Reklama

Reklama

Bezstarostná jízda a la française sedmdesátých let. Jean-Claude a Pierrot jsou dva cyničtí pobudové, chuligáni, zloději, neurvalci a mnoho dalších podobných přívlastků dostanou na své cestě po Francii. Co vlastně chtějí? Zahnat nudu, naplnit život bezbřehou provokací společnosti, šosáků a měšťáků, kdo ví. A možná to ani sami nevědí. Chvíli si nasazují masku misogynů, jindy něžných ochránců žen plných porozumění, někdy jsou to jen sprostí zloději. Dvojice Patrick Dewaere a Gérard Depardieu, oba téměř stejně staří, plují svou sebezničující cestou s perverzní grácií a vulgárním šarmem. Cestu jim zkříží divy francouzského filmu jako Jeanne Moreauová, Miou-Miou, mladičká Isabelle Huppertová a Brigitte Fosseyová. Režisér Bertrand Blier je synem zesnulého herce Bernarda Bliera. Proslavil se již v polovině 70. let jako tvůrce eroticky provokativních filmů, jejichž hrdiny jsou nejčastěji sexuálně frustrovaní muži. (Česká televize)

(více)

Recenze (116)

Tyny 

všechny recenze uživatele

Hodně ostrý film s dějem, který nikde nezačíná, ani nekončí. Začátek byl zvláštní, že jsem nejdříve nevěděla, co si mám myslet. Občas dost nechutné scénky u kterých jsem se chytala za hlavu a říkala jsem si proč. Na druhou stranu je zvláštní vidět takhle Depardieua v jeho mladých letech, kdy ještě byl před svou zlomovou hereckou kariérou a vypadal trochu k světu. ()

classic 

všechny recenze uživatele

Žeby zrovna i niečo na spôsob naprosto kultovej Bezstarostnej jazdy vo francúzskom vydaní, kde sa vskutku zároveň asi zamiesilo aj na mnoho ďalších, a k tomu azda i podobne koncipovaných, kontroverzných príspevkov [povedzme trebárs čosi i na daný charakter Mechanického pomaranča], na aké si totižto práve teraz ani hneď tak rýchlo určite [ne]spomeniete, tak sa teda skrátka zvyčajne ksichtili títo titulní Buzíci pod taktovkou Bertranda Bliera, ktorý chcel vari tentoraz za každú cenu iba strašne šokovať [čo sa ale celkom míňalo účinku], a ktorého otec - Bernard - filmový herec; sa koľkokrát stihol zaskvieť vo francúzskej kinematografii, iba toľko na margo k danej veci, keď teraz by som snáď už konečne rád prešiel i k hlavnému definovaniu titulných [ANTI]hrdinov, ktorí sa počas necelých stodvadsiatich minút môjho reálneho času - stihli toľkokrát povystrájať všelijakých vylomenín naozaj od výmyslu sveta, že som to zrejme ani nestihol zakaždým vždy správne spočítať, koľko toho sa vlastne v tomto, podľa mňa - predsa trocha viac samoúčelnom titule, stihlo »filmovej škody« napáchať, o čom by v podstate vedeli dokonca priamo prednášať najmä: dvaja ústrední, francúzski, ďalej mimoriadne skazení, nadržaní a perverzní protagonisti Jean-Claude & Pierrot, ktorí boli tak extrémne posadnutí «sexuálnym harašením», že na tom sa postavil úplne celý, základný kameň tohto experimentálneho kinematografického diela, s obzvlášť improvizovaným cítením. • Podotýkam, že hlavní hereckí predstavitelia v náležitých stvárneniach Gérardom Depardieuom a Patrickom Dewaereom, sa doslova akoby »utrhli z reťazí«, že im nebývalo absolútne nikdy nič sväté, vrátane i „kamarátky do dažďa,” Marie-Ange, v priam explicitnejšom podaní prostredníctvom francúzskej herečky Miou-Miou, vlastným menom Sylvette Herryová, kedy mimochodom tento, ozajstne vydarený TROJLÍSTOK - vôbec nemával akékoľvek zábrany a bariéry pred nikým a pred ničím; proste by som daný titul definoval, ako sakramentsky kontroverzne ukotvený, ktorý si toho dovolil pomerne dosť v rámci svojej celej prezentačnej štruktúry, no súčasne to na mňa začalo pôsobiť až samoúčelným spôsobom s nulovým vytriezvením postáv, ktoré to ani nijako extra zvlášť zase nemali v úmysle; skôr presne naopak, normálne som sa miestami poriadne [za]čudoval, že im stručne-jasne, ktokoľvek na blízku - silne neklepol po prstoch, keďže si zo dňa na deň dovoľovali čoraz viacej, kde to zachádzalo do neuveriteľného extrému, čo by sa maximálne mohlo stať jedine v nejakom divokom sne. • Technicky kvalitne spracované, no o scenáristickej stránke sa to povedať asi ani príliš nedá. ()

Reklama

Petroff 

všechny recenze uživatele

Docela dobře zvláštní, nebojim se říct, že snad až trochu halucinační, zvrácenej film o ... o ... o čem to sakra bylo? O tom, co se dělo na obrazovce jistě ne... Pro spoustu lidí to nebude příliš stravitelný a jiní z toho zas budou celkem u vytržení. Jsem v tý druhý skupině, i když si po těch letech od doby, co jsem to (několikrát) viděl, nevybavuju úplně přesně, proč vlastně. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

S filmy Bertranda Bliera mám to jako na houpačce, jenomže Buzíci byli občas houpačkou sami o sobě. Jízda dvou znuděných mladíků-kriminálníků, které už začínají nudit i ty krádeže, přepadení a začínají tahle dobrodružství doplňovat o nevázané sexuální hrátky, se mi obsahově často hnusila a nejednou jsem se ocitl v šoku přesto, že jsem tušil, co od tohoto slavného režisérova snímku přibližně očekávat. I Jeanne Moreau mě docela šokovala, do jakých silně pikantních scén se dala přemluvit. Ve filmu bolo tolik nejrůznějších souloží, někdy až úchylných (ať už šlo o skupinový sex se starší paní nebo svedení nezletilé), až by jeden mohl na základě popisu řádky scén označit Buzíky za porno. Jenomže Blier dodal této mozaice příhod dvou deviantů a její společnice tolik poezie a nadhledu, až se mi podařilo za krátkou dobu naladit na patřičnou atmosféru, nést se na vlnách bezstarostné jízdy Francií 70. let a prostě se s Gérardem a Patrickem bavit i být nejednou v napětí. Zajímavý střih, krásné kamerové záběry v přírodních exteriérech a podmanivě náladová hudba tu atmosféru krásně vyladily. Na tenhle film určitě jen tak nezapomenu, a byť jsme byli v tomto filmu svědkem lecčeho úchylného, nakonec musím říct, že nejhorší mi od těch dvou chlápků přišla stejně ta jedna velká lež o matce směrem k navrátilci z vězení... Škoda jen, že jsme se nedočkali hutnějšího a nejlépe i tragického závěru co do příběhu hlavních postav, který by mé pocity z morálně kontroverzního filmu určitě více uzemnil. 75% ()

Pink.Panther 

všechny recenze uživatele

Nebudeme chodit dlouho kolem horké kaše, nakonec můžeme mluvit zcela otevřeně, vždytˇ vše co je lidské nám není cizí a tak hned z kraje si přeložíme francouzský název filmu. No je to takový překladatelský oříšek, tohle to Valseuses, ve slovníku tento termín budeme hledat dost těžko, je to slangový obhroublý výraz pro varlata. Když nyní známe pravý autorský název filmu, asi tak už nějak pomalu začínáme tušit, že tento film ani po mnoha letech od jeho vzniku nebudou promítat na irském dívčím lyceu a že všchni co to zhlédneme utrpíme tu těžší, tu lehčí duševní újmu. Říci si viděl jsem to no a co! - si bude moci opravdu jen málokdo - takové už holt jsou filmy tohoto autora._____Režisér Bertrand Blier v Les Valseuses uvádí Gerarda Depardieua a Patricka Dewaere jako pár sociopatů, kteří se vydávají na anarchistickou cestu po Francii. Bylo by mylné považovat film za misogynistický i když nehoráznosti které se tam dějí ženám by k tomuto závěru mohly svádět. Daleko více je film libertariánskou ódou dekadence, písní nonkonformismu, vyznáním lásky vyděděným a finále v déesce opravdová hymna svobody a bezstarostnosti, je to provokující amorální svět Bertranda Bliera orámovaný uměleckou aurou. ()

Galerie (35)

Zajímavosti (24)

  • Film se natáčel od 16. srpna do 8. října 1973 a to mj. v oblastech Valence (Drôme), Rouen (sekvence kolem věznice Bonne-Nouvelle), Le Touquet, Stella-Plage (Pas-de-Calais), Luc-sur-Mer (Calvados), Caen (sekvence u vchodu do Monoprixu), Guilherand-Granges (sekvence u supermarketu Mammouth, ze kterého se v roce 1998 stal Auchan), Eymeux a 3 km podél staré Route Nationale 92. (classic)
  • V roce 2014 Brigitte Fossey uvedla, že se při natáčení své scény hodně smála: Gérard Depardieu (Jean-Claude) a Patrick Dewaere (Pierrot) byli dva klauni. Bylo těžké udržet vážnou tvář. Patrick hrál v Café de la Gare a byl zvyklý improvizovat. Gérard je rozený improvizátor, vymýšlí si život, každá jeho věta je rabelaisovská, zelená, chamtivá. Smáli se jeden druhému nahlas a celý tým, dokonce i Blier, se smál nahlas. Takže natáčení této scény, která jde velmi rychle, nám zabralo tři dny.“ (classic)
  • Některé pasáže z knihy, která vyšla v roce 1972, nejsou ve filmu uvedeny. V knize jsou uvedeny další informace o postavách: pětadvacetiletý Jean-Claude (Gérard Depardieu) se jmenuje Jean-Claude Beau stejně jako jeho otec (velmi pohledný muž v černém saku, vězeň, kterého nikdy nepoznal); rodiče jeho matky byli obchodníci na dělnickém předměstí (prodejna rádií, žehliček atd.) a ona je prostitutka (měla ho, když jí bylo 16, jeho otci 18). Pierrotovi (Patrick Dewaere) je 20 let a je o 15 kilo lehčí než jeho kamarád a sám se narodil „neznámé matce“. Marie-Ange (Miou-Miou), narozená v roce 1947, je dcerou Victoire a Grégoira Bretêcheových, hodinářů v Le Puy. Je hubená a má velmi malá prsa; své rodiče neviděla pět let, mezitím její otec zemřel. Pierrot je na rozdíl od filmu nejzdatnější v posteli a také on v jedné části příběhu sodomizuje Jeana-Clauda. Marie-Ange jim ostříhá vlasy nakrátko, aby je nikdo nepoznal. Ukradnou Porsche. (classic)

Související novinky

Big Lebowski má hotový spin-off

Big Lebowski má hotový spin-off

09.07.2019

Chystaný spin-off ke kultovnímu filmu Big Lebowski od bratří Coenů (V nitru Llewyna Davise) nejdřív nikdo nebral vážně. Jenže teď se zdá, že film už je dávno natočen, vznikal totiž pod jménem Going… (více)

John Turturro točí spin-off Big Lebowskiho?

John Turturro točí spin-off Big Lebowskiho?

18.08.2016

Před osmnácti lety šel do kin Big Lebowski, jeden z nejkultovnějších filmů bratří Coenů. Na dvojku nikdy nedošlo, ačkoliv se o ní často mluvilo (Jeff Bridges jí zrovna řešil na začátku srpna), teď to… (více)

Reklama

Reklama