Buzíci

Blierovy filmy jako celek: napříč všemi těmi skvostnými i prostopášnými fórky vystavěnými na rozporném pnutí mezi situací a dialogem konzistentní, neomaleně chytrá a přitom k efemérním i delikátním jemnostem života vnímavá definice přátelství. *** A v druhém samonosném proudu pak klukovsky nakažlivá a divotvorná uchvácenost ze způsobů, jak lze vyprávět příběh a sledovat jeho nezadržitelný posun skrze všechny překážky, které mu lze velkolepě, štědře a vynalézavě klást do cesty. Jako když sledujete lodičku z kůry, jak se dere potokem, kam jste nastřádali všelijaké mlýnky, přehrady a další doposud nevynalezené vylomeniny. *** A to se nerozepisuji o té jeho hurónské lyrice a lásce k bytí a bytostem, která se nechává vidět, až když jsou pro oči diváka všechna otravná klišé a tabu často veselo-brutálně rozmontována na prvočinitele a smetena ze stolu. Pak se na čistý talíř servíruje stejně veselo-brutálně i pravá něha a dojemno. *** Pevným podložím k takovému eskamotérství je tu pokaždé bravurně sehraná sestava všeho schopných a bohatým rejstříkem vybavených herců, ať už je to moje oblíbená kombinace Depardieu s Dewaerem nebo jiná stejně ostřílená a ostře nabitá sestava. *** Na co třeba Jakubisko nebo Goddard spotřebují celý film, jemu stačí pár okének uprostřed běhu za mnohem vzdálenější a sociální existenci člověka šířeji spínající horizont. *** A přitom se nepřestanete smát a chichotat, při všech těch scénáristických a často mrazivých ekvlibristikách, ponejvíce nad přirozenou a nevinnou panoptikálností života. *** A ani na chvíli to nepřestává být film, díváte se na krásně střižené a zabírané obrazy a jejich plynutí a proměnu, Blier má navíc zálibu v mnohovýznamových referencích k velkým plátnům, ať už je to nenápadně zavěšená reprodukce Vermeera na pozadí nebo scéna, v níž hochy obleče, jako by právě vypadli ze Snídaně veslařů. Vyplatí se sledovat i plakáty, nápisy, reklamy... A stejně neskoupě a rafinovaně naděluje Blier ve svých opusech i z hudební a zvukové pokladnice. *** V Buzících pak Blier zkomponoval jednu z nejpůsobivějších scén filmových sebevražd. *** A ještě k Buzíkům: neméně fenomenálně je tu připravený a servírovaný závěr: film už skončil, natočený a ustřižený byl před čtyřiceti lety, ale vy se po shlédnutí dál díváte do dálky za obrazovku či plátno s vědomím, že to kolo se jim jednou teprve utrhne. Že se to stane, jednou. (03.10.2013)

Popravdě jsem čekal od Bliera víc. Vadila mi ta nedějovost, vadilo mi i to, že se to nikam vlastně nevyvíjelo a ačkoli tu je potencionálně zajímavý námět a la Spring Breakers své doby, moc využit nebyl. Pár zajímavých a silných scén a částí v tom ale stejně je, osobně mě asi nejvíc zaujala ta s tou podivnou ženou, která byla po přechodu. Navíc je to celé dost zručně natočené, takže i nemalý počet scén, který je o ničem, má díky určité poetice v nich svoje kouzlo. Věřím i tomu, že ve své době to muselo být i poměrně dost odvážné, až bych se nebál sem přidat žánr erotický, jelikož tu byl skutečně velký počet sexuálních scén a snad každá byla na jiný způsob, což je aspoň dost pozoruhodné. Ale stejně to u mě na víc jak tři hvězdy není, protože mě to úplně nevtáhlo, samotné postavy mě taky moc nezaujaly a od závěru jsem čekal aspoň něco víc (chápej tragického), aby to mělo aspoň nějakou pointu, ale z tohohle konce jsem spíš měl pocit, jako by Blier stál hlavně na straně ústředních postav a jejich životní styl vnímal jako naprosto svobodný a ducha osvobozující... No, možná tak svobodný v sexualitě, jinak bych tenhle život dvou menších delikventů nevnímal jako svobodný, ale jako určitý projev ztracenosti v sobě samotném. Přesně to jsem čekal, že se u Buzíků pořádně rozehraje, ale jak už jsem psal, ono nakonec skoro k ničemu nedošlo... Je to škoda, ale doufám, že jiné Blierovy filmy mi sednou víc. Slabé 3* (03.02.2022)

Tak tento film je úchylárna prvního kalibru. Pro slabé nátury nedoporučuji. Dva mladíci, kteří mají chvilku po dvacítce si život užívají jak se patří, že je to na úkor ostatního lidu je netíží ani v nejmenším. Pierrot má hned ze začátku při konfliktu s majitelem odciziného automobilu smůlu v tom, že ho majitel postřelí do genitálií, to a psychika mu způsobí koplex, protože mu nářadí nefugnuje, jak by si představoval. Tento komplex provazí vlastně celý film. Snímek, jak jsem psal na začátku je plný úchyláren a zvrhlostí, životního stylu carpe diem, proto bych případné nadšení ze skvělého hereckého obsazení posadil až na druhou příčku. Doporučuji jen pro náročného diváka, ...nebo pro někoho, kdo si libuje ve zvrhlostech. (05.02.2009)

Pravá francouzská umělecky zpracovaná zábavná podívaná. Bertrand Blier je velmi neotřelý tvůrce, o čemž mě přesvědčil už u snímku Merci la vie! Buzíci jsou ztřeštění, některé situace jsou zahnány do stavu ad absurdum, ale od začátku do konce jsem se výborně bavil. Duo Depardieu-Dewaere funguje skvěle a Miou-Miou podává svůj životní výkon. A nedivím se, že si s Dewaerem spolu začali, byť to teda moc vesele nedopadlo. Skvělý francouzský film, doporučuji všemi deseti. (02.10.2016)

Hodně ostrý film s dějem, který nikde nezačíná, ani nekončí. Začátek byl zvláštní, že jsem nejdříve nevěděla, co si mám myslet. Občas dost nechutné scénky u kterých jsem se chytala za hlavu a říkala jsem si proč. Na druhou stranu je zvláštní vidět takhle Depardieua v jeho mladých letech, kdy ještě byl před svou zlomovou hereckou kariérou a vypadal trochu k světu. (15.12.2013)