Král Artuš

Na každé legendě je něco pravdy a každá legenda má svůj předobraz ve skutečném světě. Ano to vše je pravda, ale proč se skutečnou verzí legendy naložit jako Antoine Fuqua. Film se tváří drsné a hlavní hrdinové si o sobě snad myslí, že každý je jeden velký Maximus Decimus Meridius. Jenže pravda je jinde a nezachraňuje to ani skoro nahá Keira Knightley(sakra furt mi vadí jak se snaží být kopií Natalie Portman). Příběh je lehce stupidní a zbytečně rozvleklý. Merlin je z velkého mága lesním šamanem. Jediný Artuš zůstává gladiátorem po celý film a tuto úlohu mu dokážeme i věřit. Jen jeho arogantnost a sobectví působí až moc vznešeně a císařsky. Jeho kvalitám se vyrovná jen vůdce jeho soupeřů ztělesněný Stellanem Skarsgardem. Tempo filmu nedostačuje nárokům akčního filmu. (04.06.2006)

Kopírování záběrů z Pána prstenů na začátku filmu bylo úsměvné, televizní výprava docela šokovala, hudba Hanse Zimmera potěšila, pojetí příběhu o Artušovi příjemně překvapilo, triky neurazily, scénář nenaštval, patos se líbil, očekávání byla překonána, takže mi nezbývá nic jiného, než hodnotit výbornými průměrnými třemi hvězdičkami. (05.09.2004)

Zajímavý nápad zkusit zpracovat legendu o Artušovi způsobem, jak to mohlo ve skutečnosti být. Bohužel právě scénář je největší slabinou filmu, mohla to napravit režie, kdyby právě ta nebyla tím druhým největším záporem. Film, který sám o sobě není špatný, jen je naprosto ve všech ohledech tuctový. Jediným opravdu výrazným kladem je Zimmerova hudba. Sice je to zase jen úprava a variace jeho předešlých věcí, ale stále to ve filmu na plno funguje. (01.02.2005)

Viděl jsem director´s cut verzi, takže netuším, do jaké míry je kino verze odlišná, ať v tom negativním či naopak. Pro vyznavače např. Boormanovy klasiky ale tohle opravdu není. Tvůrci maximálním možným způsobem podupali zažitou mytologii, zcela vyškrtli její atraktivní mytické prvky a vznikl tak pseudohistorický patvar, který je historicky úplně out. Film by se mohl jmenovat třeba "Franta Procházka" a vyšlo by to nastejno. Ohlédnuto od této smutné skutečnosti, co zbylo po filmařské stránce? První půle je překvapivě stravitelná. Úvodní brutální a solidně krvavá bitka navnadí, zimní scény jsou krásně atmosférické, dialogy netahají za uši, Clive Owen je velmi charismatický chlapík a Stellanu Skarsgardovi ta dlouhá paruka a vousy opravdu sednou :o) Ale příchodem Saxonů k obrannému valu film sklouzává ke kýči a nesnesitelnému patosu a některé scény vzbuzují otázku, jestli to tvůrci opravdu mysleli vážně. Nebýt nepovedené poslední třetiny, byl bych ochoten jít i do tří*. Jinak výprava, základní to ingredience každého správného historického spektáklu, není nic moc, těch 120 milionů opravdu není vidět..... (23.01.2005)

Diváci, ktorí tvorcom KRÁĽA ARTUŠA vyčítajú voľné narábanie s históriou, by boli mimo. Keby... Keby si túto jamu nevykopali sami tvorcovia v čele s producentom Bruckheimerom. Už ten šialený úvodný preslov sa tvári ako hodina dejepisu! To je úsmevné už preto, že nie je doložené, či kráľ Artuš vôbec žil. Wtf. Ak však prižmúrime oko nad barbarskou nevzdelanosťou a rozhodneme sa film brať ako „rozprávku“, budeme milo prekvapení scenárom ukazujúcim okrúhly stôl, Lancelota či Merlina v iných polohách, než sme bežne zvyknutí. K tomu zručná akcia (zamrznuté jazero), sychravá výprava, zmysel pre humor (Ray Winstone: „Najradšej mám číslo tri“), tímová práca (v družine nestojí Artuš na prvom mieste), hudba, bizarný zloduch (Stellan Skarsgård) a predovšetkým ako odušu spasenú hrajúci Clive Owen. Jeho múdremu a rozvážnemu Artušovi zhltnete vetné konštrukcie, aké by menej zaujímavému hercovi neprešli. Tvorcovia volia plytké dialógy o slobode, tolerancii, viere, priateľstve, hrdosti, osude atď., ale tieto potencionálne zápory zatlačujú do úzadia nádherné kone s fŕkaním sa rútiace rozľahlou krajinou, sokol, lukostrelci, pôvabne zababraná Keira Knightleyová, udatné činy atď. Diváci každopádne nadšení neboli, snímka s rozpočtom 120 miliónov celosvetovo zarobila ledva 203. (31.03.2005)