Bezejmenní

Opět velice silně mysteriózní film ve španělské produkci. Tentokrát smíchaný s kriminálkou. Příběh ženy, které zemřela dcera a ona se s tím jen těžce smiřuje. Vše se však mění ve chvíli, kdy se hlas dcery ozve do telefonu pět let od její smrti. V našich končinách opět poměrně neznámý film tvůrce úspěšného hororu [Rec]. Celkově působí snímek velice kvalitně, ale rozhodně by si zasloužil propracovanější scénář, protože vše se tu seběhne tak nějak ráz na ráz, a už je konec, ale ten opravdu stojí za to a film jistě vyzdvihuje. (16.06.2008)

Pro mne rozhodně nejslabší z Balaguerových filmů, chvílema jsem se dokonce i nudil, což je u jeho pozdějších snímků naprosto nepředstavitelné. Jediná věc, která je opravdu silně nadprůměrná, je povedená atmosféra, docílená hlavně díky stylizování obrazu do chladných modrošedých barev. Označení mysteriózní detektivka je pro Los Sin Nombre opravdu výstižné. (14.09.2008)

,,TEPRVE TEĎ JSME PŘIPRAVENI. TEĎ KONEČNĚ DOSÁHNEME TOHO CO SE JEŠTĚ NIKOMU NEPODAŘILO. OBNAŽÍME ZLO V JEHO NEJČISTŠÍ PODOBĚ. TOTÁLNÍ SPOJENÍ, MAXIMÁLNÍ ČISTOTA. KONEČNÉ ZOHAVENÍ EXTÁZE. A TY TOHO BUDEŠ SVĚDKEM“...... /// Nekecal! Byl jsem u toho rád! I když přiznávám – nalezená holčička nebyla pohledem pro boha, ale pro silný žaludky. Ten kdo ji tam nechal neměl (zřejmě) zájem na identifikaci. K tomu se přidá po letech záhadnej telefonát...... Paranormální jevy a esoterismus mající kořeny až v Dachau (jasně že ne někde na náměstí) v ponuré detektivce s téměř dokonalou atmosférou. Strach mají herci, venku (u mě) je měsíc v úplňku a tak já....no co mám dělat, když furt choděj sami po nebezpečnejch místech! DĚSÍ TĚ, PROTOŽE SE TĚ BOJÍ! (Aha, díky!) Nikomu se tady netřese ruka, děj je jednoduše logickej a paní začíná bejt nepříčetná. Novinář je na místě činu, polda se tam chystá a .....pravda, konec překvapil, ale HLAVNĚ MI NEVOLEJ!!! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knížku ,,The Nameless“, kterou napsal Ramsey Cambell číst nebudu. 2.) Thulský společnosti. 3.) Nemám na ta Japonský sračky žaludek. 4.) Od filmu chci víc než jen utrpení. 5.) Thx za titule ,,tomaszon aka mufik“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (12.08.2011)

Jaume Balagueró je môj obľúbený tvorca a tak som si chcel konečne pozrieť i jeho prvotinu. Pri pozeraní, ale vysvitlo, že som už dávnejšie film videl, len som ho nehodnotil. Ja som u tohto režiséra zvyknutý, že ma hned posadí na riť a bude do mna hustiť len intenzívne napätie ci gore efektnosť. Tu vidieť, že sa ešte len zoznamoval, čo si môže dovoliť a čo nie. Takže nebolo to na štýl ani Rec, ani nepremožiteľne zlo a vobec nie ako Musa alebo Venus. Toto je viac  krimi thriller podobajúci sa na purpurové rieky alebo Sedem. Ten komorný príbeh o matke, ktorá hľadá mŕtvu dcéru a pátranie ju zavedie do temných zakutí ponurých miest má v sebe niekoľko zaujímavých situácii a aj atmosféra vo viacerých momentoch silnie, ale to pomalé napredovanie v príbehu a celkové tempo je na tohto režiséra niečo nevídané. Tu nezáživnosť chcel trocha rozbiť pointov, ale tá sa dá v pohode uhádnuť už oveľa skôr. Tak tato prvotina chvalabohu neukázala smer vynikajúceho režiséra, kam sa budú jeho ďalšie kroky uberať. Každý môže mat horšiu chvilku a tento si ju vybral hned na začiatku, ale potom.... (12.02.2023)

Když je nalezena zavražděná dívka, její matka Claudie se zhroutí, ale nakonec jí nezbývá, než se s osudem smířit. Jenže po pěti letech se dcera ozve. A kdyby Claudie věděla, kam ji dovedou spletité cesty pátrání, tak by raději zůstala sedět doma ve svých vzpomínkách. Špinavý snímek má poetiku italských a španělských hororů a giall ze sedmdesátých a osmdesátých let. Staré domy se schodišti a nejezdícími výtahy, vybydlené sanatorium a hotel, odkazy na okultní skupiny (Thule), zvrácené experimenty v koncentračním táboře Dachau a pátrání po extázi, které tak trochu připomene budoucí Mučedníky (2008). Příjemná atmosféra a tušení nedobrého konce. (29.11.2019)