Kráska dne

Byť, či nebyť? Alebo skôr som, či nie som? Jednu z tých, alebo rovno obe otázky si položilo určite veľa žien a dnešné hnutie #MeToo s tým nezmôže nič a z môjho pohľadu je aj riadne pokrytecké ( z jednej strany ). Je to proste v DNA, tak ako mužská časť tejto planéty má takisto svoje neduhy v podobe akéhosi kódu vo svojom pôvode. Luis Buñuel natočil snímok, ktorý rezonuje, ktorý sa opiera o dobré herecké výkony a ktorý sa nehanbí ( samozrejme vzhľadom na dobu vzniku ). Jeho predchádzajúce diela to ale veľmi nepripomína. (31.08.2018)

Kostra filmu vychází z románu Josepha Kessela z roku 1928. Opravdu jenom kostra a jména. Tento film je ale o něčem úplně jiném. Luis Buñuel útočí s gustem, požitkem a bez milosti na další svátost, jíž měl za pouhou instituci - na manželství, které podle něj nedokáže plnit svou roli a Séverine se ke svému manželovi může přiblíž pouze pomocí nevěry a vymanění, odpoutání, osvobození či jenom "vyvětrání"(?) své bohaté sexulity. Samozřejmě se ale nejedná o nic laciného, nýbrž o vrstevnatý, mnohoznačný, inteligentní a analytický pohled do duše vznešené kurvy z nutnosti ducha - kurva - toť žena - toť nic špatného. Alespoň takhle to snad myslel Buñuel. Nesouhlasím, zdráhám se souhlasit, bojím se souhlasit! (10.06.2005)

Jedna atraktívna aristokratka z vyššej spoločnosti,ktorej manžel je lekár,tak pociťuje,že nevie ako vynaložiť so svojim voľným časom,má voľného času dostatok.Séverine Serizy dostáva lukratívnu ponuku na JOB,o ktorý zo začiatku neprejavuje extra záujem,ale to by nebola Catherine Deneuve,aby sa s touto úlohou voľajako nepopasovala,žena s dvomi tvárami a jedným povolaním skúša,aké je to sa vracať domov k Pierremu a tváriť sa akoby nič.A Luis Buñuel sa tvári tak,že ja neviem,či sa pozerám na realitu,alebo pretrváva neustály sen... „Kráska dňa” Catherine Deneuve,tých krások tam bohviekoľko nie je,sú tri,ale Belle de Jour je pánmi žiadaná,čo po príchode citovo nevyrovnaného Marcela,ktorý jej začne robiť zo života peklo... Flek je to klasicky z najstarších remesiel na svete v exkluzívnom verejnom dome sa oddáva radovánkam,aby niečo zarobila a mohla si kúpiť niečo na seba.To myslím len obrazne,nevie,čo od života,tak sa zamotáva do vzťahov,ktoré môžu hocikomu zmeniť čokoľvek,čo praktizoval doteraz... Chce byť v práci len na taký čas,aby Pierre nič nespozoroval,tak vyžaduje potom rýchlo odísť INKOGNITO,ale aj steny majú oči a uši...Jedného pekného dňa zaklope Marcel Séverine na dvere a udelí jej svoje požiadavky a Pierre sa má čochvíľa vrátiť domov.Film stojí len na jednej osobe,a to Catherine Deneuve,ktorej atraktívnu ženu v najlepších rokoch uveríte behom sekundy v eroticky nabitom snímku režiséra,ktorý nemá problém provokovať a šokovať divákov,mňa nešokoval,ja som si užíval pohľad ženy,ktorej behajú vo vlastnej mysli tisíce a tisíce myšlienok zo situácie,z ktorej sa vymotať je komplikované... (09.10.2014)

Buñuel a Carrière se se svým druhým společným počinem neohroženě vydali na tehdy ještě málo probádané území temného kontinentu. Jejich případová studie tématu ženského masochismu vyniká seriózností přístupu a mírou projeveného pochopení pro hrdinku. Vykreslení Séverine, navenek spořádané a milující manželky, ve skutečnosti ženy toužící osvobodit svou sexualitu nikoli jen ve fantaziích, zapadá mezi ostatní Buñuelovy portréty buržoazní přetvářky, není ovšem jízlivé. Nedostatek představivosti jako hlavní znak buržoazní zkostnatělosti pro protagonistku neplatí – dokáže snít a tím se i odpoutat od role, pro kterou byla předurčena. Ironie tkví teprve ve faktu, že v manželství i v sexuálním životě touží po tomtéž, po submisivitě. Ve všech jejích denních snech je ona tou spoutanou, nikoli spoutávající (tedy dominou). Klíč k osvobození pro ni představuje bytostně surrealistické překonání hranice mezi světem imaginárního a reálného. Obojí musí v polosnovém závěru nutně splynout. Přes nebývalou serióznost přístupu, jako explikativní materiál prý Krásku dne na přednáškách pouštěl samotný Lacan, netrpí film akademickou strnulostí. Buñuel zůstává věrný svému úspornému stylu, s fetišistickými záběry nohou, promyšleně volenými barvami a rozmístěnými objekty. A samozřejmě s drobnými zlomyslnostmi na diváka (není nám prozrazeno, co se nachází v černé krabičce, zato jsme skrze postavu Séverine upozorněni na vlastní voyerismus). Odvážný snímek o tom, po čem ženy skutečně touží, je dodnes působivý nejen jako ukázka mladé krásy Catherine Deneuve a vrcholné práce Yvese Saint Laurenta. 85% Zajímavé komentáře: Subjektiv, FlyBoy, Alister (12.11.2012)

Luis Buňuel si opět vzal na paškál kritiku společnosti. Tentokrát jde o mladou ženu, manželku bohatého chirurga. Toto manželství ji však nenaplňuje. Stane se prostitutkou, v čemž nachází smysl svého života. Nejde jí o peníze. Chce pozornost muže a je jí jedno, že to je ponižujícím způsobem. Muž, který stál o její vznešené chování o ní jako kurvu nemá zájem. Buňuel tu trochu kritizuje ženy. Žena je podle něj bytostí, která potřebuje tvrdou ruku a líbí se jí to. Sama od sebe není schopna být zajímavá. Aspoň tak jsem to pochopil já. Snové vize a surrealistické vyznění dělají tento film ještě lepší! K tomu krásná Catherine! (19.09.2009)