Iveta - Série 2

Co dodat k pokračování Ivety? Máme tu další dekádu ze života české popové zpěvačky, která s úspěchem zvládla přejít z normalizačních estrád do zábavy nové doby. Natočila film, vydala několik sólových desek (jednu v angličtině), sesbírala množství cen, pravidelně vystupovala v televizi, zvládla celá turné s vlastním programem, porodila syna, rozešla se s jeho otcem a přidala se do týmu nejvlivnějšího domácího muzikálu. Bylo by tedy možné představit Ivetu Bartošovou jako tu mladší normalizační hvězdičku, která po revoluci dozrála, a přihodit k tomu širší pohled na zajímavě se vyvíjející devadesátkovou pop scénu. To ale Voyo neobjednalo. Michal Samir nabídl dost nevyváženou řadu, která nabízí prakticky jen analýzu toxického vztahu, jeden psycho díl s nespolehlivým vypravěčem a trochu toho pozlátka. Škoda. (22.05.2023)

Poslední díl jednoznačně vylepšil jméno této minisérie. První 2 díly se utopily v nudném tempu, ale pěkně se na to dívalo. Vizuál je to, co mě stále drží při sledování této minisérie. Prosil bych více dílů jako je ten 3. Potenciál pro 3. sérii to stále má, jen je nutné ho chytnout za správné pačesy. (24.05.2023)

Oproti první řadě je tu posun v kvalitě směrem dolu, ale je taky otázka, jestli 1. řada prostě nenastavila laťku až tak vysoko. Každopádně ale vidím určitý problém v tom, že celá série by potřebovala znatelně větší počet dílů, protože takto se spousta věcí musí řešit hodně zkratkovitě a poměrně nepřehledně se skáče zběsilou rychlostí v čase (celá řada obsáhně tak 10 let Ivetina života). Plus to teda vypadá, že takovým hlavním motivem osudové lásky celé série má být Sepeši, jelikož ve druhé řadě se pravidelně objevují Ivetiny vzpomínky na události z první řady a když jí začně ve větším hrabat, tak se jí různě zjevuje Sepeši jako halucinace. Takže bych se ani nedivil tomu, kdyby to v závěru naroubovali tak, že Iveta šla pod vlak, aby byla "s Petrem". Je škoda, že tu tvůrci neměli víc prostoru ukázat pozadí Ivetina života a vztahu se Štaidlem, který dostává většinu prostoru, protože třeba první díl skvěle nastiňuje změny po roce 1989 jako nástup bulváru, privatizaci showbyznysu atp. Pochopitelně tu pořád funguje ten kontrast Ivety vůči jejímu okolí. Teď už vlastně v dvojí podobě, vůči snobovi Štaidlovi ale už i vůči vlastní rodině, která se jí vzdaluje. Fialová i Brzobohatý stále perfektní. Díky maskérům Brzobohatý v podstatě k nerozeznání od originálu. Stejně tak bylo z tvůrčího hlediska super, že onen "první únos" Ivety byl zobrazen vlastně z obou stran, co jsem si zjistil, tak je okolo toho vlastně pořád spousta nejasností a nikdy se vlastně úplně nezjistilo, jak to celé bylo.  P.S.: Vsuvka s nyní už exvojákem a jeho nyní už manželkou a matkou jeho dítěte pokračuje i v druhé řadě a stále pochopitelně nedává vůbec žádný smysl. (15.06.2023)

Ti se hladali, až se našli. Děvče milé, bohužel emočně nezralé, psychicky nemocné, ten typ, co není spokojený nikdy, v kombinaci s alkoholem a léky je výsledek smutný, ale nenechme se zmást písničkou, že kdyby cokoli bylo jinak, dopadla by jinak. Nikoli. Slizký seladon ve skvělém podání Brzobohatého byl odporný tajtrlík, pro kterého labilní dívka musela být koňskou injekcí do kulí i ega, celá tahle partička zdegenerované šoubyzové rádoby šlechty a jejich matrací byla ke zblití, scéna s Hanušem a koňakem výborná. Saša Rašilov v roli Svobody mě dostal, potěšilo mě obsazení Martina Šalachy a Oskar v roli nejmladšího Hrušínského taky neměl chybu. Anna Fialová mě potěší vždycky, křenice se konečně normálně usmála, jednou, za což pochvala a Alena Mihulová je slovy vynikající všude. Hodnocení nechám průměrné, docela se mi ty tři díly táhly, ale rozumím a na další se ráda podívám. Já třeba o jejím únosu nevěděla nic, ani že má zpívající sestru. Ivetka mě míjela, čili tímto padá, co padlo, že Bartošová není jedno nikomu. Mně jedno byla. Jo a Pagáčová mě rozsekala! 😆👌🏻😆 Její party a vyvedení bylo nejvíc! Sedlo jí to parádně! (28.05.2023)

Šup šup, chytlavé melodie a prostinké texty, úspěchy na Zlatém slavíku a světák Štaidl, který prostě jen přebral štafetu, protože v Ivetině životě vždy někdo druhý rozhodoval, co bude dál. Ta zůstává pasivní, zasněná a vyplašená, rozuměj už otravná. A ač má za sebou hromadu úspěchů, a s nimi spojený ranec otrkávání se, v osobním životě pořád „jen“ vyžaduje důkazy lásky od lidí, kterým je ukradená. Vymyká se druhá epizoda, která nejprve díky Oskaru Hesovi a natáčení Svatby upírů působí živě a bezstarostně, abychom vzápětí přešli ke skandálu, který hýbal devadesátkami: únos Ivety Romanem Třískou. Byl to moment, který poprvé vystavil Ivetu posměchu národa. Tříska měl „využít“ toho, že Ivetu doma zastihl v ne zrovna dobrém psychickém rozpoložení. Připomnělo mi to okamžitě smutné období (Itálie, Macura, Rychtář, poslední roky života) a hned jsem ji vnímal smířlivěji, shovívavěji… a vzhledem k další sérii je tedy otázkou, zda chce divák sledovat Ivetiny následné pády. Hloupá linie s obdivovatelem (které stále chybí pointa) pokračuje. I když už mě asi napadá, kým bude. (23.06.2023)