Čínský syndrom

Tak na úvod rovnou napíšu, že moje hodnocení je asi poněkud neobjektivní. Je mi proti srsti tento eko-fašistickej blábol hodnotit nějak vysoko. Vypadalo to, že scénář snad napsal nějakej poblázněnej anti-atomovej hipík a na "odborný" spolupráci se podílely Jihočeský matky. Já sice nejsem žádnej exprd přes jadernou energetiku, ale sofistikovanější informace snad dokázaly poskytnout i encyklopedie pro děti typu "Už vím proč". Dávám jednu jedinou hvězdu aspoň za herecký výkony, ale jinak mě tenhle blábol docela nasral. V podstatě to celý vyznívá asi takhle: "Zavřete jadernou elektrárnu. Sice o tom vim úplný hovno, ale mam tady děti." To už řikal jistej pán s knírkem a emo-patkou, že pokud chcete lidi zmanipulovat, musíte jim nakecat, že je to pro dobro jejich dětí... (05.08.2013)

Kdysi (myslím, že v roce 1980) jsem se dostal do předváděcího sálu Adrie, kde se dávaly filmy o kterých se uvažovalo s uvedením v socialistických kinech. Už ve své tehdejší podobě na mě film velmi zapůsobil a těšil jsem se, že si ho užiju v kině. Do kin ho soudruzi bohužel nepustili a dodnes nechápu proč. Výborný Michael Douglas jako reportér a standartní Jack Lemmon v roli šéfa elektrárny. (17.02.2003)

Boj jedince, který udělá zásadní rozhodnutí, proti systému podle Michaela Douglase, který u projektu stál od začátku. Nikdy mu moc nevoněly machinace okolo zkoušek a výstavby jaderných elektráren. Podle filmových studií „nekomerční“ námět se nějakou chvíli hledal a vůbec nepomáhalo, že Douglas měl za sebou veleúspěšné Kukaččí hnízdo. Dlouholetý zaměstnanec elektrárny Jack Lemmon byl nakonec výtečnou volbou, reportérka Jane Fonda, ač byla podle producentů až příliš kritická k válce ve Vietnamu, také pomohla tomu, že jde nakonec o poměrně přesvědčivý kousek o možných jaderných hrozbách a lehkovážnému zacházení s energií. Na svou dobu vyvolával palčivé otázky a paradoxně pár dní po premiéře došlo v pensylvánské elektrárně k úniku velkého množství radioaktivního plynu, což bylo pro film dokonalou reklamou. A nakonec se na něj stály fronty. (19.06.2017)

I když je tento film z těch fundovanějších, pokud jde o realitu jaderné elektrárny (čti: "Většina filmů o jaderných elektrárnách jsou mimo naprosto úplně, tenhle je jenom vcelku mimo."), k uvěřitelnosti mu ještě leccos chybí. Bohužel, přednášky profesora Heřmanského z jaderných reaktorů mi zkazily zábavu, stejně jako přesvědčení, že elektrárenské společnosti nedisponují armádou vyzvědačů a nájemných vrahů, kteří jsou vždy okamžitě na (pro ně) správném místě. A to nepopírám, že k mnoha nehodám a haváriím v JE došlo. U filmů se zjevným politickým cílem by měla být přesnost uzákoněna. (21.12.2009)

Prednedávnom som čítal knihu jedného amerického scenáristu, ktorý vyučoval v Los Angeles scenáristiku a jeden semester venoval vytváraniu scenáru priamo na prednáškach spoločne so všetkými prítomnými študentami. Ich výsledok vyzeral veľmi podobne, ako Čínsky syndróm. Keďže sa to udialo v 70ych rokoch, hovoril študentom, aby pri tvorbe scenára mysleli aj na to, kto by mohol hrať hlavnú úlohu a podľa toho si určili približný vek hlavnej ženskej predstaviteľky. Jednou z tých, ktoré spomenul, bola Jane Fonda. Možno, ak by som sa viac prehrabal v histórii, zistil by som, že sa jednalo skutočne o základ scenáru Čínskeho syndrómu. (30.01.2013)