Gran Turismo

Jsem ready. Kritiky jsem načetl, psychicky jsem se připravil na to, že uvidím dvě hodiny reklamy na Sony a Plystation + hezké záběry od režiséra, u kterého jsem skoro zapomněl jeho existenci. První hodinu jsem byl ubitý tím, že dostávám přesně to co tu zdejší fandom píše. Ale buďto Rockyho šablona a Harbourovo charisma pořád fungují jako kouzlo nebo si Blomkamp v posledním kole uvědomil, že chce krom reklamy na Walkman točit i film. Každopádně, nakonec to všechno funguje obstojně. Tak obstojně, že jsem schopen přiznat, že jsem si Gran Turismo užil, jakkoli klišé a přímočarý ten film je. (09.08.2023)

Byly doby, kdy jsem jako většina pařanů her měl radost z každé filmové adaptace známé videohry? Tu dobu pak vystřídala doba, kdy jsem měl strach z toho, kterou hru zase filmaři typu Uwe Boll zprzní a jak budeme "my hráči" zase před ostatními za idioty. Gran Turismo v podání kvalitního režiséra předvádí velmi důstojnou vizuální podívanou. Rozhodně to není film, který by nudil, urážel, nebo byl vyloženě hloupý, ale tím výčet kladů jaksi končí. Gran Turismo až příliš strojově následuje předvídatelné schéma všech těchto "sportovních" filmů - vzestup, pád, usmíření, vítězství. V podstatě od prvních vteřin představení určité důležité postavy, budete přesně vědět, jakou roli její jednorozměrný charakter v celém filmu sehraje. Scénář nedokázal přinést doslova ani jedinou nepředvídatelná scénu, či dialog. Nakonec jen díky za toho Schulina! 6/10 (06.10.2023)

Videjko, dávající falešnou naději všem závislým kompulzivním smažákům degenerativních her, že jednou třeba neskončí jako totální vypatlanci s psychickými poruchami, tiky v oku, skoliózou a atrofií shrbení nad monitorem a s gamepadem přirostlým k prackám, ale budou se možná moci jako totální vypatlanci a štětky automobilek zmrzačit či zabít v nějakých hnusných kraxnách při naprosto zbytečných a nudných závodech. Videjko, zjevně zaplacené dnes k prdeli nezadržitelně mířící a sepsi rychle podléhající firmou Hnissan, jež se ve snaze pojebat mocnou Toyotu bláhově odevzdala do zcela nekompetentní a poruchové náruče podřadné žabožroutské automobilky s pičou ve znaku, čímž si dobrovolně nasypala písek do nádrže. A tak tu máme labutí plíseň v podobě dvouhodinové marketingové kolekce těch nejžluklejších a nejpřitroublejších klišé a patosů, osazenou navíc ke všemu tomu neštěstí jako vždy veskrze gumovým Orlandem Blow s kouřící hlavou, a zejména pak až nesnesitelně nesympatickým a totálně koženým uzenáčem s Brežněvovským obočím a hlasem, jako když serete do trombónu, jemuž celou hrací dobu intenzivně přejete, ať už se někde konečně fatálně vymastí nebo mu vypnou proud ke konzoli. Nasraně druhé, odstoupíte – li od přemrštěných požadavků alespoň na nějakou tu elementární mimiku a nelobotomizovaný děj, napajcujete se nějakými širokospektrálními optosympatiky a nezapomenete si nazout dlouhé gumáky pro brodění se sračkovitým kýčem, je to vcelku pěkně natočené, poměrně svižné, Davča Přístav dává místy šarmantně zapomenout na ty dva výše zmíněné ochrnuté paňácy a pro naše lůzry a hnoje to mile okořenili nechtěnými onomastickými tumory. Když totiž zavřete oči a každou chvíli slyšíte „Šuline vylez!“, „Vidím šulina!“, „Drž šulina za sebou!“, „Protáhni se mezerou kolem šulina!“ nebo „Zůstaň před šulinem!“, máte pocit, že čumíte na reportáž z focení nového progresivního homokalendáře před motorárnou firmy Bukkaki. Tudíž jen nepatrně vinně potěšené hnusné tři s varováním, že to tu leštiči džojstyků prozatím vyhonili do zcela irelevantních čísel. A příště bych chtěl vidět skutečný příběh o tom, jak nějakého závisláka na Volání dutých přijali po konzolovém rekordu do NAVY SYSELS, dali mu do ruky emšestnáctku a on vyhladil celý ISIS. Teda až na dvě hadrové hlavy, ale i tak to na hrobku vítězů stačilo. (28.09.2023)

Rozhodně nejsem cílovka filmů natočených na motivy počítačových her, když jsem ale během návštěvy kina letos několikrát zahlédla trailer na nový snímek Neilla Blomkampa, rozhodla jsem se, že tomu dám šanci. A dobře jsem udělala. Jedná se o naprosto klasickou pohádku pro dospělé, která je ale natočena velmi atraktivně a může se opřít o skvělé herce v čele s Davidem Harbourem (kterého mám čím dál radši) v roli trenéra a vedoucího mechanika. Zaujme ale i mladý talent Archie Madekwe jako Mardenborough a Orlando Bloom v civilní roli markeťáka Nissanu. Technicky tomu nelze nic vytknout a skvělá byla také doprovodná hudba (hlavní hrdina poslouchá na uklidnění třeba Enyu, což je v kontrastu s prostředím prostě boží). Jestli už vás taky nebaví osmdesáté pokračování žvatlání o rodině Vina Diesela (mávám Rychle a zběsile), třeba si spravíte chuť. (17.08.2023)

Blomkamp a povedená videoherní adaptace! Blomkamp natočil po Disctrictu 9 svůj druhý nejlepší film a moc se od Gran Turisma nečekalo. Trailery byly průměrné, všichni známe prokletí videoherních adaptací a tedy samotný výsledek je více než uspokojivý. Fanoušek závodních filmů bude rozhodně spokojen, už jen proto, že podobné žánrovky moc často nevznikají. Příběhově samozřejmě nejde o nic převratného, ale jde o sympatický pravdivý příběh, který má srdíčko, příjemné postavy, emoce, napětí i správný drive s adrenalinem. Hlavní hrdina je skvělý hráč videohry, který dostane možnost závodit v reálném autě proti profi hráčům, ovšem bude muset projít tvrdým tréningem a nebude to zadarmo. Archie Madekwe se nejvíce předvedl v seriálu See, tady má tedy první pořádnou roli a zhostil se jí slušně. Nejlepší na celém filmu je David Harbour, který má jednu z nejlepších rolí v kariéře, který má za úkol hráče připravit na reálný "Fight" a je ho radost sledovat. Velkým plusem jsou i samotné závody, které jsou napínavé, mají skvělou kameru, když dojde na bouračku je efektní a nepříjemná, funguje rivalita mezi ostatními hráči a finální závod Le Mans je opravdu adrenalinová a strhující jízda. Několikrát se mi při filmu ocitly i slzy na krajíčku, s čímž jsem vůbec zde nepočítal. Bavilo mě to neskutečně, rozhodně bych film zařadil do hvězdné závodnické Trojky Le Mans, Rivalové, Gran Turismo. Rozhodně si film pustím ještě jednou. 8.5/10. (16.10.2023)