Ikarův pád

Jestli má tenhle snímek nějakou slabinu, tak je to scénář, který kolísá od vynikajících momentů k takovým vyloženě nenápadným až vyloženě nepovedeným. Dokladem toho je např. hysterický výstup Reginy Rázlové, který mi vydatně pokazil výsledný dojem z filmu. Z herců bych vyzdvihnul Janu Hlaváčovou, Josefa Vinkláře, samozřejmě Vladimíra Menšíka, ale také v milé vedlejší roli tentokrát snad až nezvykle decentní Ivu Janžurovou. (15.09.2013)

Nedovolím si tvrdiť, že by bol Menšíkov herecký výkon nevýrazný. Čo mi však prišlo nevýrazné, je jeho rola. Keď si predstavím Hrušínskeho vo filme “Nádej”, ktorý je tematicky zhodný, tak je Rudolf absolútnym víťazom. Dobrý film, no drámu o alkoholikovi si viem predstaviť aj emotívnejšiu, negatívnejšiu .. (06.12.2021)

Jiří Hubač = záruka určité nemalé kvality. Ve spojení s výtečnými hereckými osobnostmi na čele s naprosto famózním Vladimírem Menšíkem v jedné z jeho nemnoha vážných rolí pak získáme jednu z nejvýraznějších inscenací naší nikoliv doby, ale televizní tvorby. Žádný ze zúčastněných umělců nejede na půl plynu, emocionální výbuchy po sobě následují s kadencí hodnou reálných explozí v nikoliv nutně kvalitním válečném filmu a vy to všechno sledujete a nemůžete najít úhel, ze kterého by se autor na ten alkoholismus nepodíval. Právě ta všestrannost uchopení tématu otevřela panu Menšíkovi obrovský prostor k uchvácení diváka a Ikarově Pádu cestu delší a s podstatně slavnějším koncem než jeho mytologickému předobrazu. Tleskám téhle studii dopadu sociálně patologického jednání na širší sociální okolí a dávám 90%. (21.07.2008)

Kam se na to hrabe Dobří holubi se vracejí. Vynikající bezútěšné drama, jak závislost na alkoholu pomalu naleptává člověka, a pak i jeho rodinu. Napsal bych, že Vladimír Menšík tady snad ani nehrál, ale svou roli přímo žil, jenže to by zavánělo neúctou k jeho mistrovství. V československém filmu je jen málo postav zahraných tak opravdově, jako Menšíkův pan Kára. A jestli mu k tomu pomohly těžké životní zkušenosti, tak buď. Koneckonců, není to jediný snímek, ve kterém byl přirozený až k neuvěření. (20.09.2013)

Veden jistou rukou Františka Filipa podle partitury Jiřího Hubače, předvádí výtečný Vladimír Menšík herecký koncert, na který se jen tak nezapomíná. Přestavuje nám pozvolnou a občas téměř nenápadnou destrukci vztahů i osobního života jednoho obyčejného alkoholika, netlačí přitom na pilu, nepřehání, přesto vytváří tíživou atmosféru v níž se blýská emocemi jako uprostřed gigantické bouře, aby se mi nakonec prohnal hlavou jako emocionální tornádo. Výtečně zpracované téma, které herci s Vladimírem v čele vypilovali k naprosté dokonalosti a vytvořili z něj jeden z největších klenotů české televizní tvorby. I po několikáté mě to dostalo potvrdilo své místo v první desítce mých oblíbených televizních filmů. (06.09.2013)