Falcon Lake

V mnohých komentároch sa spomína kombinácia hororového pozlátka a rôzneho dejového nádychu, pričom napriek tomu, že rozumiem kam tými slovami podaktorí užívatelia smerujú (a budú to chápať aj ostatní), toto je skôr prezentácia prvej, prakticky "nešťastnej" romanci, ktorou sme si zrejme prešli úplne všetci. Snímok trvá 100 minút, je extrémne nevýrazný, pomalý, obyčajný, pričom neobsahuje ani jednu jedinú mimoriadnu pasáž, ktorú by si divák z pohľadu žánru drámy čo i len za pár hodín pamätal. Samotný záver visí vo vzduchu, je doslova očakávaný a tak niet čo mimoriadne hodnotiť. Snáď len tú "obyčajnosť" v tragédii. Medzi dva-3. (12.06.2024)

Filmy tohto typu (coming of age) mám celkom rád, keďže prechod z detstva do dospelosti (resp. puberta) so sebou prináša obrovskú škálu tém a námetov. Spočiatku pôsobilo Falcon Lake trochu nevýrazne, ale postupne sa nám to pekne rozbehlo a bolo zaujímavé sledovať ako sa vyvíjal vzťah medzi Bastienom a Chloé. Aj keď to bolo najprv v rovine priateľstva, neskôr iskra predsa len preskočila, hoci skôr smerom od Bastiana. Čakal som však, že sa to ešte viac rozvinie a neskončí sa to takýmto štýlom... Tie mysteriózne odbočky ohľadom tých "jazerných duchov" tu boli úplne zbytočné. 3* (20.06.2023)

Snad by to byla taková ta normální dovolená v období (skoro)dospívání, kdyby se na ni nepotkali a navzájem si tak navždy neovlivnili své životy. Bastien, vcelku obyčejný třináctiletý kluk a již šestnáctiletá Chloé, ta která vnímá ducha jezera a své první vážnější životní strachy ukrývá za pro někoho jistě podivné záliby. Bere ho jako svého vrstevníka, je k němu pozorná, dá mu nezapomenutelné momenty. Zároveň si s ním však tak trochu hraje, nebo snad ne? Chvíle, ve kterých jsou si nejblíže, pravděpodobně říkají něco jiného. Vůbec pokud jde právě o sdělování toho, čeho se bojí a její odpověď. Tahle scéna je společně s výborným závěrem vůbec nejsilnější. Příjemně mysteriózní atmosféra je ve filmu přítomna od prvních minut, závěr ji dává ještě zásadnější opodstatnění a propojuje dospívání s nadpřirozenem... tedy možná. Zásadní podíl na ni má nádherná kamera, tlumené barvy a minimální osvětlení, díky němuž působí především noční scény velmi reálně. Tak jako celý film, malý, obyčejný, ovšem velmi silný, vůbec jako režijní debut Charlotte Le Bon, kterou je třeba dále sledovat. 80% (30.05.2023)

Co je realita a co je jen v představách dospívajícího chlapce, který se jedno léto na jednom místě u jezera stává oddaným průvodcem starší dívky? Probouzející se sexualita, náznaky, nevyřčenosti, hledání sebe sama. Skutečně je nemožné kousnout se do krve? Co o sobě v období dospívání víme kromě toho, že si nejsme jistí absolutně ničím? Jak snadné je ztratit se sám ve své nejistotě a ve vodách jezera? Po vizuální stránce mě bavily scény s deštěm. Chválím hudbu. Chlapec v roli Bastiena naprosto uvěřitelný.  Ale že bych pěla ódy? To ne. 65% (28.04.2023)

Příjemný coming of age, ale na mě poněkud dietní. Ospalá letní atmosféra jezera v lesích skvělá, taky bych se tam hned vydal strávit léto, horší už je to s ospalým tempem vyprávění v první polovině. V té druhé se začnou množit zajímavé scénky (porovnávání strachů, hecování striptýzem k noření se do obávané vody) a dospěje to k fajn pointě, ale na mě - odrostlého na svižnějších a intenzivnějších Stůj při mně, Navždy spolu, Fucking Amal nebo Ginger snaps - to bylo too little too late. (22.11.2023)