pánové, na čemž nese zásluhu okouzlující Catherine Deneuve, jejíž erotično bylo pro výsledný dojem klíčovým. 9/10 (08.12.2009)

Catherine Deneuve přijde po "pracovní šichtě" domů, dá si studenou sprchu, zabalí se do županu a nasadí si pohodlný bačkůrky. Přidřepne si ke krbu a začne pálit svoje spodní prádlo, protože co kdyby její nic netušící manžílek poznal, že její práce se neshoduje s jeho představou- francouzský Stepfordský paničky? Hodně palčivej film, který vás donutí si po skončení filmu doma pořádně vyvětrat a popřemýšlet o vašich vlastních prioritách. Prostě typický Buñuel, jak ho mám rád.... (28.06.2009)

Buñuelove vzťahové štúdie sú vskutku úchvatné a jedinečné. U tohto režiséra sa mi páči, že nič nenecháva na náhodu a vždy sa snaží ísť až na kosť problému, k čomu mu samozrejme slúži najmä brilantné charakterové vykreslenie postáv. V tomto prípade sa mi však zdá, že sa tu mierne odklonil od bežnej schémy skúmania vzťahu, a že sa viac zameral na psychológiu jedinca, konkrétne na ženu, ktorá si navonok žije spokojným životom, no vo vnútri je prázdna ako taká opustená vlčica. Čo sa týka jednotlivých nelineárnych vsuviek vo filme - útržky snov a predstáv, nevadili mi, a miestami pekne dopĺňali hlavnú os príbehu. Záver som si predstavoval trochu inak, no ale zas nemôžeme mať všetko, však? Nadpriemer. 75/100 (11.10.2017)

Náruživé a provokativní, přesto velmi vkusné a seriózní. "Mistři šoku a hnusu" dnešní kinematografie (ano, myslím tím Lanthimose a von Triera, a nejen je...) by se od Bunuelova snímku mohli učit, jak zacházet do niterných pater lidské duše a nepodlehnout při tom vůni kalkulu. Luis Bunuel a scenárista Jean-Claude Carriere se v Belle de Jour ponořují do skrytých tužeb dívky z buržoazních poměrů (ztvárněné chladnou Catherine Deneuve), jejíž vysněné představy o submisivitě nabydou po návštěvě salonního nevěstince reálných rozměrů. Drama je to komorní, zato úderné a nekonvenční, ozdobené Bunuelovým surrealistickým laděním (stěžejním centrem snových kontur se zde stává začátek a konec), jehož dokonalosti a absolutní syntézy s tradičním narativem dosáhli Bunuel s Carrierem o pár let později ve sžíravé kritice salonních poměrů: Nenápadném půvabu buržoazie. (18.04.2024)

Krásku dne bych neviděl nebýt naší zlaté čt2 (děkuju). Zaujalo mě téma a také hlavní protagonistka (shodou okolností jsem C. Deneuve viděl nedávno ještě v jednom filmu a docela mě dostal fakt, že tato herečka byla za mlada fakt kočka). S panem režisérem to bylo naše první setkání, takže zatím nemám s čím srovnávat. Hlavní hrdinka byla strašně komplikovaná postava (stejně tak se ale dá krásně říct, že prostě nevěděla, co pořádně vlastně chce); žila si v blahobytu, měla úspěšného manžela a taky elegantního sebevědomého nápadníka, ale ani s jedním si to nechtěla rozdat, protože ji plně uspokojovala pouze práce společnice (dámy prominou; prostě to byla kurva a potřebovala to tvrdě, nač z toho dělat tabu, že :-) ). Možná sexuální úchylka, deviace, v každém případě dění v ve veřejném domě bylo velmi zajímavé, často i úsměvné a stejně tak Severininy zvrhlé představy. To, že se "práce" promítla i do soukromého života a poznamenala ho, jí možná paradoxně pomohlo, každopádně dle konce nelze moc usuzovat, jak její život pokračoval dál. Zvláštní dílko, které v dnešní době samozřejmě ani za mák nevyzní odvážně či nějak eroticky, ale zabaví a pobaví, takže na ty slabší 4* to ještě bude. (06.02.2012)