Reklama

Reklama

Sedm studentů gymnázia v německém městečku pěvně věří v jasné vítězství Německa i na jaře roku 1945. Když obdrží povolání do Volkssturmu, je to pro ně vytoužená možnost, jak projevit odvahu a stát se hrdiny v boji za vlast. Jejich úkolem je ubránit most, do čehož chlapci vloží veškerou svou mladickou energii a ideály. Jejich sen o dobrodružství a kamarádských zážitcích ale záhy začne požírat krutost a bezvýchodnost války... Legendární pacifistický snímek Bernharda Wickiho nese zcela nadčasové poselství o lidskosti a morálce. Most byl oceněn nejen v Německu, ale výrazný úspěch zaznamenal i v zahraničí – byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film a získal prestižní Zlatý glóbus za nejlepší zahraniční film. Oceněn byl i v několika kategoriích Německých filmových cen a uveden na řadě zahraničních filmových festivalů. (Česká televize)

(více)

Recenze (101)

Lynn 

všechny recenze uživatele

Film by se dal charakterizovat jako "Strhující kontrast mezi dětmi idealisticky snícími O válce a hrůze dětí VE válce"... První půlka filmu se mi zdála až dětinská, filmařsky ne moc povedená, zato půlka druhá byla naprosto neuvěřitelná. Šestnáctiletí chlapci, vlastně ještě děti, prve idealisticky bájící o hrdosti, hrdinství a cti, postupně zachvacuje šílenství z probuzení se do kruté reality, když jsou bez jakéhokoliv výcviku povoláni bojovat za "vlast, vůdce a vaterland". Film ve své druhé půlce prochází radikální proměnou, která z něj dělá silný divácký zážitek. Dětští herci byli sice místy toporní a přehrávali, ale to naštěstí nezkazilo dojem z filmu jako celku. Zvláště bojové scény jsou na dobu vzniku zatraceně (a nemám jiné slovo) akční. Člověku musí přecházet mráz po zádech z vědomí, že se něco takového na konci války skutečně dělo. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Po americké invazi se "názory na válku" začaly stále více různit. Sotva by základní polarita mohla znít: 1. Jak se z války vyzout. 2. Jak se do války dostat. Rozdíly názorů se měnily podle zkušeností a možností jednotlivců. Chlapci samozřejmě neměli zkušenosti žádné; měli však určité možnosti. Naložili s nimi tak, jak by s nimi dnešní mládež nenaložila? Byla by schopna přebrat si informace lépe než tehdejší, A byla by schopna učinit rozumnější rozhodnutí? ()

Reklama

classic 

všechny recenze uživatele

Cez jedného obľúbeného užívateľa som sa dostal k doteraz úplne neznámemu (z môjho skromného pohľadu) PROTI - vojnovému snímku, v originálnom znení : Die Brücke, z roku 1959, ktorý ale režíroval známy, pôvodom rakúsky režisér Bernhard Wicki, čo sa onedlho bude podieľať na slávnom - The Longest Day, pamätníci dobre vedia, o čom je reč, a tam mimochodom nakrútil nemeckú epizódu... Čiže ešte predtým vo svojej vlasti prišiel s niečim, čo mi naprosto vyrazilo dych z pľúc, de-facto, v úvode líčim spomínaný, bohužiaľ pre mnohých, málo dosiahnuteľný film. Je to taký M-I-X dvoch legendárnych filmových diel, ktoré som videl. Jednak siedmi neplnoletí študenti gymnázia mi ihneď, rýchlosťou svetla, pripomenuli, že toto som už niekde 100% VIDEL, a bolo to = Na západe nič nové, kde tí mladíci neboli o moc starší, ako tunajší šestnásťroční, “ktorí nevedeli plávať, že ich hodili do hlbokej rieky, pričom zachránil sa iba?” + spracovaním, t.j. extrémnym čierno-bielym NATURALIZMOM, som zase pozoroval pôsobivú autenticitu, už videnú v sovietskom - Иди и смотри, z roku 1985, kde pre zmenu tvorcovia vôbec nikoho nemienili šetriť, “až sa z toho stávala takmer nestráviteľná vec, že je tak sugestívna, surová, až to nie je pekné, o áno, i tentokrát si Wicki nekládol servítku pred ústa, nič neprikrášľoval, lebo SOPLIACI ani nevedeli, že ten povolávací rozkaz, na ktorý sa priam tešili, im prinesie iba gigantické UTRPENIE, bolesť, smútok aj smrť !!! Hitler a spol boli isto zúfalí, keď naivne očakávali, že oni prinesú do vojny „čerstvú krv” , zmenia priebeh...? Mnohí vzišli na psí tridsiatok, ktorý už nestihli oľutovať ! A toto je unikátna REKONŠTRUKCIA, ako to prežívala jedna zo skupín ešte len chlapcov. Bravúrny film ! ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Most je slavnostním veřejným prohlášením pacifistického postoje. S tím musel Bernhard Wicki pro počestné společenské zásluze zaujmout, srozumitelně předložený názor, působivé obrazové kompozice zmaru i beznaděje a uměřená citlivost jsou silnou zbraní filmu. Ušlechtilé stanovisko se na veřejnosti bez ostychu podporuje a oceňuje širokou masou. Herectví se sice nedokázalo ubránit patetickým gestům, svalovým křečím a upjaté strojenosti, ale naštěstí se nejedná o trvalý stav. Je slyšet mentorské kárání, humanismus se vzorně staví do přední linie, soutěživost chlapeckého dospívání zde dostává přednost před rozpolcením, zoufalství beznaděje je pečlivě vetkáno do výjevů lidské zkázy a filmová plátna planou ohnivou výzvou, modlitbou a příkladným postojem tvůrce. Hlavním objektem zájmu a nástrojem protiválečného poselství v tehdy stále ještě živé ozvěně rozsáhlých hrůz největšího válečného běsnění je sedm středoškolských spolužáků a kamarádů: klidný, romantický, přemýšlivý a samostatný Hans Scholten (Folker Bohnet), jeho bezstarostný kamarád a druh Albert Mutz (Fritz Wepper), z vlastního slabošského a nevěrného otce znechucený a na akci natěšený Walter Forst (Michael Hinz), na rodinou důstojnickou tradici nedočkavý a hrdý Jürgen Borchert (Frank Glaubrecht), z poskvrněného ideálu platonické lásky mladých let hystericky podrážděný Karl Horber (Karl Michael Balzer), ve školní lásce nepříliš zkušený Klaus Hager (Volker Lechtenbrink) a nejmenší ze spolužáků Sigi Bernhard (Günther Hoffmann). Z dalších rolí: skromná spolužačka chlapců a Klausova školní láska Franziska (Cordula Trantow), čestný třídní učitel chlapců a jímavý hlas humanismu Stern (Wolfgang Stumpf), zkušený velitel chlapců v akci, Unteroffizier Heilmann se smutnou chybou (Günter Pfitzmann), disciplinovaný velitel roty chlapců Hauptmann Fröhlich (Heinz Spitzner), vzorně ctihodný velitel praporu Oberstleutnant Bütov (Siegfried Schürenberg), chudá, starostlivá a vystrašená Sigiho matka (Edith Schultze-Westrum), citlivá a laskavá Albertova matka (Ruth Hausmeister), zámožná, společensky vážená a důstojná Jürgenova matka (Eva Vaitl), zbabělý Walterův otec, místní stranický předák, Ortsgruppenleiter Forst (Hans Elwenspoek), jeho včas do bezpečí odeslaná manželka a Waltrova matka (Trude Breitschopf), vedoucí kadeřnictví a ovdovělý Karlův otec (Klaus Hellmold), Karlova čistá láska a zaměstnankyně i milenka jeho otce Barbara (Edeltraut Elsner), vlídný místní policista Wollschläger (Hans Oettl), či služka i milenka rodiny Forsterů (Herma Hochwarter). Most má ve svém znaku především protiválečné poslání, s naléhavým přesvědčením je podáváno národní selhání válečné agrese a výstava působivých obrazů předsmrtné agónie. Obrazově brilantní kompozice, chvályhodné svým předsevzetím i poselstvím, byť je film herecky neurovnaný. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Výborné historické drama, které nemá větší problém vhodně spojit dospívání s válkou, k plnému počtu tu poněkud překáží vlažný/až moc pomalý začátek. Film má dobrou dobovou výpovědní hodnotu, vtipnou vložku s Čechy + stejně tak vyznívající „romantickou“ scénu, a pak hlavně výtečnou pasáž s mostem, která diváka přiková do sedačky, a přestože doufá v jiný konec, je dopředu smířen s krutým osudem 7 mladých hrdinů. Jestli doporučit ke zhlédnutí nějaký opravdu kvalitní protiválečný film, Most je jistě žhavým kandidátem. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (5)

  • Závěrečné titulky naznačují, že se příběh vztahuje ke skutečným událostem, které se údajně staly 27. dubna 1945, ale tento konkrétní příběh je fiktivní, zatímco použití dospívajících chlapců jako vojáků v posledních dnech Třetí říše je pravdivé. (sator)
  • Film se natáčel v Chamu v Bavorsku. (Mr.Hudson)
  • Film byl natočen podle novely německého spisovatele Manfreda Gregora. Z jeho děl byl ještě zfilmován román Verdikt. (Rodriguez)

Reklama

Reklama