Žiješ jenom dvakrát

Vyvrcholení jedné éry bondovek, orientální Japonsko a odhalení S.P.E.C.T.R.E. Tajná základna v kráteru sopky je strašně hustej nápad a tehdy to muselo všecky posadit na zadek (perfektně mi to před lety prodali Simpsonovi), nicméně celkově jsem se více bavil u jiných bondovek..myslím těch klasických. Rozhodně je u tohoto filmu zajímavá situace s Janem Werichem, jež měl hrát Blofelda, škoda škoda...60% (03.11.2015)

From Japan with Love, aneb třetí stranou způsobené tření mezi CCCP a USA opět mírní 007 z UK.. Connery působí poněkud nezúčastněně až suše, u bondovsky stereotypního dobývání velínu (opakované záběry, zmatený střih, neutuchající střelba) jsem se nudil víc, než bílá číča v náruči Austina Po…, pardon Blofelda a Gilbertovy režisérské postupy ohlodal zub času až na kost, nicméně najdou se i nezanedbatelné klady. Země vycházejícího slunce, fyzický souboj se sofa, Dr.No Theme doprovázená bitva mezi čtyřmi těžce ozbrojenými helikoptérami a vrtulníkem z modelářského kroužku pana Q (neměl jsem o Sazinka Jamese strach, snad jedině aby mu vítr neodfoukl tupé) a především valící se láva a vůně sakurového květu u songu Nancy Sinatra - spolu s Adele a babčou Tinou asi to nejlepší, co nás u filmů o kanystru na martini může potkat. Nezbývá, než dodat, že přeměna agenta Jejího veličenstva na Japonce byla na úrovni Trávníčka v Jamambě.. (09.12.2013)

Příliš mnoho technických serepetiček a různých zlepšovátek na úkor hutnosti děje a skutečné zábavy. Akce v Japonsku možná Bondovi prospěla, skutečně působí svěže a netradičně, ale technicky se tvůrci snaží o něco, co příliš nefunguje. Masové scény, megalomanská akce s raketami atd. - působí to celé přeplácaně a s odstupem x let i úsměvně a ať je to jak chce, tak Bond by nadčasově působit měl. Nejen jako persona, ale i z hlediska tématiky a vizuální estetiky. To se tady nedaří ani omylem. (30.12.2013)

Zajímavé spíše na začátku a konci, v samotném středu snímek velmi tápe, až jsem se bál, že mu ještě před finálem dojde dech. Rukopis autora scénáře není znatelný, přesto však závěr velmi připomíná roztodivný svět z Karlíka a továrny na čokoládu, ještě zmocněný vzdálenou kamerou. Žiješ jenom dvakrát má přesto neustále nějaká esa v rukávu a i ty horší scény mají čím překvapit. Nejtrapněji působí nasilné naroubování výcviku a přeměna Bonda v japonce, která působí až směšně nevěrohodně, zvláště, když vidíte výsledek. Celkový dojem však bohatě zachraňuje závěr. Scéna kdy konečně spatříme Dr. Zlouna, pardon, Blofelda je prostě nezapomenutelná, a můžeme jen litovat, že dokonalý Donald Pleasence nedostal více prostoru. (21.01.2008)

Jedna z nejakčnějších bondovek. Akce střídá akci a James Bond se mění v japonského ninju. Do toho zpívá Nancy Sinatra jednu z nejlepších bondovských songů. Ovšem čekal jsem vypointovanější zápletku vzhledem k faktu, že scénář má na svědomí mistr point Roald Dahl. No a zmohl se jen na banální a dost předvídatelný příběh o snaze jednoho magora vyvolat III. světovou válku. Motivace hlavního záporáka mi už není vůbec jasná a asi nemá cenu nad ní přemýšlet. (11.02.2006)