Spaceballs

Parodie Spaceballs, která především paroduje původní trilogii Star Wars má víceméně v rámci parodií podobný kultovní status jako například Žhavé výstřely či Bláznivá střela. Kromě Star Wars se tu paroduje i Vetřelec nebo Planeta opic. Autorem filmu je poté Mel Brooks, který se kromě herectví časem vrhnul právě i na režírování filmů a je autorem filmů jako Ohnivá sedla či Bláznivý příběh Robina Hooda s Cary Elwesem. Spaceballs jsou ovšem společně s Ohnivý sedly zřejmě jeho nejznámějším filmem a to i díky poměrné široké škále fanoušků. Jen vlastně těžko říct, zda si zrovna takový status Spaceballs zaslouží a zda jsou skutečně na úrovni právě takových Žhavých výstřelů.   Spaceballs dle očekávání citují kultovní scény právě ze Star Wars a spol. a rozhodně se nedá říct, že by některé z těch gagů nebyli vtipné. Spaceballs fungují i díky dobrému castingu, z toho vyčuhuje především Rick Moranis jako Dark Helmet nebo John Candy jako Barf, speciálně poté stojí za zmínku John Hurt, který si ve svém cameu utahuje ze své postavy Kanea z Vetřelce. Kromě pár povedených gagů/vtipů se ovšem ve finále ukáže, že jich zas tolik vlastně není. A index vtipnosti Spaceballs, který by je měl hnát na úroveň právě Žhavých výstřelů je tak snadno diskutabilním tématem. Osobně jsem byl vlastně překvapen, jak nevtipné to v celém součtu je. A ani těch pár reálně dobrých vtipů nespasí fakt, že na kultovní parodii jsou Spaceballs celkem nezábavné.   Výprava je poměrně slušná, kostýmy jednotlivých postav si očividně střílejí právě především ze Star Wars a jsou ve finále jednou z nejzábavnějších věcí. Yogurt vzhledově paroduje Yodu, Jabba Hutt je poté parodován gangsterem jménem Pizza Hutt. Je to celé tak prvoplánové, přesto to přeci jen funguje. Efekty nejsou světoborné, zrovna od Spaceballs ovšem ani nic jiného v téhle kategorii čekat nejde.       Star Wars se rozhodně mohli dočkat lepší parodie. Žhavé výstřely byli bravurní parodií Top Gunu, Žhavé výstřely 2 zase bravurní parodií Ramba, Zrovna Spaceballs ovšem kdovíjak bravurní parodií původních Hvězdných válek nejsou. Pár vtipů skutečně funguje, jinak jich ovšem kdovíjak vtipných vlastně není a hraničí s vyloženou trapností. Minimálně díky fajn obsazení, těch pár solidním a skutečně zábavným momentům a faktu, že to celé skutečně funguje jako parodie na Star Wars. Přesto mohla být o poznání zábavnější, kreativnější a méně infantilnější. Je až překvapující, že v pár momentech Spaceballs dokonce připomenou ty nejhorší parodie současnosti. A o to překvapující je to, že jsou Spaceballs skutečně tak oblíbenou záležitostí...... (03.08.2021)

Jak správně pochopil slovenský distributor, komedie s "guľama". Ujetá parodie všeho „hvězdnoválečného“ od úvodních titulků, přes vybraná prostředí až k merchandisingu („máme tady trička Spaceballs, vločky Spaceballs, plamenomet Spaceballs: děti ho milují“). K tomu ještě desítky narážek na všechno možné, na Bílý dům, na Sněhurku a sedm trpaslíků, na nahrazování herců jejich dubly („vy idioti, chytli jste jejich kaskadéry“). Prostě neuvěřitelná sranda intergalaktických rozměrů. Přirozeně to má hrozné triky a pár hluchých momentů (zvlášť zbytečně natahovaný konec), ale proč bych si stěžovat, když jsem se skutečně a upřímně bavil, několikrát se od srdce zasmál a nadto si ještě vychutnal lahůdkovou ústřední píseň filmu. A teď sorry, že vám prozradím pointu, ale nemohl jsem si to nechat pro sebe: lord Helma není s Lone Starem ve vůbec, ale vůbec žádném příbuzenském vztahu. To jste nečekali, co? De Švorc s vámi, Yoghurti! 90% Zajímavé komentáře: kinej, kwoky (22.07.2005)

Pro mě zcela reálná součást Hvězdných válek - a zrovna ta nejvtipnější i nejinteligentnější zároveň. John Hurt si zopakoval svoji nechutnou vetřeleckou roli. Rick Moranis jako Dark Helmet, jehož helma svojí velikostí zcela vynahrazuje to, co chybí Moranisově postavě. Nejpovedenější jsou však "merchandising - obchody", kdy jsou nabízeny figurky představitelů již v samotném filmu. A za to vše vděčíme Melu Brooksovi, který se kromě režie, produkce, scénáře a songů postaral hned o dvě hlavní role - o zlého presidenta Skrooba (přesmyčka Melova příjmení) i moudrého Yoghurta. (24.07.2005)

Protože jsem nikdy nebyl nějak nadšeným fanouškem "Star Treku" a "Star Wars", ale viděl jsem je, tak jsem se mrknul i na tuhle parodiii...A musím říct, že je výborná!!! Zní to zvláštně, ale až po ní se mi teprve začaly aspoň trochu líbit "Hvězdné války" (mám na mysli epizody IV-VI)...Od začátku do konce nabitá třeskutě humornými scénkami, odkazy a narážkami...Lord Helma forever :)!!! (30.01.2004)

Takže Mel Brooks mě opět moc nepřesvědčil. Možná je to tim, že nejsem zrovna znalec Star wars, takže jsem určitě všechny vtipy nepochopil, ale stejně mi nějak styl Mela Brookse nesedí. Mně připadá, že se až moc snaží tlačit na pilu. Vyloženě mě teda sralo to neustálý připomínání toho, že je to jenom film (kdo viděl, ten ví, co myslim). Tohle už udělal např. na konci filmu Ohnivá sedla a zadupal ho tim do sraček. Mně tohle vtipný vůbec nepřipadá. Spíš mam z toho pocit, jako když se díváte na film v televizi a do toho vám najednou pustěj reklamu na vložky. Jinak jsem se těšil na svýho oblíbence Johna Candyho, ale ten tady v roli prasopsa (nebo co to bylo) prakticky neměl prostor něco předvést. Zatimco v jinejch filmech je John Candy vyloženě tahounem, tak tady prostě jen odehrál svou roli. Nic víc, nic míň. Skvělej byl naopak Rick Moranis jako Dark Helmet a nejvtipnější byly právě scény, kde se vyskytoval on. Vesmírná tělesa jsou jenom další z řady naprosto průměrnejch parodií od Mela Brookse a můžou se zařadit např. vedle Drákulovin a Ohnivých sedel. Třeba Bláznivá střela nebo Žhavé výstřely jsou tak o třídu lepší... Pro mě spíš zklamání. Od filmu, kterej tady má 80%, jsem čekal trochu víc. (06.11.2007)