Hunger Games: Balada o ptácích a hadech

Prequel k Hunger Games není špatným filmem, má své světlé chvilky, ale samotné hladové hry, což měl být hlavní highlight není bohužel tak strhující, jak jsem očekával. Začínají 10. hladové hry. Každý ze studentů se stává mentorem a dostává jednoho přiděleného z každého kraje, jejichž úkolem je společně vyhrát hladové hry. Hlavní postavou je sympatický Coriolanus Snow, který dostane dívčího outsidera, která umí jen zpívat. Líbila se mi chemie mezi němi, Rachel Zegler je velmi krásná ženská ( a moc hezky zpívá), fungují emoce i romantika a tihle dva hezky táhnou film nahoru. Z postav potěší i Peter Dinklage. Vizuálně samozřejmě na úrovni, film ikdyž nemá úplně strhující tempo, tak rozhodně nenudí a hladové hry jsou celkem napínavé, jen škoda, že tu není víc nějakých pastí,úkolů a nástrah, je to takový battle royal styl avšak bez gore, takže příliš vzrušení jsem nedos tal. Akce tu mimo samotné hry už moc není, ale je to docela nápadité a chytré ( jednotlivá rozhodnutí, které Snow provede jsou dost fajn), jen zamrzí, že hlavní hrdinka vůbec nebojuje. Druhá půlka filmu se překvapivě změní v úplně jiný film a sledujeme zajímavý charakterový vývoj Snowa, který tu projde opravdu zajímavou a nečekanou proměnou. Písniček je tu na můj vkus víc než akce, ale byly alespoň příjemné na poslech. Celkově vzato příjemnná podívaná, které nelituji, ale nic, z čeho bych si sedl na zadek. Mám to mezi 3-4, ale tentokrát budu přísnější. Znova to vidět nemusím. 65% (03.12.2023)

Návrat do světa Hladových her po osmi letech jsem milerád uvítal, i když je pravda, že závěr původní trilogie (resp. tetralogie) utrpěl do určité míry tím, že byla třetí kniha rozdělena do dvou filmů. Prequelovou předlohu jsem nečetl (na rozdíl od trilogie), takže jsem byl zvědavý na to, s jakým příběhem budu mít tu čest. Líbilo se mi, že se děj koncentroval na zrod popř. formování postavy Snowa a chválím obsazení Tom Blytha, jemuž se tento přerod z relativně nevinné polohy do spíše psychopatické povedl uvěřitelným způsobem. Rachel Zegler si střihla podobnou roli jako v předloňském West Side Story a (nejen) její hudební čísla jsem si celkem užíval. Vývoj vztahu mezi Snowem a Lucy Grey měl vskutku silný náboj, zpočátku milý, posléze mrazivý. Diabolická Viola Davis a nejednoznačný Peter Dinklage pouze potvrdili své herecké kvality a potěšila mě menší rolička Fionnuly Flanagan. Během snímku se člověk asi neubrání porovnání s nacistickým Německem (líbily se mi scény z "předělaného" Památníku bitvy národů v Lipsku) a bylo zajímavé sledovat, jakým způsobem byly pojaty Hladové hry ve svých počátcích - ve "skrovných" útrobách železobetonového monstra. - P.S. "It's the things we love most, that destroy us." (21.11.2023)

Upřímně sérii Hunger Games, ať už to jsou knihy nebo filmy, jsem nikdy extra moc nemusel. A kdybych neviděl tento díl, což se dá považovat buď za prequel nebo restart série, tak bych o nic moc nepřišel. Když se řekne Hunger Games, tak si prostě vybavím postavu Katniss (Jennifer Lawrence) a Peeta (Josh Hutcherson) a rozhodně pro mě byli zajímavější a lepší než v tomto pokračování. Měli lepší charisma a hodili se mi k sobě mnohem víc. Jediný kdo mi sem z herců seděl je Peter Dinklage a toho bych si dokázal představit i v dílech s Jennifer. Ani příběh mě nějak moc nezaujal. Je sice hezké nahlédnout do minulosti her, ale místy ten film byl dost pomalý a natahovaný. Zejména první polovina filmu. Druhá polovina mě nadchla víc, protože se odkrývá charakter hlavní postavy. Celkově mi ale prequel stačil jednou a víckrát si to pravděpodobně nepustím. Radši se vrátím k původním HG. 6/10 (27.11.2023)

Největším problémem nového přírůstku do série Hunger Games je fakt, že hlavní pointa není uspokojivě zpracovaná. Přerod samotného Snowa se odehrává ve třetí části filmu, která je oproti svěžím a zajímavým prvním dvěma třetinám pomalá a roztahaná. Paradoxem ovšem je, že ten přerod samotný je v této části urychlený až to působí pitomě a směšně jednoduše. I přesto musím říct, že se Balada povedla. Film má svěží nádech, rozšiřuje povědomí o historii her a působí, že organicky zapadá do světa, ze kterého vychází. Samotné hry jsou zajímavé a vztahy dobře rozhozené. Výborně se taky pracuje s foreshadowingem, a to hned několikrát. Musím i uznat, že jsem měl větší pocit znechucení systémem než u původní tetralogie. Je ale na druhou stranu fajn vidět, že i já mám hranice. XD (26.11.2023)

Hunger games mám rád a říkal sem si, že sledovat zrod hlavního padoucha by nemuselo být úplně špatné. Jenže člověk míní a tvůrci mění a tenhle prequel je jen krokem do prázdná, který nemá šanci obhájit přepálenou stopáž a navíc mi ve spoustě věcí nedával moc smysl. První zhruba hodinu sledujeme Snowa jakožto celkem sympaťáka, jehož motivací je zabezpečit babičku a sestru a následně i pomoci jako mentor svojí přidělené svěřenkyni během hladových her. Následuje půl hodinka nevýrazného kočkování v aréně, které samozřejmě Snow a jeho "parťačka" vyhrají a pak má ten film ještě hodinu. Zásadní hodinu, kdy by mělo dojít k přerodu Toma Blytha v Donalda Sutherlanda a i když se tady něco málo stane je to tak zkratkovité, že ani teď úplně nechápu proč se z relativně sympatické postavy stal ultrazm*d. Možná s tím knížka pracuje lépe, ale úplně nemám chuť se o tom přesvědčit a i přes opatrná očekávání je tohle bohužel zklamání proti kterému je i nepovedený závěr původní ságy zlatý...40% (03.02.2024)