Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Katastrofický film britského režiséra Ronalda Neameho. Námětem je ohrožení života na Zemi v podobě obrovského meteoritu pojmenovaným Orpheus, který se za sedm dní srazí se Zemí. Jediným východiskem jak zachránit svět před jistou katastrofou je spolupráce dvou velmocí, Spojených států a Sovětského svazu, jejichž přední vědci musí společně najít způsob jak odklonit dráhu blížícího se meteoritu. Začíná závod s časem. (contrastic)

(více)

Recenze (33)

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Dějově ohromně jednoduchý film s chvályhodným poselstvím. Řítí-li se na Zemi kus asteroidu, musí prostě jít Studená válka stranou, velmoci pěkně přiznají, že planetu obíhají desítky jaderných hlavic, a po nějakém tom přemlouvání je všechny namíří na ten přibližující se balvan. V době vzniku muselo jít o velmi příjemný, osvěžující optimismus. Pokud jde o trikovou stránku Meteoru... No... Ano, v několika momentech nepůsobí zrovna draze (třeba úvodní titulky jsou neskutečné béčko)... Ale! Scény, jako je ta s mohutnou lavinou nebo evakuací Hongkongu, na který se žene obrovská přílivová vlna, jsou naopak zvládnuté na jedničku a mají stále co říct. A to nemluvím o tom, co se později stane New Yorku... Tři a půl hvězdy si dovolím zaokrouhlit nahoru za scénu příchodu Seana Conneryho do NASA, která velice nápadně připomíná jakoukoliv scénu příchodu agenta 007 do kanceláře slečny Monneypenny, za prezidenta Henryho Fondu a za sympatického sovětského odborníka doktora Dubova. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Co kdybychom ukončili Studenou válku natočením filmu, dost vážnýho na to, obě mocnosti spojil? Přidáme tam nějakou velkou hvězdu, kterou na východě všichni znají, proženeme to vesmírem a aby to nebylo jenom suché politikaření, dostaneme tam nějakou katastrofu, nejlíp na východním pobřeží, aby to Rusákům udělalo radost. Ale aby se to dalo pouštět i u nás, technicky musíme zůstat o něco před Sověty. A tak selžou dvě rakety s rudou špičkou a jenom jedna s hvězdami. Hodně hloupý film, kombinující politiku a podle mě naprosto zbytečně i žánr katastrofický (úlomek nebrat). Přitom, Sean, Natalie, Brian Keith a zlý generál Landau by na slušný politický thriller docela stačili. Viděno v unikátním brněnském dabignu. Film zakončil dnešní (teď už včerejší) sci-fi sérii. ()

Reklama

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

V sedmdesátých letech vzniklo mnoho katastrofických snímků a bylo by docela divné, kdyby se námět netýkal i vesmíru. A tak se po filmové stránce objevilo nebezpečí v podobě asteroidu hrozící svou srážkou se Zemí. Diváckým magnetem byl hlavně Sean Connery, který už měl herecký věhlas vlivem role Jamese Bonda. Scénář je přívětivý a pevný už v základech. Děj je na událostech skutečně plnohodnotný. A když se na to podíváme kolem a kolem, tak by se dalo i říci, že byl tento snímek předobrazem či inspirací tvůrců v kinech si vzájemně konkurujících snímků 'Armageddon' (1998) a 'Drtivý dopad' (1998). Bohužel zub času katastrofálně zahlodal do technické stránky. S ohledem na svou dobu to bylo v rámci možností, ale dnes, v době CGI, se už divákovi skutečně obrací oči v sloup. Není ani překvapením použití studené války, která taktéž byla ve své době velice in. I když v tomto případě v přátelské rozvaze. Chtě nechtě, při takovéto hrozbě prostě spolupráce dvou velmocí být musela. Překvapením však zase není, jak je ta spolupráce představena. Příběh má tedy spoustu dějových etud a hlavně napínavou atmosféru. Dnes skutečná klasika, která určitě není k zahození. Potenciál má, jen se na to dnešní divák musí dívat okem schovaným. ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

K Zemi míří asteroid Orpheus, masa kamení a železa téměř tak velká jako slavná metla dinosaurů, proslulý asteroid Chicxulub - jehož jméno pochopitelně dokážu bez chyby napsat i vyslovit. Režisér Ronald Neame byl zkušený řemeslník zvládající komedie, muzikály, dramata i dobrodružné filmy. Protože měl za sebou extrémně úspěšné Dobrodružství Poseidonu, dávalo smysl svěřit mu katastrofické sci-fi Meteor. Na papíře to všechno znělo krásně, ale v praxi to moc nefungovalo. Film je prakticky bez napětí a bez atmosféry, což je problém téměř vždy, ale u takového tématu je to vyložená tragédie. Protože ani efekty nebyly zrovna špičkové, film se horko těžko vyšplhal na průměr. ()

VanTom 

všechny recenze uživatele

To je ale krása, jak spolu bok po boku americké a sovětské jaderné rakety letí vstříc celoplanetární hrozbě, ách. :-) Bezkrevný katastrofický biják v první "politické" polovině vyjednává spolupráci mocností, ve druhé předkládá nezáživnou destrukci v trikově i na svou dobu chudém provedení (dnes vyluzujícím úsměv na rtech). 5/10 ()

Galerie (133)

Zajímavosti (15)

  • Lavinová fotografie na pozadí vyžadovala desetidenní lokalizační práci v Bavorských Alpách ve Švýcarsku. Tato sekvence využila pro své studiové natáčení deset tisíc liber umělého sněhu. Některé lavinové záběry byly převzaty z filmu Lavina (1978). (sator)
  • V průběhu zdlouhavé výroby bylo propuštěno několik týmů pro produkci vizuálních efektů, protože nebyly schopny dosáhnout přiměřených účinků za velmi omezený rozpočet, což je na výsledku filmu bohužel znát (sator)
  • Film byl inspirován zprávou „Project Icarus“ z roku 1967 z Massachusetts Institute of Technology. (sator)

Reklama

Reklama