Kabinet kuriozit Guillerma Del Tora

Guillermo del Toro se na Netflixu vytasil s velmi solidní hororovou antologií, kde dal prostor v žánrové kinematografii jen krátce zaběhlým tvůrcům, a ač kvalita jednotlivých částí tradičně kolísá, jako celek to je stále vysoce nadprůměrná podívaná, u níž bych si klidně přál další sezónu. Položka 36 (Guillermo Navarro): Super nápad a poutavé vtažení do celého seriálu, nicméně s ubývajícími minutami to je stále více předvídatelné a v uspěchaném finále to tak trochu vyšumí do prázdna - 60%. Hřbitovní krysy (Vincenzo Natali): - Nepřekvapivá, avšak zábavná hororová báchorka klasického střihu, jen teda naháněčku s oživlou mrtvolou v úzkých podzemních chodbách bych si dokázal představit v jiném, odděleném a hororově daleko efektivnějším provedení - 65%. Pitva (David Prior): První příběh tažený sympatickou postavou (v podání charismatického F. Murraye Abrahama) a první vyloženě zcela uspokojivá epizoda, jíž se krásně podařilo zachytit atmosféru literárních sci-fi/horor povídek 50. let minulého století. Po The Autopsy of Jane Doe další výborný procedurální horor z prostředí pitevny, a to k tomu zde dojde až v druhé půli. Priora do budoucna sledovat - 80%. Mimo (Ana Lily Amirpour): Zde je jeden z těch mála případů, kdy předvídatelnost děje je předpokládána a vůbec nevadí, naopak podtrhuje celkovou pointu příběhu. Kamerově a chováním postav velmi bizarní - 70%. Pickmanův model (Keith Thomas): Má to pomalejší rozjezd, což se u krátkého příběhu odehrávajícího se na ploše několika roků dá pochopit, ale jakmile se dají věci ke konci do pohybu, je to klasicky lovecraftovská jízda. A líbilo se mi obsazení jak zlověstného Glovera, tak i Bena Barnese, u nějž ten knír a šedý pruh ve vlasech jako age-makeup dokonale fungují - 75%. Snění v domě čarodějnic (Catherine Hardwicke): Rychle za sebou hned další adaptace H. P. Lovecrafta, tentokrát však v bohužel nejslabší a nejvíc „hororově vychtěné“ epizodě celé antologie. Mdlé, zastaralé, bez nápadů - 40%. Prohlídka (Panos Cosmatos): Audiovizuální žánrová slast. Pokud víte, co čekat od režiséra Mandy a Za černou duhou, přesně to tu instantně dostanete! Panos je prostě king a nemůžu se dočkat, na co se vrhne příště. Výborně obsazená, kamerově nasnímaná, hudebně provedená a celkově hypnoticky vedená epizoda - zkrátka esence toho, co bych si představoval jako highlight celé antologie - 85%. Šum křídel (Jennifer Kent): Chápu, proč zrovna tento příběh měl být závěrem celé minisérie. Ač hororový element příběhu je velmi ohraný a sám o sobě by nestačil, osmá část funguje velmi dobře v civilní rovině nejednorozměrných postav zahraných skvěle vybranými představiteli. Je to víc temné vztahové drama než horor (a někteří zdejší uživatelé to nemůžou skousnout - z pár komentářů u této epizody je mi vyloženě na blití), nicméně jako konec celé antologie je to velmi podnětné, funkční a s velmi lidským poselstvím nakonec - 75%. (26.11.2022)

Projektov, ako je Kabinet kuriozít Guillerma Del Tora, sú mraky, ale najbližšie má asi k legendárnemu Alfred Hitchcock uvádza, kde tiež čo diel, to uzavretý príbeh a jednotlivé kusy uvádzal slávny žánrový režisér s nadváhou, tentokrát samozrejme milovaný režisér zbožňovaných peciek Faunov labyrint a Princ bez kráľovstva (aj keď na môj vkus sú jeho úvodné vstupy prikrátke). Vydarený hororový seriál ponúkajúci okrem skvelej atmosféry skúsených režisérov (David Prior – The Empty Man, Keith Thomas – nová Podpaľačka, Ana Lily Amirpour – Castle Rock, Jennifer Kent – Babadook, Vicento Natali – Splice, Guillermo Navarro – seriál Hannibal) a perfektných hercov (Essie Davis, Tim Blake Nelson, Crispin Glover, F. Murray Abraham, Peter Weller, Ruper Grint, ale najlepší dojem na mňa zanechal Andrew Lincoln, ktorému Guillermo umožnil prekrásne sa prezentovať v nádherne civilnej podobe). Temné lesy, cintoríny, podzemie, opustené ostrovy, strašidelné domy, vraždiace krysy, prízraky, temné mocnosti, mimozemšťania, mrazivé tajomstvá, márnice, pitvy. V horách šialenstva je jedným z najznámejších textov jedného z najslávnejších hororových autorov H.P. Lovecrafta, Guillermo o jej sfilmovanie celé roky usiluje, zatiaľ bez úspechu, a tak si to vynahradil aspoň v tomto projekte, kde sa sfilmovania dočkali hneď dva Lovecraftove texty. Paradoxe, tie hodnotím ako najslabšie súčasti (ale aj ony majú k podpriemeru riadne ďaleko). Najpozitívnejší dojem na mňa urobil asi predposledný diel s Petrom Wellerom a posledný diel o manželoch-ornitológoch na opustenom ostrove skúmajúcim vtáctvo. (21.11.2022)

Vizuálně opojná záležitost, která ale vyjma skvělé povídky “Pitva” nemá nic moc co nabídnout. Zbytek epizod je totiž scenáristicky velmi plochý a snadno zapomenutelný. Je pro mne vážně velkou záhadou, proč zrovna tomuto koktejlu velmi průměrných povídek propůjčil slovutný Guillermo Del Toro své jméno. (Netflix) (08.11.2022)

Tvorbu Guillerma del Tora mám rád od té doby, co jsem viděl jeho fenomenální Faunův labyrint. Jeho filmy překypují nádherně děsivým (a syrově surovým) vizuálem a fantazií, zároveň ale ona vyumělkovaná forma občas škodí obsahu. Kabinet kuriozit nese silný deltorovský rukopis a bylo zajímavé sledovat, jakým způsobem se jednotliví režiséři/-rky vypořádali s předlohou, kde každá z epizod čerpala z hororového žánru jiným způsobem. Z jednotlivých příběhů mě nejvíce oslovily goticky laděný Pickmanův model (v budoucnu si musím blíže posvítit na tvorbu Lovecrafta), vizuálně nepříjemné, ale sugestivní Mimo a citlivý rodinný thriller Šum křídel. Ale i ostatní příběhy měly svůj "děsivý šarm" a dokázaly mě napnout. 3 3⁄4 hvězdy! (06.11.2022)

Vlastně skoro po celou dobu sledování jsem si říkal, že když už jsem dostal chuť na (horrorovou) antologii, měl jsem se radši vrátit k Black Mirror, což, jak jistě uznáte, není pro Kabinet kuriozit zrovna nejlepší vysvědčení. Za kratičký komentář IMHO stojí pouze čtyři epizody, přičemž vrcholem série jsou pro mě epizody tři až pět (prvními dvěma epizodami se seriál nadechoval, po epizodě pět pak měl seriál sestupnou tendenci). Epizoda tři: Pitva (75 %) dle mého přichází s nejznepokojivější vizí světa, kdyby tohle byla pravda, tak bych si to fakt radši nechal projít hlavou (jak Kurt Cobain, chápeme se, ne?), nadto má vynikajícího F. Murrayho Abrahama, a finální rozuzlení nakonec taky není tak beznadějné (v protikladu k předešlému ději). Epizoda čtyři: Mimo (80 %) mně navzdory tomu, že od ostatních hodnotících dostává bídu, bavila (a to tak, že v určitých momentech jsem se přitroublé usmíval) určitě nejvíc, má originální námět, je správně jizlivá, s výbornou Kate Miccuci v hlavní roli (když už jsem vzpomněl Black Mirror, tak tuhle epizodu si umím představit i v tomto cyklu). Epizoda pět: Pickmanův model (70 %) byla epizodou, která se mi zdála nejstrašidelnější (inu, Lovecraft), už jen díky Crispinu Glovera v úloze Pickmana, určitě má i nejkrutější (nesmazatelnou) pointu. Epizoda sedm: Prohlídka (60 %) sice nepovažuju za zvlášť kvalitní, ale šlo poznat, že ji natočil člověk s vyvinutým vizuálním citěním, s trochu lepším scénářem bych si ji uměl představit jako komiks, který má potenciál být úspěšným a který bych si s radostí přečetl. 60 % (09.08.2023)