Suzume

Děkuji české distribuci, že se v poslední době nebojí nasazovat do kin i filmy, které ještě před pár lety člověk jinde než na internetu vidět nemohl. Tentokrát sice trochu mrzutě se značným zpožděním kvůli potřebám KVFF (takže v mezičase film už stihl v digitální podobě na internetu vyjít), ale zase dokonce i v jednosálových kinech v menších městech, což s povděkem kvituji a nebudu si tedy stěžovat. Každopádně po určitém rozčarování u posledního Šinkaiova projektu "Tenki no ko", který se se mnou až na pár momentů trochu emočně i příběhově minul, mohu s radostí říct, že se Šinkai znovu vrátil na absolutní vrchol a nebýt trochu příliš pohádkového závěru jedné z hlavních linek, kvůli čemuž u mě žel nedošlo k takovému tornádu emocí jak bych si přál, musel bych chvilku uvažovat nad tím, zda Suzume se svými silnými, v skutečných problémech a tragédiích ukotvenými motivy, velmi realisticky a živě působícími postavami a se svou přímo dech vyrážející úrovní převodu Japonska do animované podoby, což je tady zvlášť důležité neboť Japonsko hraje v tomto filmu doslovně jednu z hlavních postav, v mých očích nedorovnala i obrovskou srdcovku a právem jeden z nejlepších filmů minulé dekády "Kimi no na wa". Nu, možná mi tady taky kromě již zmíněné absence silnější katarze někde v tom finále chyběl hlavně jeden nezapomenutelný moment s celou verzí zdejších RADWIMPS, na který jsem celou stopáž čekal a myslel jsem si, že se k němu buduje cesta pomocí rozesetých střípků... a nakonec z toho nic nebylo. A taktéž symbolika a mytologie možná mohly být rozvinuty trochu hlouběji, i když asi rozumím, proč tomu tak nebylo. Suma sumárum, sledovat cestu dospívání a smiřování Suzume bylo znovu něco jedinečně krásného. Tak jak to umí jen Šinkai. 9/10 (18.07.2023)

Tak tohle byla naprostá pecka s pro mě nejsilnějším a nejoblíbenějším nosným tématem, které samozřejmě není hned na začátku jasné, ale o to víc mě to na konci moc dostalo. Ano, je to obalené v těch nádherných barvách a celkového vizuálu, sympatických postavách, skvělé hudbě a poutavého fantasy základu, ale furt se to tím tak nenápadně valí....byl to moc krásný film. A bylo strašně fajn na chvíli vypnout a užít si to :) (24.07.2023)

Vizuálně působivá a lehce romantická fantasy road-movie napříč japonským venkovem i velkoměsty, v níž se mytologická rovina plná magických nápadů a inspirovaná reálnými japonskými přírodními katastrofami setkává s civilním a emocemi nabitým příběhem o dospívání, oddané platonické lásce, pocitu viny a rodičovství. Makoto Šinkai se stále drží svých trademarků, aniž by přitom vyvolával dojem, že se opakuje. Poctivě napsané postavy i řada roztomilých detailů a jemný humor dodávají fantazijnímu vyprávění až překvapivou hloubku. Nechybí démoni, kteří v nás probouzí potlačované myšlenky, zlomyslné kočky, jež si libují v destrukci, nejvtipnější kabriolet s rozbitou střechou a také nejlepší třínohá židle v historii kinematografie. (18.07.2023)

Film je od první scény doslova vizuálně uchvacující a jednoznačně si zaslouží stříbrné plátno. Příběh, ač poměrně jednoduchý, tak je velice hezky zpracovaný. S hlavní hrdinkou procestujeme celé Japonsko, a to většinou dost ve spěchu, takže film nemá skoro žádná hluchá místa. I přesto se do něj vešel nespočet perfektních detailů a přes celkový depresivní nádech i několik vtipných momentů. Ani romantická linka nepůsobí jako že tam je na sílu a všechno to dohromady nádherně šlape. Soundtrack také vynikající. Zejména hudební motiv otevřených dveří tomu dodává skutečně děsivý katastrofický dojem a ústřední motiv je taky naprostá pecka. Jeden z nejlepších filmů Makota Šinkaie a podle mě anime vůbec. (14.07.2023)

Já nejsem moc na animovaný filmy z Japonska, ale říkal jsem si prubnu to a uvidím. No a viděl jsem hodně krásný s poměrně silným emotivným závěrem. Jen mě tam asi dvě záležitosti nedávali moc smysl, resp jsem je moc nechápal. Moc se mě líbila animace těch měst působilo to hodně věrohodně, poctivá 4* (11.07.2023)