Král Artuš

Nejslabší snímek, který Fuqua natočil. Celý film postrádá výraznější moment, vysoký rozpočet rozhodně znát není a krásné exteriéry jsou většinu času zahaleny mlhou (asi ta byla digitální, jinak vážně nevím, kam ty prachy šly). Ač je ve filmu hned několik charismatických herců, ani jeden z nich nestojí za zapamatování, je to neskutečná přehlídka zapomenutelných figur. Prostě film bez výraznější scény a postavy, jehož slabiny korunuje Merlin jako křovák... (14.07.2005)

"Zemřel v bitvě? - Je to rodinná tradice." S rytíři Kulatého stolu jsem v písemné podobě strávil nejedno deštivé odpoledne a tak roním neveselou slzu z toho, že mi zase jednou z jedné slavné legendy zůstalo pouze pár jmen a jeden záběr na stůl ve tvaru kruhu. V hlavě mi proto zůstane pouze vzpomínka na tuctový rytířský snímek, jemuž vévodí Skarsgårdova šeptanda, Owenovo zarputilé plácání klišoidních pravd a zejména divokost Keiry Knightley, jejíž nabídku ochrany před znásilněním divokými Sasy samozřejmě beru. (15.04.2012)

Ani doktorát z Uměleckých věd by případnému režisérovi nepomohl od toho, aby pod produkčním bičem Jerryho Bruckheimera nenatočil film, který by se na historii díval z „řádné“ a všeobecně uznávané stránky. Pravda, navrtat dolarový vrt v klasické anglické mytologii je čin odvážný, ale proč ne? Antoine Fuqua je na jednu stranu zručný řemeslník, ale s danou látkou si bohužel neví rady. Dějově dosti rozpolcená freska, jenž zbavuje klasiku nánosu mytologie, je sice opřena o parádní výpravu (130 milionový rozpočet je znát), ale v dialozích a vůbec celkové dramatické stavbě příběhu režisér selhává na plné čáře. Berličkami jsou zde slušní herci (duo Skarsgard – Schweiger je jeden z nejlepších castingových kroků l.p. 2004). V technických disciplínách je však Král Artuš nadstandardní podívanou (potažmo i poslechovou). Mistrovsky vedená kamera Slawomira Idziaka (oscarová nominace za nasnímání filmu Černý jestřáb sestřelen), kterou Idziak podpořil zajímavým tónováním, jenž odpovídá pochmurným klimatickým podmínkám severoanglických vysočin, filmu jasně dominuje. Zimmerova hudba je koncentrátem těch nejheroičtějších motivů, které v syntenzátorových nástrojích přechovává. A opomenout brilantní práci zvukařů, kteří se vyřádili (společně s kameramanem) při bitvě na jezeře s pukajícím ledy, by bylo neodpustitelné. Ano, je to ptákovina, je to plně klišé, ale ty dvě hodiny jsem se nenudil ani minutu, což zase až tak ve větší míře vídaný jev není. (16.02.2006)

Prosíme fanoušky "Modrých", aby nevhazovali dýmovnice, či světelnou pyrotechniku na hrací plochu… Legenda britské mytologie análně znásilněná hollywoodským dildem namočeným v Coca-Cole. Těžko říct, kolik procent viny leží na Fuquovi, ale ono se asi těžko pracuje s na zátylek dýchajícím Bruckheimerem, jenž hodlá počet svých vložených zelených papírků minimálně ztrojnásobit. A pak vznikne produkt, kde všude hoří ohně, herci pronáší tupé fráze o boji za svobodu a hraje patetická hudba, jako by se zrovna Bruce Willis chystal rozdrolit velký šutr hořící touhou rozpoutat na Zemi Armageddon. Vzhledem k oblíbenosti látky nakonec přimhuřuji své kritické oko, odpouštím C.Owenovi majestátnou prkennost a zvedám palec směrem k S.Skarsgardovi, který pojal svého saského lídra tak, jako by měl v krvi neustále 1,5 promile z domácí medoviny. A modrá Keira vyrážející na zteč s půlmetrem kobercové pásky obtočené kolem hrudníku, skrz něhož jde vidět Hadriánův val? Koneckonců, proč ne, vždyť to byla pohádka a Sasové se aspoň zasmáli.. (13.06.2011)

Zajímavý nápad zkusit zpracovat legendu o Artušovi způsobem, jak to mohlo ve skutečnosti být. Bohužel právě scénář je největší slabinou filmu, mohla to napravit režie, kdyby právě ta nebyla tím druhým největším záporem. Film, který sám o sobě není špatný, jen je naprosto ve všech ohledech tuctový. Jediným opravdu výrazným kladem je Zimmerova hudba. Sice je to zase jen úprava a variace jeho předešlých věcí, ale stále to ve filmu na plno funguje. (01.02.2005)