Sám proti všem

People are just like animals You love them, you bury them, that´s it. Gaspar Noé, môj najobľúbenejší novodobý režisér hneď po Tarantinovi, ma neprestáva fascinovať. V každej jeho snímke, ktorú som videl, a rozhodne ešte všetky nie, rozoberá nejakú určitú, konkrétnu ľudskú vlastnosť alebo neresť. Nakrútil film o zvrhlosti, drogovej závislosti, najnovší film je naopak o láske (samozrejme zachytené jeho kontroverzným a štipľavým štýlom) a tento jeho prvý celovečerný film rozpráva o kríze stredného veku. Noé má neskutočne umelecké cítenie, jeho filmy sú plné surrealistických oparov, zachytené veľmi originálnym a svojským spôsobom. Je to jeden z tých tvorov, ktorého buď milujete alebo nenávidíte. Všetko svoje umenie servíruje bez servítky .Táto snímka sleduje 50 ročného mäsiara bez práce, ktorý sa potĺka životom. Jeho obchod mu zatvoria a druhá tehotná manželka čaká doma u jej matky. Nieje psychicky v poriadku. Prehráva si život a uvedomuje si, že premrhal najlepšie roky svojho života a nič nedokázal. Raz mu rupne v bedni a doma dobije svoju ženu päsťami až potratí. Chlapík ujde. Zmizne do Paríža, do motela, kde počal s prvou manželkou svoje jediné dieťa, dcérku, ktorá je teraz na psychiatrii. Je to celé, také symbolické a filozofické, kde sa nakoniec nedočkáme happyendu, ak milostný vzťah zo svojou mentálne chorou dcérou nepočítam. Myšlienkové pochody pohrávajúce sa neustále s myšlienkou samovraždy sú perfektné. Oproti iným snímkam Noého by som možno poznamenal, že to bolo trocha nudnejšie, takmer nič sa tu nedialo ale vo svojej podstate to je perfektná snímka starnúceho chlapa, ktorý musí žobrať o prácu ľuďom, s ktorými voľakedy spolupracoval ako obchodník. Perfektné (28.08.2015)

Hodně kvalitní Gasparovská tvorba. Upoutal mě hned první minutou a vysloužil si mojí stálou pozornost, už jen proto, že se tam mluví fakt každou vteřinu. Filozofování hlavní postavy bylo nesmírně propracované a unášející. Člověk si opravdu kroutí hlavou, jak je to všechno vlastně kurevsky pravdivé. I tento faktor dělal Seul contre tous jedním z nejdepresivnějších filmů francouzské kinematografie a tato Noéova forma zpracování mi sedla asi tak tisíckrát víc než třeba u Enter the Void. Tímto hraním na nervy si u mě šplhnul a určitě ještě nějaký jeho snímek vyhledám. (28.06.2013)

New French Extremity verze Taxikáře. V pesimistickém voice-over monologu se bahnící portrét filozofujícího magora z jatek, který je - mírně řečeno - nespokojený se svým životem. Proč Gaspar Noé přešel od těchto výživně ukecaných, ranařsky úpřimných a rebelantských zpovědí k bezobsažným vizuálním onaniím jako Vejdi do prázdna? Protože miluje Kubrickovu vesmírnou operu? Eh! Tímto celovečerním debutem dokázal vytřít zrak Ferrarovi a dosáhnout na Scorseseho! P.S.: Doporučuji taky “předfilm” Carne, kde příběh jatkaře začína. (12.05.2018)

Jeden cholerický, životom unavený psychopat sa prechádza po Francúzsku a všetko nenávidí. Ja mám zvyčajne takéto temne ladené filmy rád, ale tu som nezachytil žiadnu výraznejšiu myšlienku. Nielenže mi z niektorých scén bolo pomaly až fyzicky zle, ale to neustále sťažovanie sa a opakované nenávistné monológy začali byť po hodine dosť únavné. So žiadnou postavou sa nedá ani len trochu sympatizovať, a tak je to len čakanie na to, či si už konečne preženie guľku hlavou alebo to spraví s niekým iným. (25.06.2013)

Tady se ve vzduchu rýsuje láska na celý život. Tímto snímkem mi Gaspar Noé vytřel zrak a pokud se snad rozmýšlíte, jaký film si od něj pustit jako první. Bez váhání zvolte Sám proti všem. Nesmírně těžké existenciální téma zpracoval naprosto božsky a já marně přemýšlím, co bych snímku vytkl. Bylo cítit, že má Noé zřejmě načteného Camuse a Sartreho. Neměl jsem pocit, že bych sledoval film, nýbrž syrovou realitu, kde i když jsem byl na míle vzdálený hlavnímu hrdinovi ve všech oblastech, na které si jen vzpomenete, tak Noé dokázal svoji naprostou režisérskou a scénáristickou genialitou, že jsem se do role hlavního hrdiny dokázal vžít a jeho pohnutky a myšlenky zcela chápat. Závěrečná scénka před nejtěžším životním rozhodnutím - to bylo něco nepopsatelného a řadím to na naprostý vrchol všeho, co jsem dosud v rámci filmů viděl a zažil. Emočně mě to totálně rozsekalo a položilo. A to i přesto, že byste jen těžko hledali většího cynika než jsem já. Rozum mí zůstává stát nad tím, jak Noé naprosto dokonale dokázal zachytit něco tak abstraktního jako proud myšlenek. Tento snímek je po filmové i obsahové stránce vybroušený diamant a mistrovské dílo. Už mám přichystané ke zhlédnutí 4 snímky z Noého dílny a nemohu se jich dočkat. [95 %] (14.03.2021)