Král Artuš

Keby tvorcovia tento nestastny zlepenec mysleli aspon trocha parodicky, isiel by som s hviezdickami ovela vyssie. Zial faktom je, ze cele je to myslene smrtelne vazne. Z tohto uhla pohladu tak jedinym pozitivom filmu je vyprava (i ked aj tu ten pupendekel miestami az moc bije do oci). Ostatne kompozicne prvky (vratane hereckych vykonov - ale na obranu hercov treba povedat, ze v tak nezmyselnom a odflaknutom pribehu ani velmi nemali co hrat) vobec nefunguju - ci uz je to do oka bijuce pouzivanie FX v sekvencii na lade, zmateny strih, naduzivanie podhladovych rakurzov ako aj Zimmerova hudba, ktora nielen ze je absolutnou vykradackou jeho Gladiatora + ostatnych jeho akcnych vypalovaciek, ale navyse ten hrdinsko-patosovy hudbony podmaz je divakovi razantne podsuvany takmer po cely film, co Vam zacne liezt na nervy este dlho pred koncom. Druhu hviezdicku ma film u mna za tych par "skvostov" v pribehu, kedy som uz naozaj nevladal a isiel "do kolien" od smiechu nad tym, ake je to cele stupidne... (04.08.2004)

Král Artuš je pro mě dalším filmem, který považuji zdejšími statistikami za podhodnocený. Samozřejmě, není to sice možná ta nejpreciznější a nejmistrovštější ukázka historického velkofilmu, ale i tak se jedná poctivý žánrový přídavek, jehož nejsilnější stránkou je mezinárodní herecký casting. Clive Owen pro mě patří mezi jednoho z nejcharismatičtějších britských herců, ale musím říct, že v tomto filmu mi přišlo, jakoby ho ostatní silná herecká sestava výrazně přebíjela. Za zmínku stojí například velký souboj severských "vlků" mezi Stellanem Skarsgårdem a Madsem Mikkelsenem. (03.09.2013)

Excalibur nechávám stranou, zde se jedná o pokus zachytit Artuše jako postavu historickou. Po opětovném zhlédnutí si musím přiznat, že většina artušovských filmů je daleko mizernějších. Kromě válečných scén mi utkvěl v hlavě především přechod zamrzlého jezera - mrazivě působivé. Cenzurovaná verze, která proběhla kinem i TV by ode mne měla o hvězdu méně. Nebažím po násilí, ale vystříhat ze syrového příběhu všechny krvavé scény je opravdu trestuhodné! (31.12.2010)

K téhle filmařsky vděčné legendě jsem přistupoval s opatrností, nicméně takový průšvih to rozhodně není!! Historická fakta šla sice mnohdy stranou, ale co na tom.. Producentský matador Jerry Bruckheimer je především spolehlivou značkou pro nenáročné pobavení širokého diváckého stavu. Tudíž tu na Artuše a jeho věrnou skupinku rytířů čeká po patnáctileté službě pod římskými vlajkami ještě jedna nebezpečná mise. Barbarští Sasové ale záhy vystrkují pečlivě nabroušené drápky. Historie podle Bruckheimera se tak pouze opírá o několik autentických jmen a například na takové cizoložné pletky Lancelota s Guineverou se tu vůbec nemyslí. Učesaný projekt (skoro) bez kapky krve navíc bohužel nefunguje tam, kde by se to od něho nejvíce čekalo. Herecky (zajímavých hvězd tu skotačí požehnaně) je to pouhý standard, více se vydařil casting záporných figurek a taková Keira Knightley nechá diváka dlouho v očekávání a když už se na plátno dostane, nejistá milostná linie jakoby ji zabraňovala hrát. Bohužel nevýrazný Clive Owen naopak spíše rozlítí svými planými heroickými proslovy o víře a zdánlivě se blížící svobodě. Akce není nejmíň, místy docela zaujme (digitální zamrzlé jezero), hudba Hanse Zimmera nezklame, nicméně opět mísí ženské sbory s elektronikou a její oposlouchatelnost není hodna delšímu zapamatování. Antoine Fuqua je solidním akčním rutinérem, místy ale neví kudy kam, nicméně Bruckheimerova taktovka (byť se vytratila mystika nebo magie) určuje tempo, relativně působivé bitevní sekvence (pokud se tedy občas spokojíte jen s nesmylným máváním mečů bandy nalíčených kaskadérů) a neméně zdařilou kameru spojuje nezáživná vata okolo, které chybí spád, napětí i ona temná atmosféra kruté doby (make-upová stylizovaná „špína“ to nenahradí). Žádný zázrak, ale na *** to stačí. PS: Keiře zřejmě není nikdy zima. (06.07.2008)

Vzorový případ toho, že když se moderní Hollywoodští filmaři pouští do historických velkofilmů, vznikne z toho nebetyčná sračka. Ale jak je možné, že v padesátých a šedesátých letech vznikaly výtečné historické velkofilmy právě v Hollywoodu? Odpověď je jasná. Tenkrát bylo dostatek kvalitních herců, kteří své role hráli s maximálním nasazením a láskou a s citem pro filmování. Byly dělané srdcem a ne penězma. A vzorovým nepodařeným historickým filmem posledních let (tím bych mohl nazvat skoro všechny kromě "Gladiátora", "Posledního samuraje", "Království nebezkého" a ještě některého na jaký jsem si momentálně nevpoměl) je "Král Artuš". Že tvůrci naprosto ignorují legendu, s tím jsem počítal (už úplně pomíjím to, že Artuš nebyl napůl Brit a napůl Říman, ale byl Kelt). Že se pokusili vymanit ze světa kouzel a tajemna, proč ne. Ovšem podařilo se jim natočit neskutečnou slátaninu plnou špatných bojových scén, neskutečného množství střihů a špatných herců. Clive Owen je naprosto tragický, Kieru Knightley mám docela rád, ale zde ji nedokážu vystát. Udělat z křehké královny Ginevere princeznu bojovnice, to je na pěst. Jediní dva herci byli dobří, a to Ioan Gruffudd a Stellan Skarsgard. Tak kvůli nim tomuto paskvilu nedám odpad. Vivat di "Excalibur" a vlastně i "První rytíř". (12.05.2007)