Malý krámek hrůz

Řekla bych ještě krotký Frank Oz ve svých začátcích, ale to by nesměl už předtím natočit Temný krystal. Každopádně se jedná o film s černovlasým a šíleným Stevem Martinem, jednou peprně užvaněnou mega kytičkou a návykovými songy, kterým na zábavnosti ještě přidávají kolem neustále pobíhající Dreamgirls. A to ani nepočítám ta skvělá camea s Billem Murrayem v čele. Prostě celkem solidní průměr oživený kupou nadprůměrných vychytávek. Steve Martin as a dentist XD (19.11.2011)

Vřele doporučuju originální konec (není součástí DVD), který není jen jinou variantou jedné scény, ale více jak 20 minut původního zakončení broadwayského muzikálu. Byla to verze upřednostňovaná tvůrci i režisérem, přetočená po silně odmítavých reakcích testovacího publika a posouvá film od komedie více k hororu. Nářky některých hodnotících nad tím, že v muzikálu se zpívá, mě celkem pobavily, muzikál skvěle těží ze své absurdní komičnosti a "Rocky Horror Picture Show" poráží alespoň o tři délky. A také to je snad jediný film, kde snesu Steva Martina. (29.07.2009)

Úžasné. Už dlouho mě nenaplnil nějaký film tak dobrou náladou, jako tohle dílko. Nechápu, že jsem to ještě neviděl v TV a musel to sehnat jinak - protože ten film je kouzelný - od písniček (Suddenly Seymor je prostě náádherná), dvojici loserů Rick Moranis a Ellen Greene budete fandit od začátku, menší roličky Steva Martina, Billa Murraye a Johna Candyho jsou bezchybné a všemu kraluje sprostá, hláškují a nenažraná (a mimochodem perfektně vytvořená, kam se hrabe Adéla) Audrey II. Parádní film. EDIT: I když po 7 letech už zdaleka nevěřím na pohádky o šťastných koncích pro loosery a nedokážu se do toho filmu tolik vžít, stále se jedná o bezva záležitost a ty písničky laděné do všech stylů 50-60. let jsou neskutečné. A jeden parádní odkaz - trojice sudiček/zpěvaček se jmény Chiffon, Crystal a Ronette odkazují na nejslavnější vokální dívčí skupiny počátku 60. let. (25.05.2008)

Muzikály moc nemusím a tady se mi to zase potvrdilo. Své kouzlo to určitě má a vysoká hodnocení chápu, taky se mi líbil vzhled masožravé kytky a asi 3 písničky ušly, z nichž dvě zpívá ta květina. Vlastně charaktery květiny, Seymoura a nejsadističtějšího zubaře v dějinách lidstva mají něco do sebe a jen díky nim mě Malý krámek hrůz nějak zaujal. Jisté kvality to má, ale nedokážu je plně docenit, jelikož mě to i tak dost nudilo, většina písniček mě moc nezaujala, Audrey má hlas otravný jak duo holek ze Sedmikrásek (ačkoli, ty asi pořád vedou...) a nejmíň čtvrtina filmu/písniček je o lásce Audrey a Seymoura (a právě tyhle pasáže mě nudily asi nejvíc). Vlastně by se i šiklo dát do žánrů romantický. Prostě nejsem schopný Malý krámek hrůz docenit. Nejspíš je to mým ne zrovna kladným vztahem k muzikálům, ale co já vím, třeba časem, po druhém zhlédnutí to budu považovat za geniální film. V tuhle chvíli si ale radši zopakuji Adélu... 3* (16.08.2020)

Tak ne muzikál z kadeřnického učiliště, ale muzikál z květinářství je to nejdivnější co jsem tuhle zimu viděl. Little Shop of Horrors je hlasický polarizující film. Buď divákovi sedne, nebo se jím protrápí. Já patřím spíš do druhé skupiny, protože i když mám brak rád - a tohle je přiznaný brak, se všemi nezbytnými proprietami, tak me vůbec nezaujaly písničky. Pochopitelně s výjimkou ikonické Dentist, protože Steve Martin je v ní tak kouzelný, že byl byl zločin ji prozívat. Ze zbytku filmu jsem si užil jen naprosto famózního Billa Murrayho. Komu se líbí úchylárny typu Rocky Horror Picture Show, tak by měl tohle minimálně zkusit. (30.03.2022)