Trestanec

O věrohodnosti příběhu, o věrohodnosti Waldauovy postavy i o věrohodnosti Waldaua v jeho roli si myslím svoje, ale to nic nemění na tom, že většinu času jde o slušně hustoatmosférické kriminální drámko a mnohé záběry jsou příjemně syrové. Nejvíc mě bavily scény z lapáku. Je fajn, že aspoň americký vězeňský systém (na rozdíl od evropských) má zdá se primární funkci trestající a nikoliv (pseudo)nápravnou a tamní basa tedy není žádná ozdravovna. Ale není se pak čemu divit, že slušnej bílej chlap začne radši v zadku nosit balónky s fetem pro Aryan Brotherhood, než aby v něm měl každou chvíli zasunutou negerskou kládu. Až potud parádní film. Ale samozřejmě nebyli by to hollywoodští, aby to zase celé nezprasili nějakou tou svojí přiblble angažovanou pointou, kterou tu ale vůbec nehodlám kriticky rozebírat, ztráta času. P.S.: A s tím digitálně neduživým Waldauem ve 34.minutě to trikmistři kapánek přehnali. (23.04.2020)

Snímek rozhodně měl hrozně dobré momenty, nicméně neustále sám sobě házel pod nohy klacky, a to katastrofálním střihem. Vždy v momentu, kdy se snímek nadechval k nějaké koukatelné stopáži, přišel střih, který přepnul děj úplně jinam. Vždy do míst, kde se pranic nedělo. Pasáže z věznice byly výrazně lepší než rodinný zbytek. Nikolaj ukázal, že umí být i škaredý. Hlavně však ukázal, že je vynikající herec, který si poradí s každou rolí. V ději bych ocenil snad jen méně morálních mouder a více předmětů v prdeli. Lepší dvě hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka Khalesi. (19.10.2017)

Vězeňské prostředí opět tak trošku jinak. Nikolaj Coster-Waldau totiž není žádnej trestanec. Bohužel se mu ale jednou situací změní život o 180 stupňů a americkej systém ho vhodí do věznice plné úchyláků, vrahů, černejch a nácků. A úplně si nejsem jistej, jestli je duševně labilní, když se podvolí náckům, ale scénáristi si pro něj připravili pár slušnejch výkrut a tak se tu divák úplně nudit nebude. Největším problémem je fakt, že Nikolaj na vraha opravdu nevypadá a když už vraždí, tak se u toho tváří jak nemluvně, co má prdy. Na druhou stranu film měl neskutečný koule a závěr byl naprosto bezchybnej. Rozhodoval jsem se mezi třemi až čtyřmi, ale nakonec jsem se podvolil lepšímu středu. (11.01.2018)

Warrior or victim, aneb přehlédnutá červená na semaforu postaví jemného finančníka před volbu, jestli být bílou pichnou, či bílou pýchou.. Waughova studie o kazivých účincích nápravných zařízení se snaží pohybovat ve dvou módech. Ten vězeňsko-gangsterský působí poněkud klišovitě a o atmosféře Training Day či černobílých scén American History X si může nechat jenom zdát. Psychologický mód se stavěním bariéry proti rodině vykazuje plochost Moneyho hrudníku ještě před nástupem do oploceného fitness centra a zbytečně bere prostor tomu prvnímu. Nehledě na to, že snaživý Coster-Waldau tu sice má Movember 12 měsíců v roce a spoustu tetování z časopisu Bravo, ale ten přerod na vypočítavého (skoro)gangstera mu nelze i kvůli konstrukci příběhu příliš věřit. Trošku mi zůstává záhadou, jak se Moneyho řitní pošta vypořádala se vstupní prohlídkou při posledním nástupu do vězení. Falešné dno konečníku? (09.08.2017)

Steroidy vyžraní modelové a vepři, parodující americké policejní složky a vězeňský život. Většina filmu se dá shrnout jako 120 minutové zdlouhavě přešlapování na místě za extrémně pomalého šmrdlání houslí v pozadí, kdy se vzpomíná na žužu rodinku a prokládá to jen velmi ojedinělá dávka krvavé zábavy. Následuje jen nerealistické, ukrutně dementní a překombinované finále, no a (doslova) pohádky je konec. Chce to být autentické vyobrazení drsného života v americkém vězení, jenže pak si zcela jemný, nesmělý a hodný zelenáč Lannister, rozpačitě si hledajíc místo u místního teplého gangu "nadlidí", strčí pervitin v kondomu do prdele a rázem se z okrajového pingla stává druhý nejvýše postavený člen Bratrstva vylízaných v celém vězení. Možná ale jen nebyl dostatečný prostor a čas na vyobrazení jeho vzrůstající reputace v gangu, protože by se pak do filmu nevešlo to podstatné, třeba jak permanentně zírá do zdi. Románkovi Waughovi asi ztvrdne jen z představy nahých a vypracovaných nebezpečných "zvířat" v kleci, které se sladkokysele potí a zároveň lesknou při žáru slunce a jejich drsných mačo cviků, takže má obsesi na vězeňské filmy plné nahých mužských těl, ale veškerý svůj fetiš si vyprojektoval už před devíti lety do Zločince , který se snad natáčel ve stejných celách jako tohle a prohodit hlavní herce, člověk nepozná rozdíl pomalu ani ve scénáři. Zatímco v něm bylo vše z vězení pečlivě ukázané a v rámci mezí zábavně vylíčené, zde se jen uboze recyklovalo, vykrádalo, případně jen apaticky nastřelovalo a jako bonus se přidal jen ten ukrutně debilní závěrečný plán, který by skončil minimálně u první prohlídky při přijetí do věznice u roztažených půlek, povoleného svěrače a obligátního zakašlání. 60 % (04.08.2017)