Třetí muž

Legenda mezi noirovými filmy. Atmosféra poválečné polorozbořené Vídně je vystižena precizně. Procházku po ruinách pak doprovází téměř po celou stopáž hrající veselá, optimistická hudba, což je u noiru něco nezvyklého a originálního. A co herci? Cotten je osvědčená kvalita. O Wellesovi se ani nemusím zmiňovat. Jeho výkon převýšil všechny představitele hlavních rolí a to i přesto, že na plátně se objevil i se závěrečnou dechberoucí honičkou cca 15 -20 min. Film je ovšem i přes některé nedostatky dechberoucí. Doporučuji všem milovníku noiru a starých poctivých kriminálek. (13.12.2008)

Hned první věc, kterou jsem si z filmu odnesl, byl velmi netradiční hudební doprovod s poetickou hrou na citaru. Ačkoliv později došlo na chvíle, kdy tahle hudba vyvolávala (zřejmě v kontrastu se záměrem režiséra) spíše nostalgické dojmy a během akční honičky po vídeňských ulicích dokonce vrhla atmosféru až do grotesky, a místy jsem zpochybnil, zda se v některých částech taková hudba vůbec hodila. Hodně se mi líbila i černobílá kamera plná úchvatných atmosférických záběrů temných nočních ulic. Ačkoliv tady jsem moc nepobral, proč některé scény včetně obyčejných dialogů v interiérech nasnímal kameramanam s výrazným nakloněním záběrů do stran, neboť to na mě působilo samoúčelně, občas i rušivě a evidentně bez hlubšího významu. Přesto jako čistě audiovizuální záležitost hodnotím Třetího muže velmi pozitivně, autentické reálie poválečné Vídně dodávají filmu i zajímavý dokumentární přínos. Dlouhá napínavá akční pasáž z kanalizace na mě hodně zapůsobila, stejně jako závěrečné „alejové“ sekvence. O něco horší je to s tím jednoduchým příběhem, který mě moc neoslovil, nevyolal žádné větší emoce, a taky s hlavními hercemi, z nichž Cotton je sice celkem sympatický a Valliová má celkem půvabný vzhled, ale jejich výkony mi přišly spíše průměrné a žel ani jeden z nich neoplývá takovým charismatem, aby dokázal po celý čas táhnout podobně táhlý snímek. Je to pro mě zvláštní kousek, který se mi do jisté míry díky zmíněným devizím výše i dost líbil, ale navzdory uvedeným žánrům mystery a thriller mu po velkou dobu chybělo patřičné napětí a navzdory roku vzniku Třetímu muži chybí i ono kouzlo starých filmů z řad pro pamětníky... až bych skrze jeho menší odtažitost a umělecky silný vizuál hádal, že jde spíše o poměrně nový snímek, na černobílý materiál pouze natočený. [65%] (01.09.2021)

Najlepšia scéna filmu + najlepšia časť filmu je 100 % v kanáloch, keď naháňajú Orsona Wellesa, vtedy som bol v Siedmom nebi z kamery Roberta Kraskera, strihu Oswalda Hafenrichtera, réžie Carola Reeda a hudby Antona Karasa. Tak kamera, strih, réžia a hudba sú nezabudnuteľnými aspektami tohoto mimoriadneho kvalitného britského filmu zo sekcie NOIR, ktorý nemá široko - ďaleko konkurenciu. Bolo by určite zaujímavé, ak by sa Welles zhostil i réžie, takto sa viac sústredí na svoj neprekonateľný výkon, kde príde do filmu až po hodine diania, práve odvtedy je film lepší. Dovtedy bude musieť Joseph Cotten riešiť spletitú pavučinu nástrah z každého rohu povojnovej Viedne, kam je dej umiestnený, preto je atmosféra taká dominantná, aká môže Viedeň v tej dobe byť... Na blízku mu bude krásna ALIDA VALLI . (03.10.2015)

Vynikající britský film-noir se skvělým scénářem, perfektní kamerou (zejména práce se světlem a stíny v nočních scénách nemá chybu) a zajímavým obsazením. Hlavně padouch Orsona Wellese je nezapomenutelný, byť jeho čas přijde až v závěru filmu. Neříkám, že je to úplně dokonalé, nebo že bych neznal desítky lepších britských filmů, ale těch pět hvězdiček si to i tak zaslouží. (11.02.2007)

U těchto vícejazyčných filmů mi nesedí, když si s tím v dabingu nedají práci a všechno to namelou do češtiny, a pro jakýsi pocit uchování atenticity tam blekotají pár slov původního jazyka. Poválečná Vídeň mě naprosto neuchvátila, a kromě závěrečné honičky v kanalizaci a parádního záběru prstů trčících skrz mříže není nic, na co bych mohl vzpomínat. Ani brněnský dabing to nezachrání. (05.12.2015)