Ztracenci

Prozatím druhé setkání s režisérem Makovcem dopadlo opět plným počtem. Ztracenci své doby se nalézají, aby opět bojovali za znovu nalezení své existence, neboť jejich doba nepřeje lidskému žití. Skvělé filozofování, skvostný jazyk, milostné zklamání i návrat do prázdna. To vše provázeno barokní hudbou a bezchybnými hereckými výkony (S. Fišer se vedle Valacha a Hlavatého rozhodně neztrácel a mile překvapil). Režie je bez diskuze nadčasová, film vypadá minimálně o deset let mladší. Jedna z povinností pro zasvěceného, československého diváka. (04.08.2014)

Na Jiřího Brdečku průměrný scénář, ale jinak bezproblémově koukatelný snímek. Kdo hledá historické epično, ať se obrátí jinam, tohle je komorní snímek o 8 hercích a asi 20 komparzistech. Film naštěstí není, i přes dobu vzniku, postižen budovatelským svrabem ani dobovou schematičností, ale vykouří se z hlavy dřív, než řeknete "ztracenci". (25.07.2012)

Patrně vůbec nejlepší filmové zpracování Jiráskovské látky jaké jsem kdy viděl. Nemalý podíl na tom však měl také znamenitý scénář Jiřího Brdečky. K působivosti filmu navíc přispěla i netradiční kamera Vladimíra Novotného. Její tzv. subjektivní záběry snímané především z pohledu jednající postavy což ještě více zvýraznilo existenciální polohu tohoto filmu nebylo do té doby až tak běžné. Film je opravdu vyjimečný a působí neuvěřitelně svěže dodnes,a fakt jak z cizé planety, někde z daleka odjinud. V porovnání co tady v té době celkově krom nějakých pohádek a třeba historických děl a jejich přepisů vznikalo. Film je vlastně příběh tří vojenských zběhů z prusko-rakouské války kteří hledají v kruté době marně svou identitu. Na osudu všech třech zběhnuvších vojáků poukazuje a ukazuje film také nesmyslnost a hrůzu válečného tažení. Asi nejlepší Makovcův film který byl určitě jeho uměleckým vyvrcholením padesátých let a možná i vůbec. Tímto snímkem reprezentoval také naší kinematografii na MFF v Cannes r. 1957. Hodně opomíjený malý velký film..Samozřejmě plný počet 5*, a to i třeba za krásné tehdejší Jizereské hory kde se film tenkrát natáčel. Byl jsem zas jednou a po dlouhé době příjemně uchvácen.. (26.09.2006)

Vynikající přepis jedné z Jiráskových povídek na filmové plátno se skvělým scénářem, režií i kamerou. Jeden z prvních filmů, které ukazovaly odvrácenou tvář války, její dopad na psychiku vojáků i na civilní obyvatelstvo. Také vyniká na svou dobu perfektním technickým zpracováním vč. takových detailů, jako správné nabíjení dobových zbraní a manipulace s nimi. Brdečka dělal nejen vyníkající komedie, ale i vážné filmy. Poznámka: několikrát se tu o tom nejistě zmiňují komentáře. Pro film to není ani důležité, ale dle povídky se děj odehrává v létě 1745 po prohrané bitvě u Ostřehoma (Striegau, též jako bitva u Hohenfriedbergu). P. S: Kdo psal tu zajímavost, že "Vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím v této válce vedlo ke vzniku Rakouska-Uherska a pruské hegemonii" by zasloužil propadnout z dějepisu. Nejsme v roce 1866, ale ve válkách o rakouské dědictví o 120 let dříve. (26.09.2006)

"Vojenské povídky" jsou jedním z mála Jiráskových děl, které se i dnes dá bez problémů přečíst a právě z této sbírky pocházejí i "Ztracenci". Miloši Makovcovi se z nijak výjimečné, ale dobré povídky podařilo vytěžit nadprůměrné drama s takřka westernovým syžetem, v němž podávají vynikající herecké výkony především Gustáv Valach (pragmatický kyrysník), Radovan Lukavský zosobňující nezlomný venkovský lid, půvabná Alena Vránová a nečekaně drsný Vladimír Hlavatý v roli protřelého válečníka, pronásledovaného vlastním svědomím. (28.09.2007)