Tažní ptáci

Není nic lehčího než člověka odsoudit a nic není těžšího než ho pochopit. ... Ikarův pád je pro mě především předehrou pro toto syrové pokračování, které má pro mě mnohem výraznější hloubku příběhu a vyřčených myšlenek. Menšík na výbornou a Brodský asi ještě o chlub lépe. (01.03.2017)

Tažní ptáci ma oslovili výraznejšie, ako Ikarův pád. Zmizli postavy (Rázlová a spol.), ktoré dej neposúvali a namiesto nich pribudol Brodský, ako dôstojný protihráč Menšíka a Radovan Lukavský, aby aspoň niekto bol kladnou postavou. Řanda rozvinul svojho záporáka a Somr si strihol predobraz Hujera. Pribudlo dramatickosti a konfliktov, ktoré z tejto druhej časti vytvorili veľmi dobre sledovateľný a zaujímavý televízny počin, ktorý sa k predtým zmieňovanému Stratenému víkendu priblížil na dohmat. (20.12.2015)

Kinematografie 80. let není zrovna moje oblíbené období, ale v českých vodách se přeci jen našly zajímavé věci, které stojí za to zkouknout. Téma alkoholismu u nás nebylo asi úplné tabu, uričtě se o něm ale taky běžně nemluvilo a netočilo. Tažní ptáci jsou takovým okénkem do uzavřené společnosti nevšedních lidí, závisláků, psanců, i normálních otců od rodin a doktorů filosofie. Vůči průběhu filmu nemůžu nic namítnout, ale k jeho konci ano - bylo zřejmě cílem, aby vyzněl neutrálně, s trochou dávky optimismu a očekávání, že nic není rozhodnuto, já bych dala ale přednost nějakému rezolutnějšímu vyznění, které by z filmu udělo ono drámo, kterým tento problém často končí. btw - necítila jsem se úplně nejlíp, když jsem během Tažných ptáků vyzunkla několik skleniček vínka.. (20.03.2012)

Ikarův pád je oproti tomuto o triedu horší, neviem čím to je, ale Tažní ptáci sú o niečo autentickejší a ani Hanzlík tu neprehráva tak dramaticky ako to má inokedy vo zvyku. Okrem Menšíka to celé tiahne výborne napísaná a ešte lepšie zahraná postava Fendrycha (Vlastimil Brodský). Človek má pocit, že takéto priamo až archetypické tragické postavičky ako bol Fendrych už určite niekde stretol. (10.02.2024)

[3,5*]     Ešte depresívnejšie ako Ikarův pád (1977), divák tu prežíva nepríjemné, skľučujúce pocity takmer neprestajne, bez možnosti aspoň krátkej úľavy. Pokiaľ predtým hlavný hrdina  mal aspoň z času na čas normálny život a choval malú nádej, že sa z tej závislosti dostane, teraz už len prežíva v tvrdom režime liečebne s vedomím, že aj keby sa vyliečil, jeho predchádzajúci život mu to už nevráti. Prostredie liečebne je bezútešné (niečo ako Dobří holubi se vracejí bez humoru), divákovi sa naskytuje zúfalý pohľad na zúbožené bytosti, starých chlapov, ktorí stratili posledné zbytky svojej ľudskej dôstojnosti a chovajú sa ako malé deti. Menšík tu už nemá až taký priestor na svoje herectvo (o Hanzlíkovi, či Hlaváčovej ani nehovoriac), našťastie nastupuje Brodský, ktorý vo svojej role priam exceluje. "Tažní ptáci" sa mi javia o trochu slabší ako "Ikarův pád", viac z nich cítiť televízne spracovanie, nejdú až tak do hĺbky. Mimochodom, Hlaváčovej sa už ani neunúvali prirobiť šediny, takže spoločné scény s Hanzlíkom, ktorý má byť akože jej syn, pôsobia ešte úsmevnejšie. (25.10.2021)