Režie:
Matěj ChlupáčekScénář:
Miro ŠifraKamera:
Martin DoubaHudba:
Simon GoffHrají:
Eliška Křenková, Miloslav König, Milan Ondrík, Marián Mitaš, Luboš Veselý, Martha Issová, Ladislav Hampl, Ján Jackuliak, Anton Šulík ml., Richard Langdon (více)Obsahy(1)
Do městečka Svit pod Tatrami přijíždí v roce 1937 ředitel velké továrny se svou ženou, aby zde po baťovském vzoru Zlína postavili moderní průmyslové město. Jejich plány ale naruší znepokojující nález mrtvoly v areálu továrny. Novorozenec s mužským i ženským pohlavním orgánem. Monstrum. Případ přesahuje možnosti místních četníků, podléhá maximálnímu utajení a na místo přijíždí tajná policie. Nicméně zdá se, že jediný, kdo chce záhadu vyřešit a nalézt odpovědi a pravdu, je těhotná manželka ředitele. Narazí ale na nečekané překážky, včetně svých vlastních předsudků… (Bontonfilm)
(více)Videa (4)
Recenze (357)
// Zatím největší překvapení Varů. Úsvit má světový audiovizuál, napínavou a lehce mysteriózní první polovinu, nečekaně důkladně rozvedenou tu druhou, vynikající herecké výkony v čele s čarokrásnou Eliškou Křenkovou, a samozřejmě důležitý přesah. Asi nejvíc si na tom filmu ale cením té atmosféry, která je svým časovým i místním zasazením tak specifická, na jednu stranu plná naděje v lepší svět, a na tu druhou zcela děsivá kvůli tomu, co následovalo. Mrazivý, přesto však vynikající domácí počin. 8/10 ()
Tvorcovia sa zamerali na aktuálnu tému “inakosti” a následného (ne)rešpektu okolia, pričom samotný námet vedomky zasadili do doby pradávnej, aby to tak nebilo do očí. Pokiaľ chceli vyvolať súcit, nepodarilo sa. Pokiaľ mali záujem o to, aby sa človek nad sebou zamyslel, beriem to! Lenže koľko ľudí bez štipky tolerancie si takýto snímok pustí, a keď si ho aj pustí, koľkí ho budú ochotní dosledovať, keď im dôjde, o čo tu vlastne kráča. To jest otázka. No a krimi nečakajte. Žiadne krimi .. ()
Škoda, že z celé řady nadnesených témat (baťovská utopie / dystopie, tolerance, politické řevnivosti první republiky, postavení žen ve společnosti) film žádné skutečně nerozvine a spíš je jen konstatuje. Podobně rozpačitě lavíruje mezi žánrovými vrstvami jinak chytlavě zkonstruovaného příběhu. Úsvit působí stejně bezprizorně jako hlavní hrdinka, jejíž podezřelá "správnost" se zproblematizuje až v závěru. Silné dilema je rozřešeno v komfortní zóně baťovského modernismu velice opatrně. Úsvit obezřetně našlapuje, trochu nemotorně vysvětluje (ta animovaná přednáška pana dochtora o hermafroditismu byl jediný wtf moment), přesto patří k tomu zajímavějšímu, co česká kinematografie za poslední roky vygenerovala. Je tu hodně cítit snaha o jinakost a suverénně řešenou dobovku, přesto jsem se nemohl zbavit dojmu, že se film sám sobě občas plete pod nohy ve snaze nejít probádanými cestami. ()
Mohutně kritizovat (nejsem v tom úplně jinej) stav současné české kinematografie umíme, přesto se každoročně objeví několik titulů, které můžou třeba na evropském trhu hravě konkurovat. Retro drama Úsvit, které má hlavní triumf v Elišce Křenkové, mezi takové patří. Baťa tehdy po vzoru Zlína odkoupil od slovenské obce Veľká přes půl milionu metrů čtverečních pozemků s cílem postavit moderní průmyslové město. Nikdo z továrny ovšem moc netuší, jak naložit s mrtvolou novorozeněte pohozenou v hromadě písku. Tedy nejde o postup, ale hlavně o to, že se jedná o novorozence s mužským i ženským pohlavním orgánem. Pozor, máme rok 1937, válka je za rohem, navíc (těhotná) manželka ředitele továrny, který se vzhlédl v politikaření a lezení do zadku šéfům, začne do záhady šťourat. A to, co si myslí nebo na co nedostudovaná lékařka přišla, nemá problém vykřičet do světa. Výprava, kostýmy, kamera, výrazné barvy… všechno šlape. Naopak přes prsty by zasloužil zvukař, mnohým dialogům (v tuzemské kinematografii tradičně) prostě nejde rozumět. „Kriminální“ příběh postupně lehce ustupuje, zaměřujeme se na několik rovin intersexuality a ve velkém se tu kope ve prospěch sexuálních menšin. Na aktuálně četně diskutované téma vnímání jinakosti máme nespočet „odborníků“, svůj názor vynechám, ale je patrné, že skrze předsudky a facebookové konstrukty v našich hlavách jsme se moc daleko neposunuli. Navíc nevím, jak moc tvůrci operovali s faktem, že pár let po událostech pod Tatrami jsme to s onou větší otevřeností a lidským porozuměním dotáhli k tragédii zvané koncentrační tábory. Matěj Chlupáček nemalé ambice promítnul i do své prvotiny Bez doteku, ovšem to mu bylo pouhých 19 let. Teď o deset let starší přináší zajímavý kus, u kterého pořád nevím, zda mu nedat spíš čtyři hvězdy. A to zejména díky zmiňované amatérské detektivce Křenkové, která je správně sarkastická, která nehodlá být poslušnou ženuškou a která si snad dojde pro Českého lva za hlavní roli. ()
Jsem rád, že tu vyrůstá mladá generace tvůrců, jejichž filmy vypadají světově a ne jako další Hřebejk. Tohle je po výtvarné i hudební stránce špička, a naštěstí i po stránce příběhu je to zajímavé, i když občas vidím ve filmu spíš názory tvůrců než jejich postav. Doufám, že to půjde na Oscary. A po premiéře na uložto (R.I.P., opravuji na: Netflixu) očekávám pokles hodnocení na 60% :( ()
Galerie (50)
Photo © Bontonfilm
![Úsvit - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/167/985/167985512_85khyc.jpg)
Zajímavosti (9)
- Autorkou plakátu je renomovaná hollywoodská designérka Desi Moore, která navrhla plakáty k titulům jako Tár (2022), Hra o trůny (od r. 2011) nebo Mad Men (od r. 2007). (Azurose)
- Atmosféru 30. let 20. století předznamenává ve filmu i přelet předválečné Electry L-10 (Lockheed 10A Electra). Dopravní letoun byl původně osobním strojem Jana Antonína Bati a dnes je vzácným, funkčním exponátem. Pečuje o něj majitel webu Seznam.cz Ivo Lukačovič. Letadlo má za sebou důkladnou renovaci a následný nekonečně dlouhý let z Kanady zpátky do České republiky. (Posheidon)
- Natáčení probíhalo mj. v Baťově památníku ve Zlíně a dále v dobových kulisách kubistické vily v Lysé nad Labem, ve Veletržním paláci (coby poslední nezničené funkcionalistické budově v Praze) a rovněž ve Staré Boleslavi a v Popradu. (HonzaBez)
Reklama