A ciascuno il suo
We Still Kill the Old Way
Režie:
Elio PetriKamera:
Luigi KuveillerHudba:
Luis BacalovHrají:
Gian Maria Volonté, Irene Papas, Gabriele Ferzetti, Salvo Randone, Luigi Pistilli, Laura Nucci, Mario Scaccia, Leopoldo Trieste, Valentino MacchiObsahy(2)
Za vraždou z vášně v přímořské vesnici odhaluje mladý profesor politický atentát. Každému, co mu patří začíná lovem, při němž je zastřelen záletnický lékárník Arturo Manno a jeho přítel, doktor Antonio Roscio. Zatímco maloměšťácké smýšlení chápe násilný čin jako vraždu z vášně, levicový profesor Laurana, ztvárněný charismatickým Gianem M. Volontem, vede pátrání na vlastní pěst jiným směrem. Laurana postupně rozmotává spletitou síť poměrů a intrik, které vesnici vládnou, a za na první pohled obyčejným mordem odhaluje politické pohnutky. Sám se přitom dostává do hledáčku atentátníků a podléhá nebezpečnému šarmu femme fatale Luise Rosciové, vdově po zavražděném Mannovi.
Morální patron a klasik italského filmu, Elio Petri, získal za svůj snímek Každému, co mu patří cenu za scénář na canneském festivalu roku 1967. O čtyři léta později obdrží Petri Oscara za nejlepší cizojazyčný film s Podivným vyšetřováním. Nedlouho nato, roku 1973, si už tentokráte z Cannes Petri odnáší hlavní cenu za snímek Dělnická třída jde do ráje. Každému, co mu patří dobově zastupuje odvážnou kritickou sondu, namířenou nejen proti mafii a zkorumpovaným politikům, nýbrž také církevním představitelům. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (27)
Moc mě to nebavilo. Hodně zdlouhavý úvod tady nemá žádnou větší funkci pro vcítění se do postav, a postavy Volontého mi bylo líto, jak měl jasné řešení před nosem, ale to víte, Sicílie, horké hlavy a všichni myslí spíš penisem (a břichem). Vůbec mi přijdou lidi jižní Itálie a Sicílie takoví divní - něco jako Japonci: udělají si nějaké normy, které nikdo nedodržuje, ale za jejichž porušení jsou schopni se vyvraždit, každý je něčí bratranec nebo sestřenice, až se v těch pokrevních svazcích divák ztrácí, každopádně ví, že nasrat třeba dědečka je riskantní, protože jeho syn může být advokátem a bratranec kněz z pistolí, a jak se budou cítit jako rodina uraženi, zle skončíte. Film je opět depresivně bezvýchodný, a hlavní postava sice sympatická svou snahou přijít věcem na kloub, ale jako by tam nežil a netušil, že namočit si čumák přijde jednoho zle. Ani krajina a kamera mne moc nezaujaly a Irene Papas mi přišla jako přeceňovaná vamp - jednu dobu hrála pořád stejné role navenek chladných, ale uvnitř chtivých vdov. Ve filmu mi taky vadilo, jak rychle z něj zmizela policie. ()
Jednoznačně to slabší z italské krimi mafio scény. Nechápu dramaturgii ČT, která si tenhle nemastný neslaný snímek vybere do vysílání a ještě k němu vyrobí tak slabý dabing. Hned několik dabérů asi tak o generaci nesedí na postavy. Pokud neměli na Kavčích horách dostatek starých hlasů, měli k tomu holt nasadit titulky. Laurana je špatný hlavní hrdina, nevýrazná postava, a žádná další důležitá ve filmu není. ()
Výhražné listy sa skladajú z písmen z novín, ktoré si v miestnej komunite objednáva iba cirkev. Políciu to ale zvlášť nezaujíma, čo dotiahol Petri do dokonalosti tým, že v jeho filme takmer vôbec nevystupuje a nezasahuje do vyšetrovania. A tak sa doňho púšťa mladý ambiciózny profesor, žijúci so svojou matkou a babkou nie v príliš harmonickej domácnosti. O čo nakoniec pôjde, nie je pre našinca vôbec jednoduché z videného vydedukovať, ale táto nejednoznačnosť rozprávania sa skvele hodila k prostrediu, okolnostiam a dobe, v ktorej sa tento komplot odohráva. Sicília tu určite nie je zobrazovaná ako z turistických žurnálov a prevažne mastné ksichty postarších chlapíkov ťahajúcich za povrázky vám ju môžu ešte viac znechutiť. Moje hodnotenie ovplyvnil skvele vypointovaný, dvojitý záver. Film sa tak zacykluje rovnakou scénou do uzavretého kruhu, ktorá symbolizuje nemožnosť z neho uniknúť. ()
"Ani neznáme jméno toho váženého občana, kterého jsem měl udat." Život na Sicílii je hodně svůj a každej svéprávnej člověk chápe, že vraždu by měla odborně odložit policie. Pátrání na vlastní pěst je totiž nebezpečný, protože by se mohla objevit pravda a to nikdo nechce. Já jsem za snímky tohoto typu rád, protože jasně ukazujou, že politikům, mafii, církvi a vychytralým ženám se nedá věřit. To ví každej sicilián, teda kromě profesora Laurany. Ten hledá pravdu a spravedlnost. Takže fanděme klaďasovi a doufejme, že si přečte Dona Quijota dřív, než padouchy přestane bavit posílat výhružný dopisy. Já mám tyhle Petriho píchání do vosích hnízd prostě rád. ()
Přišlo mi to jako adaptace rozsáhlejšího románu. Tedy jsem měl dojem, že těch postav je tu moc a občas jsem v nich měl zmatek. V každém případě je zajímavé sledovat dusnou sicilskou vesnici, kde každý zná každého, z pohledu možná jediné místní postavy, o které to neplatí. Gian Maria Volonté je jako poněkud naivní profesor výborný, totéž platí o kameře a hudbě. Jeden z prvních italských filmů o mafii každopádně za vidění stojí (70%). ()
Reklama