Metoda Markovič: Hojer

Markovič to s tým miluj blížneho svojho trochu potiahol do extrému, keď si Láďu priviedol domov k svojej rodine. Občas som mal pocit, akoby bol na 'perníku'. Prvé tri epizódy boli normálny, šedý priemer a nekonečne sa vliekli. Z Ládi sa vyťahovali odpovede ako z chlpatej deky. No na porazenie. To som sa zhodoval s pocitmi a názormi, ktoré vystihol vo svojom komentári golfista .Jediným svetlým momentom boli kecy pána Vaňka, ktorý ich furt podjebával v knajpe pri gulečníku. A občas i kecy náčelníka boli takým oživením. No, a druhá polovica seriálu ma začala baviť a to zase naopak, kecy pána Vaňka akosi ustali. Tiež bol výborný i Vojta Kotek. Inak celý seriál je pomerne pekná depka. Výsledné hodnotenie: slabšie štyri, alebo silnejšie tri hviezdičky. Prikláňam sa k štyrom, pretože tie rekvizity a tie herecké výkony boli neuveriteľné! (05.03.2024)

Já se k davovému nadšení úplně přidat nemůžu, ale dobré to bylo. První díl mě teda minul účinkem a ke druhému jsem se dostala zase až asi po 14ti dnech docela s nechutí. Od třetího dílu si mě to už celkem udrželo, ale chyběl mi tam nějaký dějový spád nebo trochu svižnější jízda. Všechno se tu děje tak nějak mimochodem, je to takový moc lážo plážo a nemá to v sobě žádné napětí. Spíš jsem to prostě jen sledovala bez nějakých velkých emocí. Lněnička a Uhlík nepopiratělně nejlepší prvek seriálu, ale Mišík a Kotek se mi tam třeba moc nehodili. Občas to mělo takový moc nova feel a co mi vadilo nejvíc byla asi spíš ta realita toho, že tam s tím Hojerem fakt zacházeli jak s kamarádem, který moc rozumu nepobral a ve finále mi ho ještě mohlo bejt třeba líto, ne? (25.04.2024)

Bezprostredne po zhliadnutí poslednej časti seriálu nie som schopný dostať zo seba nejaké komplexné hodnotenie. Možno ani v budúcnosti nebudem a možno to ani nie je potrebné. V tejto chvíli som presvedčený, že žiaden lepší domáci kriminalistický seriál som dosiaľ nevidel.  Dôvodom hodnotenia je, že bol iný, ako všetky predošlé. A bol iný prijateľným spôsobom.  Realistický, zaujímavý s neopozeranými hercami. Trochu som mal dojem, že v ňom fungoval Štokholmský syndróm.  Napriek tomu, že som bývalý dlhoročný fajčiar mi v seriáli prekážalo fajčenie vždy a všade. Ale je to asi jediná výhrada, ktorú mám. (01.03.2024)

Přiznám se, že počiny co se opírají o historii mám rád. A to nejen kvůli Markovičovi, ale i kvůli připomenutí, že i dnes mezi námi můžou existovat osoby jako byl Hojer. Za sebe se přiznám, že jsem čekal vyprávění příběhu chronologicky dle vražd jak se staly (tedy od roku 1978) ne tak jak šlo vyšetřování (tedy od poslední oběti v roce 1981 dozadu jak se již existující oběti na něj zpětně “nabalovali”). Konec mohl být s ohledem na historii jen jeden (v tom žádné překvapení). Za naprostý vopruz považuji “vedlejší vycpávková případy” a kostru vyprávění seriálu (jako celku). Celkem významný part (případ pana inženýra) se vypráví prakticky na pozadí komplet celé série spolu s Hojerem a doslova pozpátku,  což je to vyloženě ke škodě věci. Podrobněji u jednotlivých epizod. Pozn.: Tak co, bude druhá řada s názvem Metoda Markovič: Straka (o mnohem provařenějším “spartakiádním vrahovi”!?). (01.03.2024)

Tak za prvé, tohle není žádná přelomová metóda. Markovič jednoduše narazil na vraha, který se potřeboval někomu svěřit a zároveň byl dost hloupý na to, aby mu nedošlo, že policajt má primární zájem někde jinde. No a za druhé, tohle je naprostá bomba, protože herecky, atmosférou, produkcí a střihem je to v úplně jiné dimenzi, než obyčejné české seriály. Dokonce ani proslavené Případy 1. oddělení se na tohle nechytají. Je to počin o to impozantnější, že k tomu nebyl potřeba ani Trojan, ani Vetchý ani Dlouhý ani Sokol ani Pauhofová. Nezbývá než doufat, že další počin bratrské dvojice bude podobně kvalitní. (10.06.2024)