Sisu

Vyšinutá akční historka se spoustou nadsázky, která rozhodně neudělá radost vyznavačům realistických dobových výpovědí a historicky věrných údajů, nicméně mohla by potěšit fanoušky krvavé béčkové guilty-pleasure zábavy, jež má základ ve westernech a v příbězích jednoho proti všem ve stylu Ramba, Johna Wicka nebo 96 hodin, a která na pár místech připomene Hanebný pancharty od Quentina Tarantina nebo Mrtvý sníh od Tommyho Wirkoly. Na své si přijdou i milovníci černého humoru, severských krajinek a rozlehlé tundry nebo amatérské chirurgie. Naopak to není nic pro diváky, kteří neustojí pohled na to, jak se těla lidí (a koně) trhají na kusy při snaze o přejití minového pole. Nejrůznější variace na kosení nacistických vojáků jsou mnohdy poměrně vynalézavé (viděli jste někdy hrdinu zabíjet nepřátele pod hladinou jezera a nasávat vzduch unikající z jejich podříznutých hrdel, aby se nemusel hned zas vynořit?) a oba hlavní protagonisté stojící na opačných stranách barikády jsou takřka dokonalí až fascinující, takže z nich prakticky nelze spustit zrak. Tón filmu je zpočátku seriózní, avšak s přibývajícím časem a postupně gradující absurdností jednotlivých výjevů veškerou vážnost čím dál rychleji ztrácí. Filmař Jalmari Helander obstál nejen jako tvůrce se zajímavými nápady, ale poprvé i jako solidní vypravěč, scenárista a režisér, v jehož podání má drsný příběh zlatokopa a bojovníka Aatamiho vlastní a díky výrazné stylizaci a hereckému obsazení i snadno zapamatovatelnou tvář. (14.05.2023)

Autoři zvolili k vyzkoušení asi člověkem nepolíbená psychedelika, neboť tento rádoby tarantinovský snímek z prostředí 2.světové války dopadl fakt šíleně. Naštěstí ale Sisu nabídne brutální a vizuálně atraktivní podívanou z finských planin, čehož nemůžeme coby diváci být svědky každý den. Hlavní hrdina toho moc nenamluví (regulérně z něj první a zároveň poslední slova vypadnou na úplném konci), za něj mluví hlavně činy. A že ty toho mají co napovídat!...Akce je přestřelená, vůbec se nedrží nějakých zajetých skromnějších kolejí. Pár sekvencí dokonce nalomí logiku samotnou takovým způsobem, že se z toho chudinka už možná nikdy nevyhrabe zpět :D (scéna v řece, pověšení, závěr s letadlem atd.). To už i na mě bylo moc (a to jsem toho za svou relativně krátkou kariéru hodnotitele viděl docela dost, to vám říkám na rovinu). Ale jak říkám, jistý šmrnc tomu upřít nemůžu. Takže, mozek nechte doma a vyražte do kina. Za mě dávám 6,5/10 (23.04.2023)

Láska ke splatteru a John Wickovský kult osobnosti v luxusním finském podání. Krásně syrová řezanice která nikam nespěchá, každý brutální kill a každý nasraný škleb hlavního démona z pekel, živoucího ztělesnění všeho Finska, se tu náležitě vychutnává. Členění do kapitol a krásně přepálené gore evokují Tarantina, ale ten právě ten pomalejší styl filmu evokuje spíš spaghetti westerny. A všechna čest autorům že zvládli takovouhle stylovku, a ne jen prázdné exhibování bezuzdného násilí a nekorektnosti jak se to v podobných filmech nezřídka děje. Jen humoru by mohlo být trochu víc, hlavně v první půlce, která se místy vleče až trochu moc. Ale poslední třetina, kdy už náckové konečně jenom zoufale utíkají a je jich stále míň a míň, ta už je perfektní. 8/10 (19.05.2023)

Jalmari Helander měl v rukách něco speciálního, ale úplně to neproměnil. Leč jednoduchá, tak efektivní, zábavná, špinavá, drsná a po čertech chlapácká rubačka, měla našlápnuto se stát skvostným zážitkem, který bych doporučoval kudy bych chodil. Krásné Finsko, zachyceno v krásných záběrech, zachycující špínu a hnusy války má neuvěřitelnou atmosféru až severského westernu s nácky. Náš hlavní hrdina, je ten obávaný rubač, se kterým si nechcete zahrávat, ale zlato které převáží je příliš lákavé. Film krásně vybuduje každou kapitolu, každé střetnutí a překážku pro hlavního hrdinu, kdy si člověk říká, že to už přece nemůže nijak zvládnou ne? A to tvoří efektivní napětí, které vám dá ještě uspokojivější překonání překážek. Jenže co mohlo být přizemnější a chytřejší, se stalo až moc přímočarý a hloupý na úkor drsňáctví. Neberte mě špatně hlavní motiv SISU (Silné vůle a odhodlání) mě zde bavil a já jim i na tu hru přistoupil. I když jezero i benzínka byla na mě přehnaná (radši bych viděl uzemněnější verzi), nakonec jsem chápal proč to tak zvolili. I to letadlo a souboj se záporákem beru. Ale proč je tam ten finální moment navíc? Ten je krom spektáklu fakt o ničem a podrazil mi to úplně. Nebýt toho, se čtyřma hvězdama neváhám, ale takhle to nemůžu doporučit úplně každému a bez rozmyslu. Škoda, příště to chce mít trochu více nohy na zemi a byla by to drsňácká kultovní rubačka, jak vyšitá. Takhle je to "jen dobrý", avšak mohlo to být skvělý. Ovšem pro fandy akčňáků, je to skoro povinnost. Víc podobně laděných filmů prosím! V jednoduchosti je krása. (28.04.2023)

Do nádherných reálií Laponska je zasazen až karikaturisticky vyvedený příběh, v němž se krví a nápaditými akčními scénami vážně nešetří. Tak zhruba nějak takto lze v jedné větě popsat snímek Sisu režiséra Jalmari Helandera, který nám na střízlivé minutáži nabízí ultimátní grindhouse zážitek, ve kterém jde o historickou stránku až na posledním místě. Pokud tedy akceptujete, že děj nepatří zrovna mezi ty objevné a že vlna absurdity s přibývající stopáží exponenciálně stoupá, tak pak dostanete zábavnou krvavou jednohubku, jež v rámci svých možností dokáže poměrně slušně zabavit. Dobrá práce! (31.05.2023)