Rocky Horror Picture Show

Není v historii kinematografie zase tak moc filmů, o kterých by se v první řadě dalo hovořit jako o kultovních. Rocky Horror Picture Show toto poměrně úzké pojmenování ale bez debat naplňuje. Pestrobarevný žánrový pelmel, který si utahuje nejen z klasických (béčkových) hororů a sci-fi, ale i sám ze sebe, přičemž neustále ironicky pomrkává na diváka (jednotlivá muzikálová čísla jakoby parodovala a zároveň reflektovala předešlou pasáž - systematické narušování klasičnosti). Jak jinak si vysvětlit typickou a doslova profláklou zápletku o píchlé pneumatice, blízkém a tajemném panství či hradu s ještě tajemnějším (a v tomto případě ulítlejším a extravagantnějším) majitelem a následném večírku plném bizarních postav, převleků a situací. [==] Obecně si nedokážu představit, že by film vznikl v jiném desetiletí než právě v 70. letech, kdy extravagance, nejrůznější experimenty a hlavně určitá uvolněnost či vyprázdněnost formy (citelná zejména v tehdejším hollywoodském filmu než opětovně v 80. letech s ohledem na zesílenou kontinuitu „zklasičtěla“) hrály prim, respektive dosáhly vrcholu. (25.11.2014)

No už som si to musela pozrieť, keď to má Vejka tak rada :) O filme som vedela len to, že je to muzikál a Tim Curry tam pobehuje v sexy prádelku. Alebo niečo podobné. A opätky, nezabúdajme na tie jeho opätky. Hudba je výborná, po prvom pozretí/počutí zatiaľ dominuje otvárací song a Time Warp. V istých momentoch som napäto sledovala, čo sa bude diať a niekedy som zabudla zatvoriť ústa. Herci sú zvolení výborne, od rozprávača (jeho Time Warp pohyby úžasné), cez okatú Susan, kripl pomocníka O'Briena až po kráľovňu večera - Tima. Bavila som sa výborne, teším sa ako si to znova pozriem. Damn it, Janet, I liked it! (Lumiere - 17.5.2014 - videné v kine, Lumiere - 31.10.2018 - halloweenske premietanie) (27.04.2011)

Těžko hodnotit film, když si ho oblíbíte. A navíc film, který se víceméně líbí, či nelíbí. Pro mě skvělá parodie začínající působivými titulky a připomínající zlatou éru horrorů a sci-fi , která již minula. Energií sršící Tim Curry, který nejen výborně hraje, ale i úžasně zpívá, stále vyděšená a nakonec kouzlu hradu podléhající Susan Sarandonová a jakoby srdnatý ochranitel Barry Bostwick. Trio, které doplňují další bizarní postavy a postavičky. Rocková anglická hudba 70.let, ovšem tu méně, tu více se přibližující klasickému rock ´n ´rollu ( zejména v podání Meat Lofa - zde skvělé, jeho pozdější utahané pseudoromantické / rozuměj sentimentální/ balady ale fakt nemusím....) je mému uchu milá. Spousty odkazů nejen na filmy, ale i výtvarné umění - do očí příjemně bijící parafráze na obraz Granta Wooda Americká gotika(1930) je asi nejtypičtější. Záměrně použitá klišé - temný les, bouře, pavučiny, kostra v rakvi, tajemný hrad jsou kulisou pro taneční výstupy i černohumorné vtipy. Slavnostní večeře, kdy se nevědomým podává chutně propečený čerstvě ubitý Eddie, či postupná návštěva Janet a Brada v jejich ložnicích Frankem v převleku, to jsou jen malé ukázky zvráceného humoru....Úspěšný muzikál, avšak neúspěšný film. Však všeho jen dočasu. Nakonec si své fanoušky našel, zejména při nočních promítáních. Mnozí přicházeli v kostýmech a výkřiky reagovali na děj filmu, případně i činy (např. rozhazování rýže). Já jsem film v kině také viděl ( po několika zhlédnutích na zahraničních Tv stanicích), bohužel ale jen v klubovém a nikoli o půlnoci. I tak jsem se královsky bavil! (01.08.2010)

I při běžné projekci, bez vysokých podpatků, řehtaček a gumových rukavic, nepřetržitě zábavná, během existenciálních songů navíc dojemná obhajoba výstřednosti a pocta béčkovým sci-fi a hororům Vala Lewtona nebo Williama Castlea. Díky nevkusu, afektovanosti a vědomí vlastní pokleslosti každé gesto, každá rekvizita, každý úchylný obleček řve „camp“. Film nás současně vyzývá k tomu, abychom jím pohrdali i k tomu, abychom s ním tančili. Překvapivě jde obojí naráz a výsledek láká k opakovanému prožívání, stejně jako soundtrack k opakovanému poslechu („Touch-a, touch-a, touch-a, touch me“ z hlavy pár týdnů nedostanu). 90% Zajímavé komentáře: Flipper, gudaulin, Radko (01.01.2012)

S dekadencí a hororovou parodií si pohrávající travesti párty ze zámečku Eltona Johna, poslepována z muzikálových čísel ve stylu raného Freddie Mercuryho, Kissáků, rokenrolu a pořadu Možná přijde i kouzelník. Osobně mi chyběl už jen duet Korna s Vondráčkovou, nahý Pepa Melen za bicími a dosud štíhlý Johnny Travolta v rozhalence, hladící Meat Loafa po jeho objemné motorkářské hýždince.. Vše podstatné shrnula kleopatra a já nepřistoupím, ač tím budu trošku chcát proti uragánu Ella, na místní módní zvyk neupřímného vystavování vlastního vkusu k obdivu prostřednictvím nadhodnocení filmových (někdy rádoby) kultů. Rocky Horror Picture Show házím ze čtvrtého patra směr skleník, stejně jako Marsellus Wallace Tony Rocky Horrora a není za tím masáž nohou, ale ta k smrti nudná bizarnost. A co může být horšího, než kontroverzní bizarnost, co nedokáže bavit, či alespoň zaujmout.. (29.11.2010)