Gran Turismo

Zdá sa, že projekty spracované podľa videohier sa dajú robiť aj úplne inak a konkrétne v prípade "Gran Turismo" máme možnosť vidieť solídne urobenú filmársku prácu a podaný zaujímavý príbeh, o ktorom som úprimne nikdy nevedel. Preto je aj fajn, keď sa môže človek niečo naučiť a byť pritom zaujatý tým, čo sa pred ním odohráva na plátne. Najväčšie plus filmu je však pre mňa voľba Davida Harboura do role Jacka Saltera, ktorý je skutočne perfektný. Musím tiež priznať, že závodenie v tomto filme vyzerá skvele. Vždy som mal pocit, že som bol priamo s našimi pretekármi na trati a prežíval som s nimi ich úspechy, no rovnako aj zlyhania. Archie Madekwe je solídny ako hlavný hrdina a dokázal mi Janna Mardenborougha veľmi úprimne predať, no Neill Blomkamp sa pre mňa konečne ukazuje ako solídny režisér. Toto mi od neho chýbalo už od čias "District 9" a je veľmi príjemné vidieť, že dokázal svoju filmárčinu posunúť vyššie. Zaujímavé bolo aj po rokoch mať opäť možnosť vidieť Orlanda Blooma. Už si ani nepamätám, kedy som ho naposledy videl vo filme. A toto fungovalo skvele. Výborný film so solídnou atmosférou, ktorý odporúčam všetkým milovníkom automobilových pretekov. Hodnotenie: A- (18.01.2024)

// Lepší než Need For Speed, horší než Le Mans, Rivalové a podobné pecky. Už jen fakt, že se ale nemusím stydět Gran Turismo zmiňovat v téhle konkurenci je dobrá zpráva a pokud patříte mezi fanoušky rychlých aut, závodění, nebo třeba jen napínavých sportovních příběhů, nebudete z kina odcházet zklamaní. 7/10 (10.08.2023)

Film je inspirovan podle skutecneho pribehu z roku 2011. Je to sprtivni drama a dalsi film s hernimi koreny., Priibeh outsidera, jemuz pomohla roztocit karieru pocitacova hra. Hlavni hrdina Jann  je tu dost nevyrazny. Jeho pritelkyne Audrey je ve filmu celkem zbytecna. Stejne jako otcovske figury s nimiz se hrdina setkava. Vypraveni je bez humoru,  primocare, ale ne moc plynule. Dialogy jsou pateticke. Kamery jsou pridelany primo na autech. (07.10.2023)

Skutečně dobrých filmů z prostředí automobilových závodů není překvapivě tolik. Většinou se závodění bere jen jako takové zpestření a fanoušci motorsportu se pak v kině trochu nudí (nebo někdy nejen trochu). Občas ale přijde výjimka, třeba povedený "Le Mans ´66" nebo dnes již klasický snímek "Rivalové". "Gran Turismo" tuhle řadu opravdu důstojně prodlužuje, mimochodem, není žádná náhoda, že i tady bude 24 hodin v Le Mans hrát důležitou roli a vy se zase budete obávat, jestli to tenhle jezdec zvládne. Tvůrci snímku "Gran Turismo" vlastně tak trochu rezignovali na děj, plastičnost postav či hluboké psychologické analýzy. Servírují nám prostě závodění se vším všudy. Ale pokud vás rychlá auta baví, pak ani víc nepotřebujete. I když, přiznejme si, některé výplně natahující čas by si mohli odpustit. Velkou dynamiku celému příběhu dodává skutečnost, že je postaven na reálném základu. Jann Mardenborough sice obrovskou díru do světa motosportu neudělal, ale musí se mu přiznat jedna věc: byl první, kdo se ze simulátoru vypracoval až za volant závodního auta. Dnes už patří příprava na simulátorech k běžnému tréninku každého závodníka a třeba jezdci F1 díky němu načítají trať. Režisér Neill Blomkamp se tak trochu pokusil udělat filmový simulátor závodění. Vše ve filmu "Gran Turismo" se totiž točí kolem závodů a rychlých aut. Madekwe si v hlavní roli není úplně nejjistější a je mu mnohem bližší poloha nerda za konzolí než závodního jezdce. Naopak skvělou ruku při castingu měli s obsazením role Orlando Bloom a David Harbour jako Salter vypadá, že mu svět závodění není cizí. /80%/ (08.01.2024)

Videjko, dávající falešnou naději všem závislým kompulzivním smažákům degenerativních her, že jednou třeba neskončí jako totální vypatlanci s psychickými poruchami, tiky v oku, skoliózou a atrofií shrbení nad monitorem a s gamepadem přirostlým k prackám, ale budou se možná moci jako totální vypatlanci a štětky automobilek zmrzačit či zabít v nějakých hnusných kraxnách při naprosto zbytečných a nudných závodech. Videjko, zjevně zaplacené dnes k prdeli nezadržitelně mířící a sepsi rychle podléhající firmou Hnissan, jež se ve snaze pojebat mocnou Toyotu bláhově odevzdala do zcela nekompetentní a poruchové náruče podřadné žabožroutské automobilky s pičou ve znaku, čímž si dobrovolně nasypala písek do nádrže. A tak tu máme labutí plíseň v podobě dvouhodinové marketingové kolekce těch nejžluklejších a nejpřitroublejších klišé a patosů, osazenou navíc ke všemu tomu neštěstí jako vždy veskrze gumovým Orlandem Blow s kouřící hlavou, a zejména pak až nesnesitelně nesympatickým a totálně koženým uzenáčem s Brežněvovským obočím a hlasem, jako když serete do trombónu, jemuž celou hrací dobu intenzivně přejete, ať už se někde konečně fatálně vymastí nebo mu vypnou proud ke konzoli. Nasraně druhé, odstoupíte – li od přemrštěných požadavků alespoň na nějakou tu elementární mimiku a nelobotomizovaný děj, napajcujete se nějakými širokospektrálními optosympatiky a nezapomenete si nazout dlouhé gumáky pro brodění se sračkovitým kýčem, je to vcelku pěkně natočené, poměrně svižné, Davča Přístav dává místy šarmantně zapomenout na ty dva výše zmíněné ochrnuté paňácy a pro naše lůzry a hnoje to mile okořenili nechtěnými onomastickými tumory. Když totiž zavřete oči a každou chvíli slyšíte „Šuline vylez!“, „Vidím šulina!“, „Drž šulina za sebou!“, „Protáhni se mezerou kolem šulina!“ nebo „Zůstaň před šulinem!“, máte pocit, že čumíte na reportáž z focení nového progresivního homokalendáře před motorárnou firmy Bukkaki. Tudíž jen nepatrně vinně potěšené hnusné tři s varováním, že to tu leštiči džojstyků prozatím vyhonili do zcela irelevantních čísel. A příště bych chtěl vidět skutečný příběh o tom, jak nějakého závisláka na Volání dutých přijali po konzolovém rekordu do NAVY SYSELS, dali mu do ruky emšestnáctku a on vyhladil celý ISIS. Teda až na dvě hadrové hlavy, ale i tak to na hrobku vítězů stačilo. (28.09.2023)