Král Artuš

Chtěl jsem vidět tvou tvář, abych tě pak na bojišti poznal. A ty by sis měl zapamatovat moji tvář, Sase. Protože až ji spatříš příště, bude ona to poslední, co ještě uvidíš......Jeden z najhorších filmov, na akých som bol v kine. Ukážky boli dobre zostrihané a doplnené poriadnou burcujúcou hudbou. Tešil som sa. No v kine som sa nudil a odchádzal som poriadne rozčarovaný. Pochválil by som výpravu a ku koncu podarenú bitku, ale inak ma to veľmi nebavilo. Tupá popcornová zábava s veľmi zlým scenárom. (22.08.2011)

Když už pominu to, že film bezcitně překopává jednu z nejoblíbenějších legend, kterou jednoduše téměř každý touží vidět v klasické podobě, zůstává mi po shlédnutí pachuť ze špatného filmu, který nebyl ani to, za co ho tvůrci prohlašovali a ani to, co jsem od něj čekala. Už na začátku mě štvaly všechny ty historické nepřesnosti i vyložené kiksy, neustálé kecy o svobodě (přitom ve "středověku" myšlenky o nějaké svobodě napadly snad jen blázna), přitom středověk vlastně začíná pádem Říma, takže tato verze artušovské legendy se odehrává ještě ve starověku...A tak bych mohla pokračovat dál...Snad jediným kladem snímku byl Clive Owen, byť i ten umí zahrát mnohem lépe. Snad se Jerry bude zase orientovat na Michaela a přestane si hrát na producenta "opravdového umění". Byli bychom mu vděčni. (27.10.2005)

Jak kdosi napsal: "Mohutnou bránu Hadriánova valu nejdříve stěží otevírali 4 koně, pak hrdina sám a nakonec se otevírala sama od sebe." Tady si dovolím opravdu historicky hodnotit, protože film o sobě bezuzdně tvrdí, jak moc z historie vychází. Předně Římané odešli z Británie cca o 50 let dříve, než se film odehrává, Germáni pronikali do Británie z jihu, a to tak od roku 500, o takových 50 let později, výzbroj a výstroj ve filmu užitá příliš neodpovídá době (např. svalové krunýře Římanů, kuše Sasů). Ani z hlediska filmového nejde o zázrak, děj nelogický, chování postav určené scénáristou (že by si Římané zakládali sídla za zdí?), bitvy nedomrlé a špatně sestříhané. Clive Owen se snaží, ale kde nic není ani smrt nebere a Keira me vyloženě sra - ehm, kakala. Samotný proklamovaný záměr ukázat Artuše jak to mohlo být je sice chválihodný, ovšem díla by se musel chopit někdo úplně jiný než Fuqua, který na historický výpravný film asi nemá buňky, a Franzoni, který už podobně scénáristicky zařízl Gladiátora. Když tak měli zkusit zfilmovat Cornwellovu Kroniku válečníka. (11.10.2005)

Vypadalo to jako sázka na jistotu, ale Fuqua si na jednoduché báchorce o králi Artušovi brutálně vylámal zuby. Příběh je nekonzistentní, herci jsou prkenní, motivace postav nejasné a tempo tragické. To nejsou ideální přísady a okopírovat prvky, které fungovaly u Statečného srdce a Gladiátora, skutečně nestačí. (19.06.2023)

Diváci, ktorí tvorcom KRÁĽA ARTUŠA vyčítajú voľné narábanie s históriou, by boli mimo. Keby... Keby si túto jamu nevykopali sami tvorcovia v čele s producentom Bruckheimerom. Už ten šialený úvodný preslov sa tvári ako hodina dejepisu! To je úsmevné už preto, že nie je doložené, či kráľ Artuš vôbec žil. Wtf. Ak však prižmúrime oko nad barbarskou nevzdelanosťou a rozhodneme sa film brať ako „rozprávku“, budeme milo prekvapení scenárom ukazujúcim okrúhly stôl, Lancelota či Merlina v iných polohách, než sme bežne zvyknutí. K tomu zručná akcia (zamrznuté jazero), sychravá výprava, zmysel pre humor (Ray Winstone: „Najradšej mám číslo tri“), tímová práca (v družine nestojí Artuš na prvom mieste), hudba, bizarný zloduch (Stellan Skarsgård) a predovšetkým ako odušu spasenú hrajúci Clive Owen. Jeho múdremu a rozvážnemu Artušovi zhltnete vetné konštrukcie, aké by menej zaujímavému hercovi neprešli. Tvorcovia volia plytké dialógy o slobode, tolerancii, viere, priateľstve, hrdosti, osude atď., ale tieto potencionálne zápory zatlačujú do úzadia nádherné kone s fŕkaním sa rútiace rozľahlou krajinou, sokol, lukostrelci, pôvabne zababraná Keira Knightleyová, udatné činy atď. Diváci každopádne nadšení neboli, snímka s rozpočtom 120 miliónov celosvetovo zarobila ledva 203. (31.03.2005)