Moonage Daydream

Pro mě osobně byl David Bowie fascinující, inspirující, podnětná bytost, která mě dokonale okouzlila, zajímala, bavila i ve formách, které mě až tak nebavily, ovšem to, co mi sedlo, mi sedlo na max. Film je dělaný pro mě, Neználky asi až tak oslovit nedokáže, David by byl spokojený. Audiovizuální zážitek pro náročného fanouška všech Bowieho podob. Člověk má chuť malovat, sochat, tančit, zpívat, hrát, žít! (21.09.2022)

Videoklipový dokument s lahůdkovým zvukovým mixem pro kina přináší skvostný audiovizuální koncentrát Bowieho coby ikony, osobnosti, hvězdy a umělce. Hardcore fans na to musejí jít s tím, že si svého miláčka připomenou a vychutnají na velkém plátně, protože dostanou jen málo nového, co by ještě neznali. Z vlastní pozice naopak můžu říct, že ideálním publikem jsou ti, kteří něco málo o Bowiem vědí a zají pár songů. Pro ně totiž "Moonage Daydream" bude intenzivním extraktem všech emocí, které s mistrem jeho fanoušci prožili. Jako průlet dekádami, proměnami a neustálým vývojem i zráním dokonalosti toto expresivní klipové leporelo naprosto nadchne samo sebou i vším, co Bowie byl. (15.09.2022)

Asi nejsilnější zážitek letošního MFFKV, film od kterého jsem neměl žádné očekávání a vlastně jsem se na projekci objevil skoro náhodou, ale ve chvíli kdy nás uvaděči u vstupu zastavili, abychom vydrželi, že se lehce protáhla zvuková zkouška, měl film mou plnou pozornost, což se nedá říct o půlce sálu, která v pokročilou večerní hodinu odpovídající možná tak Bowieho skutečnému vystoupení někde v Berlíně v roce 1978, spala se zlomenou hlavou o sedačku. Čas projekce však nutně nemusel být na škodu, jelikož se nejedná o žádný nudný životopisný dokument, ale o jakousi audiovizuální zkušenost fenoménu David Bowie jako takovou. Film je psychadelickou experimentální koláží sestávající ze série dobových rozhovorů, záznamů z koncertů, ale i citátů a intelektuálních referencí od buddhismu přes Nietzscheho k Burroughsovi, v neposlední řadě se v tomto barevném pelmelu objevuje i mnoho filmových odkazů (na Langa, Buňuela Bergmana, Felliniho a další), jež jakoby spíše pro sebe do něj ukryl režisér Brett Morgen. Filmaři nám tak zprostředkovávají naprosto jinou zkušenost filmu o umělci, která může být pro mnohé neuvěřitelnou nudou, ale pro fanoušky jednoho z největších popkulturních géniů 20. století, kteří jsou mladší generace a neměli to šestí zažít živé vystoupení, se jedná o naprosté hudební i duchovní orgie v nichž jejich srdce plesá blahem. Zajímavé že s touto přelomovou formou dokumentárního filmu se snímek objevuje na světových plátnech paralelně s Luhrmannovým Elvisem, jež je taktéž překvapivě perfektním (ne)biografickým filmem, který v rámci svého žánru na poli fikčního hraného filmu nemá obdoby. Se svou postmoderní pompézností jsou tak oba dva filmy skvělými originálními počiny a nádhernou poctou slavným hudebníkům. (11.07.2022)

10/10. Jeden z nejlepších hudebních dokumentů, co jsem měl možnost vidět. Tak hravý, originální a barevný dokument o jedné z největších osobností a sexsymbolů naší doby by byl hřích nezkouknout. Jak se píše v samotném obsahu "Nečekejte film, kde na Bowieho vzpomínají jeho známí a kolegové, v tomto filmu na sebe vzpomíná především on sám." Tato věta naprosto přesně vystihuje podstatu a formu tohoto dvouhodinového mistrovského díla. Pro fanoušky Bowieho naprostá povinnost, ale pro ty, co ho znají, ale ne zas tak moc (můj případ) to byla taky bomba a zážitek jako blázen. Pro nezasvěcené to bude při sledování připadat tak, že ten pošahanej chlapík furt jen něco hledá a furt nosí make-up. Pro mě nezapomenutelná osobnost, idol a ikona nejen 70., 80., 90. let. "There's a starman waiting in the sky he'd like to come and meet us but he thinks he'd blow our mind." (08.01.2024)

Ze 140.minut fragmentálního dokumentu jsem měl docela respekt, ale nakonec to uteklo jako voda a vlastně bych ocenil kdyby to bylo o kousek delší.. Je to sice poskládané ze střípků, ale ty nejsou vedlesebe, za sebou a přes sebe naskládané nějak random. Má to strukturu (především +- chronologickou páteř) díky které to působí skoro dějově.. I já jako, svého času, poměrně zdatný bowieolog, jsem tady narazil na řadu záběrů které jsem neznal a především na řadu bowieho monologů, které odhalují, že v každé fázi svého vývoje měl poměrně jasno v tom co dělá a rozhodně to byl přemýšlivej chlap... Kdybych měl být i kritický, řekl bych, že jsem očekával, že to celé vygraduje do výrazně katarzního finále, což se tak úplně nekonalo. (24.09.2022)