Spider-Man 2

Spider-Man II překonal všechna má očekávání. Psychologie postav se znatelně rozrostla a z mladého kluka, který ke štěstí přišel už není jen odosobněná poletucha, ale ryzí člověk s hlubokými problémy a silnými city. Scénář tentokrát sází mnohem více na dialogy a orámovaný obrovským množstvím odlehčující nadsázky tvoří z filmového Pavoučí muže zábavnější a cennější látku než doposud. Perfektní vizuální stránka, jejíž comicsová přestylizovanost je přímo enormní a rozhodně mnohem patrnější než u jedničky, pomáhá roztočit lopatky zejména akčních scén do takových otáček, až se každých pět vteřin rozplýváte nad tím, že přesně tohle jste si nejednou přáli někde vidět. Mohutné panoramatické celky přecházejí v kamerové nájezdy na detail a oblíbené „bayovské“ obloučky a do toho taková porce vizuálních efektů, že to smysly nestačí registrovat. Pokud nic jiného, ty peníze jsou na filmu zatraceně vidět. Znatelně se zlepšil i pohyb Spideyho – veškeré průlety městem teď vypadají jako ten z konce jedničky, kaskadéři už nejsou tak zřejmí a celkový dojem je mnohem dynamičtější. Raimi Spider-Manem II opět poposunul žánrovou laťku o pěkný kus výš a jsem upřímně zvědav, kterému filmu se jí v budoucnu podaří přeskočit, protože si momentálně při nejlepší vůli neumím představit stylovější zpracování comicsu. (23.06.2004)

Druhý díl Spidermana je o třídu lepší než prvníl. Temnější, silnější příběh, lepší hudba, která dodává akčním scénám neskutečný švih a tím myslím jak hudbu rockovo-numetalovo-punkovou (je to taková ta klasická americká soundtracková směska), tak výborná orchestrálka jako vždy dobrého Dannyho Elfmana (Planeta Opic,Velká Ryba), jehož kompozice je tu opět k poslouchání. Triky patří na absolutní špici moderního filmu. Občas tradiční patos a slzičky, ale to k Raimiho Spidermanovi patří, resp. už jsme si na to všichni zvykli. (29.07.2004)

Všetkého viacej než v prvom Spider-Manovi. A záporák lepší, technická stránka premakanejšia a všadeprítomný humor to krásne osviežuje. Napriek malému množstvu akcie a veľa dialógom, vracajúcim sa do minulosti (čo dej spomaľuje) pre mňa uspokojivejšie než jednotka. 110%-ný happy-end je síce trochu falošný ťah, ale nával emócií, ktoré ho sprevádzajú, všetko ospravedlňuje. (20.08.2004)

Opět nadstardní výkon a hlavně více akce. Druhý díl je ve všem o něco větší a dokonalejší. Navazuje se přesně tam kde se minule skončilo. Prakticky všechny 3 díly by se daly krásně spojit v jeden celek a nebylo by to ani moc znát. Raději než doktora Octopuse mám ale Green Goblina. Potěší že postavy z redakce dostávají větší prostor. Hlavně můj oblíbenec J. K. Simmons perlí. 80% (14.02.2011)

Raimi opět překvapil a místo tak trochu jiného prvního dílu naservíroval divákům film, který naopak připomíná zrcadlový odraz toho předešlého (rychlá „jednička“ vs. pomalá „dvojka“; špatné akční scény vs. fenomenální comicsové orgie; přehrávající záporák vs. podehrávající záporák; mdlé finále vs. překombinované finále). Všechno je zkrátka větší, bombastičtější a dražší. Bohužel se v tom nánosu novot ztratil ten fascinující a skutečný Peter Parker, který předtím jako by vyšel ze stránek comicsů a ovládl filmové plátno. Maguire je sice pořád výborný, vlastně kdykoliv se pere s vlastním smolařstvím a hrdinským údělem, bohužel mu nohy podkopávají nekonečné emocionálně vypjaté sekvence. Zatímco minule jich Raimi používal střídmě a dokázal jimi film trefně ozvláštnit, nyní je nechává vyniknout v celé jejich zrůdnosti a prvoplánovitosti, takže pokud mě zrovna neštval vztah Peter/Mary Jane, přišly vztahy Peter/Teta May, Peter/Harry, Peter/běžní lidé, atd. Nudily mě a ničily jinak nadprůměrný film, nehledě na závěr, který opravdu patří mezi ty hodně přeplácané. Ještěže má Raimi i smysl pro humor a napěchoval snímek tunami menších či větších fórků a geniálních detailů. Jinak bych mu ty tři hvězdičky dal. A nestyděl se za to... a po letech mu ty tři hvězdičky opravdu dávám. A nestydím se za to. (24.06.2004)