Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 72 před Kristem nemělo Římské impérium přemožitele. Jeho moc se táhla široko daleko. Každá dobytá země znamenala přísun nových otroků do područí římských pánů. Spartakus, otrok, jemuž před očima zavraždili otce, měl odvahu se vzepřít mocným římským generálům i politikům a stal se vůdcem mohutného povstání otroků. Jeho boj za svobodu, jenž ohrozil celé Římské impérium, měl hluboký dopad na mnoho budoucích generací. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (99)

RAiken 

všechny recenze uživatele

Pro příštího Spartaka bych prosil více zákulisní politiky a více záběrů ze všemocného římského senátu, který byl pro mě tahounem filmu a nikoli samotné tažení Spartaka, které nevyvolalo vůbec žádné emoce (ať už díky nevýraznému Spartakovi či jeho otravné ženušce), neboť tak si většinou každý z nás představuje velkolepý Řím – plný intrik a planoucích proslovů senátorů. Jinak ale byla doba vystihnuta relativně přesně, škoda jen levné výpravy a slaboduchých záběrů na digitální Řím, ale je to holt záležitost televizní. Ale proč vám to povídám, když budete chtít něco komplexního, sofistikovaného a nesrovnatelně lepšího z úchvatného Říma, tak si přečtěte Quo Vadis od Sienkewicze. Tady se jen nechejte lehce unášet na Spartakově štítu proti proudu času a zavzpomínejte na dobu, ve které byste nechtěli žít ani náhodou. Pak si teprve uvědomíte současná pozitiva… ()

Jazzzz 

všechny recenze uživatele

Díly soui podle mě zcela nevyrovnané. U prvního jsem se bavil a u druhého sem se nudil. Hlavní hrdina je jako model z nějaké modní přehlídky, ale hraje celkem obstojně. krví se na Spartakovi šetřilo, což je škoda, protože při takovýhle řežích by si lidi aspoň kapku zasloužili. Nemluvě o tom, že krev netekla skoro ani z bodné rány mečem do ukřižovaného otroka... Dávám spíš slabší 3.. ()

Reklama

Santino7 

všechny recenze uživatele

Až moc okato sa to snaží navodiť dojem akéhosi veľkofilmu, avšak pôsobí to žiaľ dosť lacne. Slabučké a absolútne nevierohodné obsadenie, nekvalitne natočené bojové scény, taká nijaká výprava... Mohol by som pokračovať kľudne ďalej, no prejdem radšej rovno k pozitívam - verte alebo nie, zopár sa ich našlo taktiež. Mám tým na mysli vcelku solídny scenár, zaujímavé mocenské boje o moc, a navyše je to aj pomerne (v rámci možností) realistické. Čiže ako celok to až tak zle nedopadlo, a to aj napriek tomu, že sa jedná o televízny počin. Avšak stále to nie je film, ktorý by som si potreboval niekedy v budúcnosti vyložene zopakovať, to skôr nie. 2/5 ()

salahadin 

všechny recenze uživatele

Jejejejej, opravdu "historický" velkofilm zmrvený tak odporně, že už to ani víc nešlo! Proč ty prachy radši nedat na charitu, než je vyhodit oknem! Hvězdičku dávám jen za hudbu, film absolutně nestojí za řeč. Nagelovanej Spartacus, kterej má snad u sebe pojízdnou maskérnu, děj řídký jako průjem, mizerně natočený, od A do Z trapný dialogy napěchovaný legračními pokusy o tehdejší humanismus (tak to mě dojalo, málem jsem rozbil stůl, jak jsem do něj smíchy bušil)...samozřejmě že to nemá se skutečným povstáním gladiátorů nic společného! Je to prosťoučká blbina plná do očí bijících nelogický černých děr, že jsem se spíš celou stopáž smál jako při výsostně dobré komedii. Casting byl mizerný, režie uboze chatrná, takže jsem zůstal jen kvůli hudbě Randyho Millera, která se kupodivu poslouchat dala (narozdíl od Gladiátora Hanse Zimmera). ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Další verze (tentokrát TV) Spartaka - legendárního vůdce otroků. Celkem se to povedlo a ani bych neřekl, že to bylo cítit nedostatkem financí i když samozřejmě na svůj velký vzor to nemá. Jen ta družka Spartaka... Ta byla tak emancipovaná až mně to vytáčelo... Holt další , moderní verze... Solidní průměr. * * * ()

Galerie (4)

Zajímavosti (6)

  • Táto verzia je nakrútená presne podľa tej istej predlohy ako slávny Kubrickov Spartakus z roku 1960, ale obsahovo chce byť knihe bližšie. (Arsenal83)
  • Keď Marcus Crassus (Angus Macfadyen) a Pompeius Magnus (George Calil) sú vyhlásení za spolukonzulov Rímskeho impéria, lenže Rím bol v tom čase ešte republikou a o impériu sa hovorilo až od čias Augusta po jeho vyhlásení za cisára. Crassus a Pompeius boli zvaní konzuli republiky. (Arsenal83)

Reklama

Reklama