Režie:
Francis VeberScénář:
Francis VeberKamera:
Luciano TovoliHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Pierre Richard, Gérard Depardieu, Jean Carmet, Jean Benguigui, Stéphane Boucher, Michel Blanc, Isabelle Renauld, Jean Veber, Maurice Barrier, Anaïs Bret (více)Obsahy(1)
Jean Lucas je propuštěn z vězení, kde si odpykával pětiletý trest za bankovní loupeže. Komisař Duroc, který ho zatýkal, na něj čeká před věznicí, aby mu sdělil, že nevěří, že by vedl vzorný život a hodlá ho sledovat. Až ho znovu zatkne, bude povýšen. Lucas však hodlá žít jako slušný občan a najít si práci. Má nějaké šperky, které prodá a utržené peníze si chce uložit v bance. Má však hroznou smůlu protože banku přepadne zmatený Francois Pignon, který si navíc Lucase vybere jako rukojmí. Ve Francii není jediný policista, který by pochyboval o tom, že to byl právě Lucas, který přepadení provedl. Pignon donutí Lucase, aby nasedl do jeho auta, a odjedou. Je však tak nešikovný, že nechtěně Lucase postřelí do nohy. Lucas chce k lékaři, ale Pignon si nemůže dovolit jít do vězení. Musí se starat o svou šestiletou dceru Jeanne, se kterou zůstal sám. Zaveze tedy Lucase ke svému známému veterináři, kde ho ošetří. Pignon je zoufalý a proto se odhodlal k tak zoufalému činu. Kdysi býval vedoucím obchodního oddělení, ale před třemi lety byl propuštěn a poslední rok žije jen ze sociální podpory. Jeho dcerka po smrti matky přestala mluvit a on má nyní jedinou šanci, odjet s ní a penězi do zahraničí, kde by začali nový život. K tomu potřebuje falešné doklady a prosí Lucase o pomoc. Lucas se ho chce zbavit a domluví mu schůzku s Labibem, který by mu doklady mohl obstarat. Problém je v tom, že Labib nevěří, že z loupeže má jen 84 tisíc a chce za doklady půl milionu... (TV Prima)
(více)Recenze (236)
Nedělnědopolední oddychovka, předkrm před nějakým skutečným filmovým obědem, bazének, ve kterém si musíte smočit nohy, než si budete moct v něčem opravdu zaplavat, lehká, nekomplikovaná komedie, kde se nehledí na detaily a jedinou podmínkou, přes kterou nejede vlak, je povinný happy end. A tak spolu zůstali, a jestli neumřeli, žijí v Itálii jako tatínek a tatínek dodnes. ()
[8/1O] Zkuste také třeba: Kopyto(7/10). ()
"Ty jseš cvok, viď?" ()
Tak trochu doják s nádhernou hudbou (Vladimira Cosma) a skvělou legendární francouzskou dvojicí Richard + Depardieu. Krásná citlivá komedie s inteligentním humorem a tou nejrozkošnější holčičkou. ()
Nostalgie po osmdesátých letech, kdy se filmová naivita ještě nemusela nutně snoubit s blbostí – na to dnes, v době pokročilé sofistikovanosti, moc často nenarazíte. Ale možná že v osmdesátkách taky ne a Depardieu, Richard, Veber (a Cosma) jsou prostě frejři, kteří to tenkrát takhle dávali. Na kostřičku historky o bankovním lupiči, kterého si vybere jiný jako rukojmí, sotvaže opustí bránu vězení, tvůrci rozvěsili slušný počet vtipných scének typu „senilní zvěrolékař léčí průstřel nohy“ či „blbec s punčochou přes hlavu odjišťuje granát“; přerušují je vlastně jen ty dojemné, které nepřeváží a dokonale fungují. Richard, jehož polohu v „sólových“ filmech alespoň v mých očích často opouští tragikomická rovnováha ve prospěch čistě tragické (takže nepřipomíná Krustyho jen účesem), má v Depardieuovi vhodného vyrovnávacího parťáka. Největším frajerem pro mě přes veškerou chválu zůstává představitel bankovního ouřady, kterej zřejmě bez jakýchkoliv triků zručně pověsí lup na zářivku. ()
Sice už nám Pierre Richard trochu zestárnul, ale přesto jsou Uprchlíci velmi dobří a právem se řadí k tomu nejlepšímu z francouzských komedií. ()
Střeštěná komedie s velkým srdcem na kterou se nezapomíná :). ()
Teda takhle roztomilou francouzskou komedii jsem neviděl už hodně dlouho, příjemný překvapení. Film je vtipnej a nápaditej. A nejlepší postavou tu je rozhodně ten veterinář! 🐶 😂 ()
Uprchlíci začínají velice slibně, ale výborně nastolené tempo plné vtipu se v průběhu filmu začne zadrhávat. Navíc druhé polovině filmu škodí na komedii až nezdravě vysoká dávka sentimentu. 70% ()
Utečenci sú zrejme najvážnejším filmom z Veberovej tvorby. Majú najhlbšiu myšlienku a činy hlavných protagonistov môžu mať až strašné následky. Ale neprestávajú si zachovávať to klasické veberovské kúzlo humoru, komických situácií a v dobrom slova zmysle-idiotizmu. Zo začiatku mi to až tak humorné neprišlo, Lucas-Depardieu opúšťa loch a chce začať nový život. Ale náhoda z neho spraví rukojemníka Pignonovy. Zbrklému, pomaly premýšlajúcemu, ale dobrosrdečnému chlapíkovy. A práve tu začína dej ako na hojdačka. Pár skvelých pasáži a potom BUM, jedna slabšia. A takto turbulentne to pokračuje asi do 70%. Potom sa ale stalo čosi záhadné, zrazu som si obe postavy strašne oblúbil a začal im v úteku fandiť. Lucas sa zmení od drsňáka k pohoďákovy a takýto charakter mi oveľa viac sedí popri bláznovsti Pignona. Koniec som si už naprosto užíval a vychutnával záverečnú scénu spolu s prekrásnou scenériou. ()
Veľmi príjemná záležitosť, pre mňa až prekvapivo, keďže som čakal skôr ďalšiu z tých francúzskych bláznivých komédií. Film je ale vtipný a smutný súčasne, čo teda neviem, ako sa režisérovi podarilo dosiahnuť. Má to výborný scenár, hercov a páčila sa mi aj hudba, ktorá s celkom výborne ladila. ()
Vtipná francouzská veselohra, která se dočkala amerického remaku. ()
Začátek jako u dobré francouzské kriminálky osmdesátých let. A pak nastoupí nejnemožnější bankovní lupič. Scénky s taškou a granátem, stejně jako "Ty nemáš co říct?!", na policejní stanici, jsou nezapomenutelné. Pro mne, Spolu se Specialisty, nejlepší krimikomedie celých osmdesátek. ()
To přepadení je sice takové hodně přitažené za vlasy, ale celý zbytek filmu je perfektní. Výborná hudba, hercké výkony, sem tam i nějaký ten podařený vtip. A nejlepší je, že ta malá holka strčila oba herecké velikány svým výkonem do kapsy. *** Ve zkratce: Nechoď pryč. ()
Přepadení banky je rozhodně jedno z nejzpackanějších na filmovém plátně. Ještě postava dementního veterináře slibuje absurdní humor. Jenže pak nastupuje ždímačka citů a film se z komedie plynule mění na melodrama. Ne že by ani potom nebyl dobrý, ale už není tak vtipný. ()
Jeden z najoriginálnejších scénaristov Francis Veber, duchovný otec Françoisa Pignona (dedič tuláka Charlieho), si hravo poradil aj na režisérskom poste a nezaostal za Yvesom Robertom, režisérom série o blondínovi. Obzvlášť mu vyšla trilógia Kopyto, Otec a otec a Utečenci, v ktorej spojil Pierra Richarda a Gérarda Depardieu, dvoch famóznych hercov. Ten prvý hrá celým telom, je z rodu Funésa, len na rozdiel od funesovských hrdinov je tak trochu hračkou v rukách nemilosrdného osudu, teda Vebera. Funes dej určuje, Richard na dej reaguje, ale pozor! nie je to žiadny blbec, ako napríklad inšpektor Clouseau. Francois Pignon je v podstate génius. Depardieu hrá očami, je z rodu Gabina. A spolu to medzi nimi iskrí a horí. Jeden z najoriginálnejších scénaristov tak vytvoril jedno z najoriginálnejších hereckých spojení. Ak k tomu prirátame hudbu Vladimira Cosmu, vyjde z toho naozaj fantastická trilógia. To, že je neopakovateľná, sa ukázalo, keď Veber spojil Depardieua so Jeanom Renom vo filme Drž hubu. Tam hral skôr toho Pignona, aj keď sa tá postava volala ináč. Reno je skvelý, ale dvojica D plus R bola jedinečná. Ešte slabšie to vypálilo s tou Osinou. Ak by ste sa ma opýtali, ktorý film trilógie mám najradšej, bolo by to, ako keby ste sa matky opýtali, ktoré zo svojich troch detí má najradšej. Alebo lepšie - ako keby ste sa syna opýtali, ktorého zo svojich troch otcov má najradšej. ()
Solidní žánrovka z veberovské dílny. ()
Nic naplat, když se dal dohromady Pierre Richard a Gérard Depardieu, dopadlo to dobře a mezi dnes již klasické dobré francouzské komedie přibyla další. ()
Film měl víc scén milých a hřejivých, než těch komediálních. Jelikož je ale popsán jenom jako komedie, nemůžu ho hodnotit líp. ()
Gérard Depardieu a Pierre Richard potřetí. ()
Reklama