Konference ve Wannsee

Chladná rekonstrukce utajené chladnokrevné diskuze o postupu vyhlazení židů z Evropy v rámci "finálního řešení", spíše symbolické a předem rozhodnuté, stejně ale vyhrocené v konfliktu právníků a prasat. Historicky vzato určitě obohacující vidět, ale vadil mi tu celou dobu princip, že bandu nacistických pohlavárů zahrála parta britských herců v angličtině. Což prostě není ono. Pamatuji jak nás na CONSPIRACY upozornila učitelka dějepisu (během hodiny o koncentračních táborech) kdysi na střední a jsem trošku tragéd, že mi trvalo dobrých 10 let si pustit. (29.03.2017)

Strhujúci počin o najstrašnejšej fiktívnej schôdzi nacistických pohlavárov, ktorí tu riešili konečnú otázku židov. Nie každého bude film baviť, ono sa tam toho moc nedeje, iba rozpráva v jednej miestnosti, ale to najlepšie na tomto filme je chladná atmosféra a skvele zahrané postavy, z ktorých ide strach. Vo filme hrá viac menej hlavnú úlohu postava Adolfa Eichmanna, o ktorom je aj samotný film, ktorý ste mali možnosť vidieť - Eichmann (2007). Tvorcovia vo filme chceli vyobraziť s akým pokojom sa práve v tejto miestnosti rozhodlo o takzvanej "židovskej otázke". Riešia sa tu spôsoby usmrcovania, kastrácie mužov i žien a tiež ako sa má riešiť problém s polovičnými židmi. Tento film je veľmi dobre spracovaný s jeho nízkymi nákladmi, škoda len, že v závere nieje vyložene preukázateľné, že sa táto schôdza naozaj odohrala. Práve naopak, je tu mnohokrát povedané, že žiadny záznam sa nesmie vyniesť ani len z miestnosti a on sa predsa len jeden našiel. (10.01.2015)

Pierson se nesnaží o žádnou velkolepou šou, s chladným odstupem ukazuje partu nacistů, která řeší zavraždění milionů lidí podobně, jako kdyby si domlouvala přátelské fotbalové utkání. Jen mi ten odstup přijde možná až příliš chladný a hlavně příliš velký. Emoce vyvolává sám fakt toho, co se Wansee projednávalo, ale já si chvílemi připadala jako člen ostrahy sedící u průmyslové kamery, uvítala bych špetičku větší angažovanost Piersona. (05.01.2021)

Několik důležitějších nacistických funkcionářů devadesát minut mluví a mluví a mluví, až se domluví. Občas něco snědí, napijí se, pohádají se, začnou jako stádo dobytčat mlátit pěstmi do stolu, ale jakým způsobem „židovskou otázku“ nakonec vyřeší je pochopitelně známo již několik desítek let. Jediný dochovaný spis o této přísně tajné konferenci (oficiálně k ní nikdy nedošlo) nelze považovat za zdroj dostatečně věrohodný, nemá však valného významu zpochybňovat detaily, na děsivosti tématu by to nepřidalo ani neubralo. Sledovat konverzaci patnácti chladnokrevných Němců bylo znepokojivé, ještě více znepokojivé pro mě však bylo, že jsem se od filmu nedokázal odtrhnout. Výborní herci, nápaditá kamera, jeden dům, pár exteriérů – tak málo občas stačí ke kvalitnímu filmu, jde jen o to, mít dostatečně silný námět. 80% (27.01.2007)

Hraný dokument, jehož síla a působivost spočívá v tíze a váze fakt a souvislostí. jež v rámci non fiction - ve skutečnosti nejpůsobivější formě scifi - podává. To je základní rámec skvělého filmu, jehož scénářem se stal jediný dochovaný exemplář zápisu v rukou muže, jmenovce jména, které je pro Němce vším - Martina Luthera. Pozitivně právní ortodoxie, tato neúmyslná sestra i nechtěná matka organizovaného zločinu, v tomto případě posloužila způsobem, který budí děs i dnes. Bohužel ne u všech. Ještě hrůznější než představa cikánského a židovského exodu-etnocidy jsou možné následné důsledky dalších, řetězově následujících činů tohoto druhu. Svým způsobem bylo a zůstává Wannsee vrcholem. Vrcholem lidského zla a zloby. Zvolená dramatická forma kulturního dědictví - i pakultura je de facto formou kultury - působivost této mefisotofelské ďábelskosti oproti očekávatelnému klasickému dokumentárnímu filmu ještě zesílila. Historii archivních dokumentů doplňuje historiografie orálních pramenů - zápis z této porady je jakousi syntézou obou těchto přístupů. Zní to hrozně, ale podobných děl by mělo být více. O to víc, oč rychleji ubývá pamětníků a přímých účastníků těchto strašlivých hrůz nejkrvavější a nejzločinnější války dosavadních lidských dějin. (05.11.2007)