Půlnoční klub

Tak letos mě Flanagan nepotěšil. Ne že by snad ztratil režijní schopnosti, ale v Půlnočním klubu řeší témata, která mě příiš nezajímají, respektive nebavilo mě se jimi prokousávat na téhle poměrně štědré ploše deseti hodinových epizod. Chápu účel těch jednotlivých povídek - příběhů, které si hrdinové vypráví. Dokresluje se jimi hloubka charakterů, protože v každém příběhu se nějak odráží jeho autor. Ale mě to prostě nebavilo. Samy o sobě jsou ty povídky moc krátké na to, aby byly divácky uspokojivé, a dění v hospici by mi pravděpodobně přišlo divácky atraktivnější v kratší, sevřenější formě. (19.10.2022)

Za mě je tohle naprostý MASTERPIECE! Seriál mě totálně pohltil a jsem z něj tak nadšená, že vůbec nechápu to nízké hodnocení 63% zde. Jsem z toho tak uchvácená, že nedokážu ani recenzi napsat :D bylo tam prostě všechno. O čem je život, o čem je umírání a smrt, smíření se s nevyhnutelným. Záhadné ozdravné sídlo plné historie. Duchařské události, kterým můžete věřit, nebo je racionálně vysvětlit léky... úžasné vyprávění mini příběhů, vyrování se se smrtí. Psychologie a vývoj postav, přátelství, láska. Za mě je to skutečný klenot. (14.11.2022)

Námět mi přišel fajn a slibně znělo i jméno Mika Flanagana mezi tvůrci (zaujalo mě také, že ředitelku hospicu hraje "Nancy" z Noční můry v Elm Street a že už jí je dnes 58 let...), veškeré přísliby kvalitní hororové zábavy ale vyhasly už s koncem první epizody a s každou další a další už na to člověk koukal víceméně jen ze setrvačnosti, aby viděl, jak to nakonec dopadne (v tomto ohledu mě poněkud otrávil otevřený závěr, který dává tušit další pokračování, prostě typický Netflix...). Dějově je to strašně předvídatelné a neskutečně zahlcené žánrovými klišé a otravnými lekačkami, ale na konci se člověk musí ptát, k čemu vlastně to všechno, když seriál sám přichází s interpretací, že všichni ti bubáci mohou být jen halucinace vyvolané užíváním léků na smrtelné nemoci (v tomto ohledu bych rád podotknul, že vzhled a fyzickou kondici lidí, co mají smrt na jazyku, si představuju trochu jinak, než jak je předkládáno v seriálu, který mi z tohoto důvodu přišel poněkud nepřesvědčivý). Osobně jsem od toho prostě čekal klasický duchařský horor, a místo toho dostal spíš vztahové teenagerské melodrama o umírání mladých lidí ozvláštněné těmi rádoby strašidelnými storkami, ale zůstalo to někde na půl cesty a nefunguje to přesvědčivě ani v jedné poloze - jako horor je to zoufale neoriginální (btw. motiv znamení ze záhrobí od prvního kdo zemře, uváděný v anotaci, je v seriálu zcela podružný, a vypichovat ho  jako klíčovou věc považuji v podstatě za klamavou reklamu) a jako citová ždímačka to zase naráží na nezajímavost postav (svou roli zde hraje i nepříliš sympatický casting, u něhož je nepřehlédnutelná typická netflixovská snaha o etnickou vyváženost, která to trochu shazuje). Celkově to na mě působilo dost lacině a nepochopil jsem moc ani, proč je to dějově zasazeno do 90. let, protože vyjma několika detailů typu že jedna postava umírá na AIDS nebo používá VHS kazety, to žádný větší význam pro děj nemá (a mohl by se tedy klidně odehrávat v současnosti), a působilo na to mě spíš dojmem, že se jen tvůrci chtěli svézt na současné retro vlně obliby devadesátek (pozoruhodně nevyužitý je zde například potenciál dobového soundtracku, pravděpodobně z úsporných důvodů). Celkově mě to dost zklamalo a podruhé bych se tomu raději vyhnul. (21.12.2022)

Je tu podzim a Mike Flanagan, jeden z nejlepších hororových tvůrců současnosti, vypouští svůj nový projekt. A zas to bude dílo, které bude lidi rozdělovat. Flanagan je tvůrce, jenž pracuje s horory a jejich atmosférou jinak. Nesází na laciné lekačky, ví jaké jsou pravidla žánru, a vždy jsou u něho postavy na prvním místě. A s tím je potřeba počítat, ještě než si seriál pustíte. Celé je to o postavách, které čelí tomu nejhoršímu, a snaží se být pozitivní, a využít čas co jim ještě zbývá. Po scénáristické stránce je seriál výborně napsaný. Každá postava si projde uvěřitelným vývojem, dialogy jsou vynikající a celé je to realistické a přirozené. Hlavní herecká osmička mladých herců předvádí výborné výkony, které jsou emocionálně silné, uvěřitelné, dojemné a znovu přirozené. Tvůrci si vše pohlídali i po režisérské stránce. Každý díl funguje dost dobře, má parádní atmosféru, výborné momenty a samotné povídačky jsou zábavné, přepálené a taky napínavé. Jediný s čím jsem měl větší problém je to, že seriál má o dvě epizody více, než je třeba. Kdyby to mělo jen osm epizod, a děj by nebyl zbytečně "natahovaný" a soustředil se na hlavní dějovou linku a záhadu, tak bych byl spokojenější. Z mého pohledu je Půlnoční klub dost povedený seriál a já se těším na další projekty od Mikea Flanagana. (12.10.2022)

mě zkrátka Flanagan baví a i když mě tentokrát bavil ze všech svých dosavadních seriálových počinů nejméně, jde i tak o velmi slušný nadstandard. Midnight club na věci jde trošku jinak než sme byly u Flanagana doposud zvyklí a chvíli trvá si na tenhle svět zvyknout, ale na druhé straně MC svého tvůrce nezapře. Opět je tu snaha o jakýsi existenciální přesah a opět se tu straší převážně ve druhém až třetím sledu. I tak ale dokáže Flanagan vytvořit solidní atmosféru (byť ne tak hutnou jako předtím) a leckterý "pravý" horor by mu mohl závidět. Nakonec mi ani nevadilo, že to místy trošku skřípe a díky několika hlušším místům mě nedokázal Půlnoční klub vtáhnout tak jak sem čekal...70% (09.11.2022)