Žiješ jenom dvakrát

Legrační přestřel. Do té doby, než začne být ubíjející. To, že tento díl je v lecčem v zásadě nejikoničtějším přírůstkem série, jí nedává dobrou vizitku. Jednoznačně největší katastrofa je každopádně scénář, poskládaný z deux ex machin, dovysvětlovaček, zbytečných situací a špatně načasovaných zvratů. Pro Dahla to byla první práce na filmovém scénáři a k tomu ještě Flemingovu předlohu upřímně nenáviděl, protože měl pocit, že se jedná v zásadě o turistický průvodce Japonskem, ze kterého nelze ani poznat, o co Bondovi jde. Co dále není dobré je záporák a to přesně od chvíle, než ten malej zamindrákovanej skřet ukáže ksicht. Najednou je to ten ublíženej klouček z přední lavice, kterýho kluci mlátili a žádná ho nechtěla. Jeho plán k ovládnutí světa pak filmově nefunguje, protože pracuje s hrozbou celosvětového konfliktu, jež vyhladí většinu lidstva během několika minut, ale ten je demonstrován roztomilými pac-man družicemi, co roztomile baští družice jiné. Nejlepší na celém filmu jsou pak překvapivě agresivní a divoké kontaktní akční scény či neoddiskutovatelný cringe element. A z týhle bonboniéry je co vybírat. Connery předělaný na Japonce musel skutečně sklidit světový ohlas zejména na Litoměřicku. Scéna ve které vytáhne svou japonskou krásku v plavkách třicet kiláků na sopku, aby jí na hoře oznámil, ať zase třech třicet kiláků seběhne a pak doplave na pevninu (!!!) pro pomoc, zatím co se vydá flákat do zajetí tak nějak shrnuje Bonda obecně. Nicméně moje nejoblíbenější je krátká sekvence, kdy jeho fiktivní manželka odmítá s agentem 007 sdílet stejné lože, takže ten nemůže v noci spát, protože mu hučí v kládě. "Things I would do for England..." (08.07.2019)

Tak a je hotovo. Dokonce ani Japonci nedokázali uchránit své ženy před britským krajně invazivním agentem a mnohdy je tak možno na jejich ostrovech narazit na občany, jejichž japonština má silný skotský akcent. Posun k sci-fi filmům už nemůže být jasnější a přesto, že je děj přitažený za vlasy takovým způsobem, až z toho má Connery šikmé oči, má film určité kouzlo, takže si svoje 4* v pohodě drží. (03.08.2016)

Je velice potěšující vidět v titulcích jméno Roalda Dahla (doporučuji Příběhy nečekaných konců), již méně pak následné zjištění, že scénář patří k těm největším slabinám pátého Bonda. Ačkoliv začíná Bondovou smrtí, ačkoliv James tentokrát objevuje japonskou kulturu, techniku a dívky… chybí mu jedna podstatná složka – humor. Když nebudu počítat ten pravděpodobně (pravděpodobně!) nezamýšlený: „zešikmíme oči“ (a vzpomeneme na Team America) plus většina scén z vesmíru. Ze střetu známého sexisty s (navenek) cudnými Japonci šlo jistě vytěžit více humorných situací, více suchých hlášek. Akční scény zde na rozdíl od humoru jsou, není jich málo a některé z nich dokonce ani po těch letech nevyvolávají smích. Pěkné je využití vrtulníku při snímání bitky na střeše, pěkné jsou rovněž dvě bitky tělo na tělo, zvlášť ta první, hojně využívající kusy nábytku. Connery nehraje s takovým nadhledem jako v předchozím Thunderballu či (po Lazenbyho intermezzu) následujících Diamantech, stále však, i tváří tvář šikmým očím šéfa japonské tajné služby, zůstává nejcharismatičtějším představitelem agenta Jejího veličenstva. 60% Zajímavé komentáře: woody, Marigold, PALINO, ]V[()Rt (20.06.2008)

V pořadí již pátá bondovka zaznamenala znatelný kvalitativní pokles snad na všech frontách. Ačkoliv je samotný námět celkem zajímavý a zlotřilecký plán organizace SPECTRE prezentovaný v tomto díle patří k tomu propracovanějšímu, zpracování tohoto konceptu do scénáře se ve výsledku už moc nepovedlo, respektive to je chvílemi docela natahovaná nuda. Bohužel znatelně ubylo i humoru, Connery už tolik nehláškuje jako v Thunderballu a celý nápad s přetvořením agenta 007 v japonského ninju (včetně modifikace obličeje!) mi přišel poněkud nešťastný a (v tomto případě) nechtěně vtipný. Dokonce i bondgirl je v tomto díle nevýrazná, což po předešlém Thunderballu, který se mohl pyšnit hned dvěmi uhrančivými představitelkami, dost zamrzí. Slovo „nevýrazná“ celkem dobře vystihuje i akci, která mě až na scénu s vrtulníky moc nebavila, postrádala nápad a promyšlenost z Goldfingera, což zvláště ve výbušném finále, které mělo nemalý potenciál, nepříjemně překvapilo. V případě záporáka se zde opakuje stejná situace jako u Dr. No – padouch, v tomto případě samotná hlava organizace SPECTRE Blofeld, se objeví až v posledních dvaceti minutách a nehledě na to, že je ve výsledku celkem působivý, to filmu dosti ubližuje, neboť Bondovi tak v předcházejících dvou třetinách chybí silný protihráč. V tomto ohledu jsem si začal ještě více vážit Srdečných pozdravů z Ruska, které měly skvělého padoucha, což platí i pro Goldfingera a i Thunderball v tomto ohledu vítězí, neboť jeho záporák (fyzicky) prostupuje celým příběhem. Přes všechnu tu kritiku je film Žiješ jenom dvakrát stále nadprůměrnou bondovkou, z první pětice filmů s Connerym ji ale hodnotím jako nejslabší. 70% (19.04.2010)

You Only Live Twice je z Conneryho bondovského portfolia asi nejslabší kousek. Je to sice pořád skvělý špionážní film, ale v porovnání s předchůdci a následovníkem pokulhává. Zatímco ostatní conneryovky jsou vyváženým mixem akce a příběhu, zde jsou děj a místy bohužel i jeho vyváženost upozaděny ve prospěch akce. A co mi nesedlo hlavně je to, že ač jsou všechny starší bondovky mírně přitažené za vlasy, zde se jakýkoliv náznak věrohodnosti rozpouští hned v úvodu. Už jen fakt že Bond se stane špičkovým ninjou zkrátka není úplně z kategorie lehce akceptovatelných. Ale film má i výrazné klady. Vyzdvihnul bych například stavby, protože základna umístěná v sopce je po estetické stránce naprosto geniální, možná nejlepší z celé série. Úžasná je i kamera, díky které si divák může vychutnat japonské scenérie a úplně špatně natočené a sestříhané nejsou ani souboje a honičky. (28.04.2010)