Barák

Druha, najpodobenskejsia (dnesna migracia, triedne rozdiely, drza spodina) poviedka bavila najviac... obsahovo najsytenejsia. Prva, deti v ohrozeni "involvujuca", je az "selickovsky" vyanimovana, ale do prazdna vysumejuca (rodicia kusmi nabytku - WTF?), kdezto ta tretia je nametovo najvtahujucejsia, ale napovie najmenej, akoby bola len vysekom z nejakeho rozsiahlejsieho celoveceraku (povod zatopenia, kto je na rodinnej foto?), ktory by som si ale rad pozrel. Forma animacie nezvycajna, ale opantavajuca. (13.09.2022)

Tři příběhy a jeden dům. V prvním sledujeme rodinku s dvěma holčičkami, která se přestěhuje do nového domu. Něco tu ale nehraje. Schody střídavě mizí a objevují se, stavaři jsou divní a rodiče se taky začnou chovat divně… V druhém se objeví pan myšák, pracovně vytížený investor. Nabízí dům ke koupi, ale nemá štěstí. Až jednou se objeví paní myš se svým mužem a ti chtějí dům koupit. Jenže prohlídku protáhnou na pěkně dlouho a v baráku se v podstatě usalaší. Nakonec pana myšáka dostanou do nemocnice… A ve třetím vystupuje paní kočka jako fakt znechucená paní domácí onoho domu. Má dva podnájemníky, kteří jí ale lehce pijou krev, protože neplatí penězi, ale rybami a kameny. Což jí je k prdu. Barák schvátila záplava, ale ona chce zůstat a dům opravit… Inu, co bych k tomu napsala. První a třetí příběhy byly zajímavé. Díky zvláštnímu vyobrazení postav byla celková atmosféra temná, hutná a opravdu nepříjemná, což bylo super. Druhý příběh mě bohužel neoslovil. (16.01.2022)

Tři velmi divné povídky. Stylem mají nejblíž Gondrymu, Kaufmanovi a Jonzemu a občas je i dost jasně poznat, kde na ně autoři odkazují. První povídka je laděná hlavně jako mysteriózní, s pár hororovými scénami a pár drobnými pokusy o absurdní humor, které ale kvůli té tajemné atmosféře nevyniknou. Jinak je ta atmosféra ale dost slušná, jen mě zklamalo, že je záhada onoho domu a jeho podivného architekta je jen takovým pozlátkem a nikam nevede (ačkoli ta atmosféra se tváří, že ano), že se dá celkem rychle odhadnout, k jaké myšlence to dospěje a že zvrat v závěru vyloženě odkazuje na Gondryho segment v Tokiu!, jenže tady je použit jen jako prvoplánový šok, zatímco u Gondryho byl mnohem sofistikovanější. Druhá povídka je takový pokus o komedii ve stylu Kaufmanových filmů, tz. bizarní námět, netradičně zpracovaný a s jeho dost zvláštním humorem, který ne každému sedne a ne každý ho bude chápat jako humor. Mě ale sedí a tak jsem tu pár kreativních scén ocenil a lehce se u nich i pobavil (hlavně u tančícího hmyzu), ale pořád je to jen snaha. Nefunguje to tak dobře jak by mělo, místy je to celkem nuda a ten příběh o invazi škůdců horších než je hmyz sice má něco do sebe, ale pracovat se s ním podle mě dalo daleko líp. Třetí povídka je poetický nonsens. Je lehké mu kvůli jeho melancholické atmosféře podlehnout, ale taky je lehké poznat, že to vlastně nic neříká, že to pořádně nevygraduje a že obsahově je to skutečně prázdné. Ani k tomu dosáhnutí zenu, ke kterému to ke konci začínalo spět, to nedošlo. Na jednu stranu jsem za to rád, protože bych tu zase musel vypisovat, v čem mi tahle buddhistická myšlenka nesedí, ale na druhou stranu lepší nějaká myšlenka než žádná. Tady se vlastně jenom hlavní hrdinka (která pro mě byla napřič všemi povídkami nejsympatičtější) pohne z místa i s tím místem a tím to končí. Snad se to dá vztáhnout jen k tomu, že to bude nový začátek pro ten dům, ale vzhledem k tomu, že je to jediný spojovací prvek všech tří povídek, tomu moc nevěřím. Navíc to začalo sakra slibně, zjevně postapokalyptický svět zatopený vodou, do toho tři naprosto odlišní kočičáci žijící v jednom z posledních domů, do kterých se dá dostat, do toho vtipné scény včetně narážek na ezoteriky... Už jsem si fakt myslel, že tohle bude přesně ta povídka, která mi sedne nejvíc. Ale ono to nakonec dopadlo stejně, jako ty dvě předchozí, Proto jsem je taky nehodnotil zvlášť, protože by u nich hodnocení bylo vždycky stejné - a to 3*. Každá z těch povídek má něco do sebe, asi na ně jen tak nezapomenu, ale každá mi nemalým počtem věcí vadí. Chtělo to prostě nějaké celistvější a silnější uchopení, ale co jsem viděl pár povídkových filmů z poslední doby, mám pocit, že je to problém snad v každém. 3* (03.06.2022)

První dva příběhy mě svou absurdní iracionalitou učarovaly... divné příběhové linie, které existují pouze tak nějak z toho důvodu, že existují. Divná kabina. Tanec brouků. To mám ráda. Poslední byl na můj vkus až moc hřejivý, uvítala bych vícero té krásné zvrácenosti, díky které jsem po čas dvou předchozích příběhů na obrazovku hleděla jako na zjevení. Škoda, že zrovna ten poslední mě příliš nepřekvapil a pokazil mi tak finální dojem, který byl do té chvíle na libé vlně ,,wtf". (07.01.2023)

Možno to už nebude náhoda, že v poslednom období sa Netflixu viac darí na fronte animáku ako klasických filmov. Animovaný film The House obsahuje tri krátke samostatné príbehy, formou a predovšetkým obsahom sú spíš určené dospelým divákom. Každý príbeh má čo povedať a vďaka dobrej koncepcii a vytvorenému prostrediu bude potrebný opätovný návrat, aby ste si mohli objaviť ešte neobjavené detaily. Vtipné scény tu takmer nie sú, do popredia sa dostávajú komornejšie tóny a obsahy. Osobné hodnotenie: 80% (****) (25.01.2022)