Oppenheimer
Oppenheimer
Oppenheimer
Režie:
Christopher NolanScénář:
Christopher NolanKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Ludwig GöranssonHrají:
Cillian Murphy, Matt Damon, Robert Downey Jr., Emily Blunt, Florence Pugh, Josh Hartnett, Casey Affleck, Rami Malek, Kenneth Branagh, Tom Conti, Benny Safdie (více)VOD (4)
Obsahy(2)
V době, kdy Druhá světová válka ještě vypadala nerozhodně, probíhal na dálku dramatický souboj mezi Spojenými státy a Německem o to, komu se dřív podaří zkonstruovat atomovou bombu a získat nad nepřítelem rozhodující převahu. V Americe se tajný výzkum skrýval pod označením Projekt Manhattan a jedním z jeho klíčových aktérů byl astrofyzik Robert Oppenheimer. Pod obrovským časovým tlakem se s týmem dalších vědců pokoušel sestrojit vynález, který má potenciál zničit celý svět, ale bez jehož včasného dokončení se tentýž svět nepodaří zachránit… (Cinemart)
(více)Recenze (1 355)
Dobrý film, herecké výkony na jednotku, ale povedal by som, zbytočne moc dlhý, o takú hodinku ho kľudne mohli skrátiť, miestami to bola proste nuda. Dávam 4 hviezdy, lebo 5 dávam len filmom, ktoré si rád časom pozriem znovu, a tento medzi ne nepatrí. Som rád, že som ho videl, ale znova to nemám zapotrebu. ()
Za mě plná polní. Herci úžasní, čekala jsem, že Emily Blunt bude mít "větší roli", když je tak propagována filmem. Ale nemá. Důvtip je v tom, že když už se na scéně objeví, tak to stojí za to. Mnohdy kritizovaných 180min pro mě nebylo dlouho a netáhlo se to. Takový Revenant, který byl o chlup kratší se mi táhl a "nudil" mě mnohem víc. Tady se mi to táhlo velmi krátce ze začátku, než jsem se zorientovala kdo je kdo a co a z jaké doby, ale pak to začne odsejpat. Určitě bych se podívala znovu a určitě bych znovu šla i do kina, protože si to za mě zaslouží velké plátno a ne pouze doma před obrazovkou! ()
Tři hodiny kecání. Pro naprostou nudu, mimořádně vážné obličeje, psychedelické blikající barvičky a zejména pro naprostou nezajímavost jsem se doklikal skoro do konce za 10 minut, úplně do konce jsem to pak už nezvládl. (3%) ()
Odnesla jsem si z kina velmi silný zážitek, o kterém přemýšlím ještě několik dní poté. Asi určitě se na to vypravím ještě jednou, ovšem tentokrát do IMAX kina. 🎬 Jak Nolan umí kroutit ve svých filmech s časem, to vím. Shodou okolností jsem viděla opakovaně Počátek v TV pár dní před tímto spektáklem, takže jsem měla "natrénováno". Ale zde se Nolan nesnaží diváka zmást, spíš naopak, vnímání tří časových rovin usnadní to, že jedna z nich je černobílá. Nedovolí vydechnout. Jede a jede. A závěrečné poselství je v současné době obzvlášť silné. Nejde si neuvědomit, že kdyby agresor za humny nebyl držitelem jaderných zbraní, byla by situce úplně jiná. A též si nejde neuvědomit, že teoretické základy jaderných zbraní ve 40. letech minulého století znal leckdo a byla to jen otázka času a peněz. Kdyby ne Oppenheimer, byl by to někdo jiný, možná někdy jindy (nepříliš) a někde jinde, ale byl by. 🎬 Cilliana jako herce moc nemusím, ale tady mi vyrazil dech (rozhodně v dobrém). Robert Downey Jr. opravdu už jako junior rozhodně nevypadá. Oplácanej Matt Damon. A Gary Oldman? Toho jsem vůbec nepoznala, až podle seznamu na IMDb. Jo a Jason Clarke, co hrál toho na zabití vyšetřovatele. Pokaždé, ať ho vidím kdekoliv, si ho pletu s Matthew Perry, tedy Chandlerem z Friends. 🎬 Fakt to trvalo tři hodiny? Vůbec mi to tak nepřišlo. ()
Zbytocne dlhe a nudne... Trocha som sa obaval tohoto vyberu zivotopisneho filmu, no vsadil som na rating a Nolana. Uprimne, raz som ho podcenil so snimkom Interstellar, ale po jeho nedavnom zhliadnuti som lutoval ze som na to nesiel do kina ked bola prilezitost v 2014-tom. Hudba v oboch filmoch bola skvela, taka tajomna a mysticka co pozdvihne filmy o level vyssie...staci si pozriet trailer... To bol tiez dovod preco som Nolanov snimok tentokrat nechcel minut. No tento krat som mohol zostat radsej doma. Tym ale nechcem podcenit dolezitost toho co sa stalo v historii, no kazdopadne by som sa rozhodol inak. Village Cinemas, Hobart, 13.08.2023 ()
N.t.v.l. kdyby mi někdo řekl před filmem, že 3h vydržím sledovat konverzační drama kde vím, že dojde k výbuchu bomby, zeptal bych se, jestli se neposral v kině. Já si z toho asi trochu čůrnul a nebylo to ani výběrem popcornu, ani pití, ani příjemnou KH společností. Ten film je prostě napínavej a i když jsou dialogy místy rychlé, vše je srozumitelné. Prostě divím se divím. S Barbie se to nedá srovnat - ty peníze se tak nějak vrátily. Doporučuji. Přesah? Snad do života lidí v Japonsku. Ale těžko argumentovat životy lidí ve válce.. Je to buď my, nebo oni. To si přiznejme! ()
Snímek Oppenheimer vzbudil obrovský divácký ohlas a upřímně, není se vůbec čemu divit. Tento film je opravdu strhující, dramatický, napínavý, vzbuzující u diváků silné emoce a filmového nadšence doslova pohltí. I když film trval skoro 3 hodiny, rozhodně ta podívaná stála za to, i když podruhé bych už takový maraton asi znovu neabsolvoval. Snímek nám v podstatě nabízí tři roviny, jednu, která mapuje Oppenheimerovu minulost, a sledujeme zde důležité okolnosti, které v konečném důsledku vedly ke konstrukci jaderné bomby, a to na pozadí nejen Oppenheimerových myšlenek a vizí, ale i v oblasti osobní, která s tím úzce souvisela, protože jeho okolí bylo s tímto děním bezprostředně propojeno. A ty další dvě roviny se nesou v duchu intrik zejména ze strany vědce a kandidáta na senátora Lewise Strausse a výslechů, kterým byl Oppenheimer a jeho nejbližší spolupracovníci, přátelé a rodina v poválečném období v období mccarthismu podrobeni. Osobnost Oppenheimera bezesporu rozdělila a možná i nadále rozděluje lidi na dva tábory. Na ty, kteří ho považují za hrdinu, který díky zkonstruování jaderné bomby ukončil další pokračování druhé světové války a umožnil na delší čas období relativního, a to je nutno zdůraznit, relativního míru, protože různé typy válek pokračovaly a pokračují v podstatě až do dnešních dnů, byť naštěstí ne v rámci celého světa. A pak tu máme druhý tábor, který může Oppenheimera odsuzovat, že aplikaci, resp. svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki zaplatily životem statisíce nevinných lidí, kteří zemřeli buď okamžitě, nebo se postupně "rozkládali" v důsledku radioaktivního ozáření. Ať tak či tak, tento vynález byl přelomový, a ať chceme nebo ne, jednoznačně přispěl k tomu, že skončila druhá světová válka. Herecké výkony byly famózní, Cilian Murphy i Emily Blunt v rolích Oppenheimerových byli skvělí a přesvědčiví a byla to skutečně jedinečná podívaná. Samozřejmě jde o velice náročnou a komplikovanou problematiku, která i po shlédnutí tohoto snímku jistě diváka donutí k zamyšlení a možná i studiu dalších souvislostí, ale musím říct, že snímek je vskutku vynikající a je skvělé, že si k němu nachází cestu fanoušci v podstatě všech věkových kategorií. I když ve snímku vystupuje dle mého názoru až příliš mnoho postav, a divák se v tom může snadno ztratit, myslím si, že i přesto je snímek poměrně srozumitelný a to jak pro laika, tak pro odborníka. Ve filmu je rovněž velmi dobře poukázáno na to, že i když jste svým způsobem jedinečný a geniální, sám nikdy nezmůžete nic. I proto je zapotřebí mít kolem sebe kvalitní kolektiv lidí, s nimiž ty myšlenky a ideály uvedete v život a díky společnému úsilí dojdete (nebo také třeba ne) k úspěšnému cíli. A myslím si, že to byl i případ Oppenheimera. Ačkoliv ve snímku byla řada scén, které ve mě vzbudily silné emoce a které ve mě svým způsobem rezonují ještě teď, zaujala mě zejména scéna v samém závěru, kdy je odtajněn obsah rozhovoru mezi Oppenheimerem a Albertem Einsteinem. Když Einstein předjímá, že Oppenheimer se dočká spravedlnosti, získá si znovu úctu a respekt, kterou si zaslouží, bude mu předána medaile, a všichni mu budou gratulovat a obdivovat ho. Bude to ale jen proto, že z toho sami budou cítit nějaký vlastní prospěch, nějaký vlastní profit. To si myslím, že tahle scéna byla velmi příznačná a dokreslující to, že lidé mají různé charaktery, které se vlivem různých a často kritických událostí mění, a bohužel ne často k tomu lepšímu. Film Oppenheimer hodnotím jako skvělý snímek, a oceňuji jej solidními 80 %. Přejme si jen, aby relativní mír, který zatím ještě máme, nám vydržel, a aby pánové, kteří tak rádi vyhrožují použitím jaderných zbraní, se nejprve zamysleli sami nad sebou a zejména nad tím, co by to znamenalo pro lidstvo, a tedy i pro ně samotné. () (méně) (více)
První projekce - 8/10. Když jsem odcházel z kina, měl jsem pocit, že Nolan natočil film, který kdyby rozdělil na dvě poloviny (1/2 - až do výbuchu první atomovky s dozvukem v Japonsku x 2/2 - celý soudní proces, politikaření a intrikářství) vtzniknou mu dva naprosto strhující snímky. V tomhle tříhodinovém opusu jsem se ztrácel. Přiznávám se dobrovolně. Tolik jmen, časových linií a drobných náznaků můj extrémně unavený mozek nezvádl. Je to chyba nevyspání? Nemyslím si. Prostě je to až moc velký film na to, aby jej divák dokázal vstřebat se vším všudy. Myslel jsem, že si počkám až přijde na streamovací platformy a dám mu druhou šanci. Pak na mě ale vyskočila nabídka, která se neodmítá a já za dva týdny jel do pražského IMAXu na svou 70mm premiéru. Druhá projekce - úplně jiných 8/10. IMAX fakt filmu přidá. Extrémně moc. Už tak dokonalý vizuál byl vystřelen do stratosféry. Já blbec šel vcelku nepřipraven a myslel jsem, že 70mm znamená, že film bude širší, tudíž mě výsledný „čtvercový“ formát některých scén naprosto uhranul. Wow. Další ohromnou výhodou bylo, že jsem na film nahlížel úplně jinak. Pro mě tenkrát strhující první polovina pro mě přestala mít punc tajemna a já se tak mohl plně soustředit na všechno to „okolo“. Wow. Najednou to už nebyl film o atomové bombě, ale perfektní dokument o životě a práci jednoho velikána. O překážkách a intrikách. Najednou jsem docenil něco, co mě při první projekci mátlo a uspávalo. Vše najednou zapadlo. Proč jsem tedy nezměnil hodnocení? Protože si stále stojím za tím, že jsem viděl dva filmy trochu na sílu spojené do jednoho. Jsem ale nesmírně rád, že jsem se mohl účastnit něčeho do jisté míry výjimečného a neopakovatelného. Zbývá už jen postesk nad tím, že se netočí filmy na 70mm IMAX formát prostě furt. ()
Šel jsem na Oppenheimera po mírně zklamaných ohlasech trochu v obavách, odcházím však mírně nadšen. Obdivuji prostě Nolana, jak pečlivě staví svou konstrukci z obrovských, mnohdy těžkých kamenů, a nejen, že mu ta stavba nespadne, ještě působí lehce a vzdušně. Takový nový Spielberg či dokonce Kubrick. Samozřejmě by se to dalo krapet pokrátit, ale tempo si děj udržuje díky střídání různých časových rovin, a také tepající hudbě, přestože se v jádru jedná především o monstrproces v honu na čarodějnice. Jinak potěšil mě už jen pohled na plejádu oblíbených herců a hereček, kteří mají co hrát, a to i v těch nejmenších rolích - např.Oldman si tu střihl další státníkovu Nejtemnější hodinu. I když vás to neroztrhá na kusy, a diváky možná rozštěpí na dva tábory, bomba to nakonec přecejen je. ()
Svého času mě fascinoval v IMAXu jiný Nolanův film - Dunkerk, proto jsem na Oppenheimera zamířil rovněž do Imaxu. Trochu toho lituji, protože ten film na rozdíl od Duknerku nebyl jen směsí zvuků, obrazů a vůbec nejrůznějších vjemů, bylo v něm o něco víc, než jenom člověku předvést, co to znamená, ocitnout se ve válce. Tady bylo té látky k přemýšlení tolik, že to vstřebávám až dodnes. Film naprosto reálně ukazuje, že vědci jsou skutečně jako malé děti a přes jejich genialitu jim často chybí smysl pro drobné každodenní věci. Stejně skvěle je předvedeno, jak už tehdy byla americká univerzitní scéna doslova prolezlá levicovými fanatiky a aktivisty, kteří viděli v Sovětském Svazu cosi jako Svatý grál a svoji zemi naopak jako prohnilou a zdegenerovanou. Bohužel, je pravda (v mnohem větší míře, než to film ukazuje), že Sovětský Svaz by nikdy atomovou bombu neměl, kdyby oni přičinliví "intělektuálové" její tajemství ochotně Rusům nepředali, někteří z hlouposti a odporu ke světu, jehož byli součástí a jiní z naivity. Paradoxně lidé, jako Hoover nebo onen McCarthy díky svému povrchnímu a teatrálnímu "boji" proti komunistům v USA paradoxně Rusům pomohli víc, než si byli schopni přiznat. Když byl totiž někdo za ruského špiona označen oprávněně, už tomu v záplavě všech možných obvinění tomu už lidé nevěřili. Sám Oppenheimer je toho víc než jasným příkladem. Pokud on sám uvažoval v kategoriích zodpovědnosti za Hirošimu a Nagasaki, otevírá se tady celá řada otázek. Bylo použití bomb nutné? Tvrzení, že Japonci by po vstupu SSSR do války na Dálném východě (ovšem v Číně) kapitulovali tak jako tak, je naprosto na vodě. Že bylo svržení bomb varováním směrem ke Stalinovi je také jasné. A že by Američané a ostatní Spojenci ztratili při přímém útoku na ostrovy onen nejméně půlmilion mužů je na základě zkušeností s Okinawou nezpochybnitelné. Když se mluví o obětech v japonských městech, nikdo se z oněch fyziků nevrací k tomu, jak se Japonci chovali v Číně (Nanking je jenom vrchol pyramidy), ale i na ostatních obsazených územích. Přesto slouží Nolanovi ke cti, že v jeho scénáři je i tohle stručně zmíněno. Stejně jako ona špionáž. Zklamání, že na Stalina Trumanova informace o superzbrani nemohla udělat dojem je pochopitelné. Díky masivní špionáži věděl, co Američané mají a Berija už začínal pracovat na sovětské verzi. Bez sebemenšího ohledu na oběti vybité a zničené země. Tohle ovšem oni fyzici a ostatní nevěděli, nebo možná ani vědět nechtěli. Další velkou otázkou je, co by se stalo, kdyby Američané bomby v praxi nepoužili. Použili by je později? Použili by je Rusové? Nebylo to varování (nejen SSSR) vlastně ještě tak (přes těch 110 tisíc mrtvých) nejméně bolestivé? Fascinující je i onen "soud" ohledně prověrky i paralelně probíhající kampaň, kdy Eisenhowerovi Senát odmítl Strausse na v podstatě nevýznamnou funkci ministra obchodu. Tady je ten hysterický a povrchní antikomunismus předvedený v dokonalé podobě. Ale není to rozhodně omluva všech těch „užitečných idiotů“ a salónních levičáků v (nejen) anglosaském světě. Jediné, co mi tady vadí, je ona adorace Kennedyho. Ve skutečnosti těmi, kdo Strausse v Senátu odstřelili, byli senátoři Anderson a McGee a ne kvůli odebrání prověrky Oppenheimerovi, ale jako součást předvolebního boje. "Zásluha" Kennedyho spočívala pouze v tom, že stejně jako jeho nástupce Johnson v senátu hlasoval proti němu. A samotný Oppenheimer? Ve filmu vychází jako fascinující a především velmi lidská osobnost. Chápu zvraty jeho myšlení a rozumím mu. Na druhou stranu, jeho oprávněně morální imperativy s ohledem na nebezpečí jaderného konfliktu a zničení celé planety vychází i z toho, že o vesmíru toho věděl spoustu, o kvantové mechanice ještě víc, ale neměl představu, čeho jsou ve skutečnosti Rusové schopni. Masová likvidace se netýkala pouze Židů v Německu, o pár set až tisíc kilometrů dál na východ to pokračovalo úplně stejně. Přesto si Robert Oppenheimer zaslouží velký respekt. Ale jen tak mimochodem, souhlasím s tím, co o něm řekl Matt Damon jako generál Groves a vlastně i Teller (otec vodíkové bomby). Oppenheimer byl skutečně loajální k USA, ale zároveň byl tak trochu neřízená střela. Film famózní, herci skvělí, celou dobu jsem nepoznal Roberta Downey jr. - herci si byli velmi podobní se skutečnými osobnostmi, ale hlavně je uměli zahrát...pod vedením asi v současné době největšího světového filmového režiséra. () (méně) (více)
Filmy trvající více než 2 hodiny nemám příliš v oblibě. Délka vede zpravidla k rozplizlosti a příliš okatému nouzovému vyplnění času. Tento film je výjimkou. Má spád, myšlenku i herecké výkony, vizuální a zvukové efekty jsou sice poplatné jiné generaci než mé, ale nejsou samoúčelné a do spádu rozhovorů zapadnou jako mezipatro na schodiště. Trošku komplikací bylo orientovat se v postavách, pokud nejste právě fyzikové, tak snadno identifikovatelný byl jen Einstein :-), takže mně mrzelo, že jsem si o samotném Oppenheimerovi a jeho životě, příběh a postavách kolem něj nenačetl víc před shlédnutím filmu. A drobnosti, jako někdy jen "prokmitnuté" titulky (ano, je můj problém, že neumím dost dobře anglicky), a nebo jejich horší čitelnost na světlém pozadí (ale to je obecný problém všech titulkovaných filmů), jsou jen drobnosti na skvělém filmu. Zatím čtyři hvězdy, ale až si o Oppenheimerovi něco přečtu, nevylučuji že ho zkouknu ještě jednou. ()
Amíci (nezdravé vlastenectvo nesmie chýbať) a Nemci vo vražednom súboji o to, komu prvému sa podarí zostrojiť zbraň hromadného ničenia len aby víťazi nakoniec jej autorovi podrazili nohy. Spočiatku desivá, ale na Nolanove pomery asi štandardná stopáž ubiehala rýchlo, vo filme sa neustále niečo dialo a hluché miesta v podstate ani neboli. Cillian Murphy tu za tri hodiny vystriedal viac výrazov tváre, než za celých niekoľko rokov Peaky Blinders a Roberta Downeyho tu namaskovali tak dobre, že som ho najprv ani nespoznal. Interstellar je oproti tomuto preceňovaný (niežeby nebol). ()
Podruhé za pět za zážitek. Příště už to budou zase čtyři... ()
/// (POZOR SPOILERY) Předem musím konstatovat, že jsem si film viděl v pražském IMAXu, a tak jsem měl příležitost vychutnat si ho v plné kráse díky vynikajícímu zvuku a obrazu. Je důležité zdůraznit, že tento film byl vytvořen přímo pro formát IMAX, takže celá moje recenze se týká této verze. Teď se však pojďme podívat na samotný film. Jedním slovem - úžasný. Nemám k němu vůbec žádné výhrady. Od hereckých výkonů až po hudbu, scénář, kameru a vizuální efekty, vše bylo na nejvyšší úrovni. Co je obzvláště pozoruhodné, je fakt, že prý nebylo použito žádné CGI (viz články před premiérou filmu). Musím vyzdvihnout herecký výkon jak Cilliana Murphyho, tak zejména Roberta Downeyho Jr. I přes jeho menší roli a postavu, která mohla působit záporně, hrál opravdu brilantně. Film jsem šel vidět s obavami, že to bude tříhodinová nuda, ale opak byl pravdou. Film utekl tak rychle, že než jsem se stihl pořádně konečně nadechnout, tak se spustily titulky. Ze všeho nejvíce mě však zasáhla poslední část filmu, po úspěšném testu atomové bomby, po následném útoku na Japonsko a všech právních průtazích, kterými musel Oppenheimer projít. Největším vrcholem byl okamžik, kdy jsme konečně slyšeli a viděli, co si Robert s Albertem na konci filmu řekli. Celkově byla tato zápletka a pointa filmu tak silná, že jsem zůstal zaražený v křesle. Čím více nad tím přemýšlím, tím víc doufám, že někdo někde v pozadí nevyvíjí ještě něco víc vražedného, jako onu zmiňovanou A-bombu od doktora Oppenheimera. Jediným, co bych mohl vytknout, bylo místy příliš hlasité ozvučení. Buď to v Praze rádi tzv. "ohulí", nebo mám prostě až moc citlivé uši. To ale je spíš moje osobní preference, ne chyba filmu. |10/10| ()
Preceňovaný film. Nie je zlý, ale spomeňte si, čo v žánri historickej rekonštrukcie dokázal napríklad seriál Černobyl. A Nolanova metóda mobilizácie diváckej pozornosti výbuchom uprostred dialógu je fakt otravná. ()
Tak velký úspěch jako má tento film je něco dechberoucího, ale stačí se podívat, kdo stojí za režií a nejednou to dává smysl, trochu :) Christopher Nolan je výjimečný, tak jako jeho filmy. Oppenheimer - audiovizuální, herecký a filmařský MEGA masakr. IMAX je zážitek na který se nezapomíná a u Nolana už povinnost. Christopher Nolan tady ukazuje, že se pořad může posouvat a vytvářet zážitky tak jako málokdo ze současných režisérů. ()
1* za výbuch 2* za hudbu . Ten film mě neuvěřitelně rozčiloval snad úplně vším. Herci, scénář, námět, 3 hodiny žvanění, přepínání černobílých scén, stopáž, nuda, nuda a zase nuda...Nejhorší Nolanův film. Poslední hodinu jsem neustále kontroloval kolik ještě času mi to veme. ()
Bohužel jsem byl až na jednom z posledních promítání. Čekal jsem totiž až se uvolní nějaká dobrá místa na 70mm IMAX. Čekání se vyplatilo, i když tři hodiny je fakt dost dlouhá stopáž, film skvělé plynul a ani mi nepřišlo, že to bylo tak dlouhé. Střih a kamera perfektní. Na mě až trochu moc obsáhlých dialogů, ale zážitek neskutečný. Rozhodně stojí za to si na tento počin najít čas. ()
Jeden rok, dva filmy od geniálních režisérů (Oppenheimer, Killers of the flower moon), dvě historická dramata se silnou tématikou, dva audiovizuálně perfektní snímky, dva dle mého názoru zbytečně moc dlouhé filmy, kterým by neuškodilo ubrat na počtu dialogů a na stopáži 85% ()
Související novinky
Kaskadér propadl, přesto má napsané pokračování
Kinaři teď nemají zrovna nejlepší časy. Blíží se totiž letní sezóna, která tradičně bývá nařachaná těmi největšími blockbustery a do pokladniček kin často nasype cenné zlatky. Jenže se zdá, že ta… (více)
Matt Damon a Casey Affleck v bostonské vykrádačce
Režisér Doug Liman (Na hraně zítřka) do toho šlape naplno. Jen před pár týdny přistál na Prime Video jeho remake akční klasiky Road House s Jakem Gyllenhaalem a už v srpnu se budeme moci pokochat… (více)
96. Ceny Akademie - výsledky
V noci z neděle na pondělí proběhl v hollywoodském Dolby Theatre v Los Angeles šestadevadesátý ročník slavnostního předávání Cen americké Akademie filmového umění a věd, na němž byla v celkem… (více)
77. ročník cen BAFTA - výsledky
V neděli 18. února 2024 proběhl v Royal Festival Hall v londýnském Southbank Centre 77. ročník předávání prestižních cen Britské akademie filmových a televizních umění (BAFTA), během nějž byla… (více)
Reklama