Vítězství ducha

Zaujímalo by ma, či dvaja scenáristi a režisér videli Boxer a smrť. Okrem základnej tematiky a boxu ale toho tieto dva filmy príliš spoločné nemajú. Osobne mi farebné znázornenie koncentračných táborov sedí viac, ako čiernobiele v x filmov a to z jediného, až trápne jednoduchého dôvodu. Svet je totiž farebný a že sa kedysi točili iba, alebo viac čb filmy, na tom nič nemení. Podobne to mám napríklad aj s westernami. Určitý sentiment prvých troch tretín, ale stále bez problémov udržiavaný v medziach, vystrieda až brutálna a zároveň napínavá dráma posledného aktu. Dafoe je proste herec s neuveriteľným ksichtom a tu vidíme, že hrôzostrašne pôsobí aj jeho šľachovité telo bez gramu tuku. Sekundanti Olmos a Loggia ale taktiež dokážu maximálne zaujať. (06.12.2016)

Protože se film věnuje problematice židovských věznů a odehrává se v koncentračním táboře, samozřejmě má svůj potenciál. Vidíme v něm tak hrůzy, které museli židé v táborech podstupovat a skrze hlavní postavy se pokoušíme pochopit i jejich vnímání. Do prostředí zasazený příběh boxera mi ale příliš rozvitý nepřijde. Podobně židovské utrpení je natočeno typicky pro hollywoodskou tvorbu spíše dramatické než sugestivní, a tak přesto, že se tak jedná o poměrně kvalitní snímek, příliš nového nebo silného nepřináší. Dobrým filmem z koncentračního tábora je i Člověk bez osudu. Alternativa: Sorstalanság. (13.01.2011)

Málo známý film, což je škoda, brilantní zpracování perfektního námětu, naprosto uvěřitelné scény z koncentračního tábora, skvěle zvládnuté jsou i boxerské souboje (o které ale jde až v duhé řadě), excelentní výkon Willema Dafoea, pozadu nezůstávají ani ostatní herci (Olmos, Loggia, Gazelle, Wolf, Mandylor). Silný, drsný a realistický film, který by si zasloužil větší pozornost. (30.09.2009)

"Už brzy poteče horká voda." Jsou asi dva způsoby, jak přežít koncentrační tábor Osvětim II- Birkenau; a dva způsoby, jak o tom natočit film. Ty první ukázal Roberto Benigni ve svém Život je krásný , ty druhé ještě o osm let dříve Robert M. Young v příběhu řeckého boxera zápasícího o holý život. Zatímco před číšníkem Guidem zůstávají všechna zvěrstva jakoby skryta, Salamo Arouch nás provází peklem. Benigni se do detailů příliš nepouštěl, avšak Young ano, ale oba snímky se hrdě mohou řadit mezi ty hodně povedené. Postřehy: Tak si říkám, jestli v tomhle filmu (v kině) nebyly použity Leniny záběry z Triumfu vůle?___ Trochu nepochopitelný dialog (i s absurdní podstatou tlumočení) při rozdělování věznů po příjezdu do tábora: "A nemohla bych si ji nechat?". Proti všem očekáváním a nacistickému rozumu byla odpověď: "Ano!"___Televarieté v Osvětimi→→→ Kouzlící a zpívající cikán (byl dobrej) a psi.___Ten boxer z Düsseldorfu vypadal jako poslanec ODS Tluchoř.___Dabing pro MGM v roce 2008 studio Bear (čili zase Libor Terš, tentokrát mluvil "jen" asi pět postav :-( (03.07.2008)

Silný příběh ne nepodobný filmu Ďáblova čísla, akorát že tam byl děj orámován stupidním příběhem, který nás poučoval o tom, že si máme vážit vlastních prarodičů, potažmo starých lidí. Triumf ducha se bez tohoto kýče naštěstí obešel a udělal dobře. Můžeme tak sledovat osud bývalého profesionálního boxera, který se bez vlastního přičinění objeví v "pekle na zemi". Jeho nejbližší padají jeden po druhém jako mouchy a postupně se jediným jeho hnacím motorem stává láska k Allegře. V tomto světě mohli přežít jen ti nejsilnější a mezi ně Salamo Arouch určitě patřil. Dohromady se musel utkat s více než 200 soupeři, přičemž kterýkoliv zápas mohl být jeho poslední. Co se týče dorozumění mezi postavami, nelámali si tvůrci příliš hlavu. Stačilo, aby Arouchův polský kamarád Janusz řekl - "Každý mluvíme jinou řečí, ale tady si budeme rozumět všichni". A od té doby si všichni rozuměli víc, než ostravák s pražákem. Největší ozdobou filmu pak je jednoznačně Willem Dafoe, za kterým bych vlezl do ringu leda tak pro autogram. Jenom škoda, že na tento film už Robet M. Young dostatečně nenavázal. (04.07.2008)