Monstrum

Nejprve ho doma dostatečně psychicky vyždímal, aby si pak třeba na části jeho těla pošmáknul k večeři. Než policejní hlídku upoutá velký umělohmotný barel a hlavně silný mrtvolný zápach, který se line z jeho bytu (prý mu lekly rybičky), svede v něm mladý černoch boj o holý život. Sice napáchá hned několik chyb, ale uteče... Celé je to detailní, depresivní a děsivé pomalé. A to je teprve začátek. Média mají žně, ale my se dle očekávání vracíme na úplný začátek. Léta páně 1966 a malý Jeffrey Dahmer je častým svědkem rodičovských hádek. Matka silná neurotička, otec často nebýval doma, přesto se Jeffovi snažil věnovat. Ten byl melancholickým samotářem, kterého s postupem let víc a víc fascinovala mrtvá zvířata. Sbíral je u silnic, kde každou chvíli našel nějaké přejeté. Doma na nich různě experimentoval, pohled na vnitřnosti pro něj byl zdrojem vzrušení. Když se TO stalo poprvé a případně zopakovalo, Jeffrey to o sobě věděl, hledal stabilitu, snažil se s tím pracovat a potlačovat to, ale okolí ho v tom jaksi „nechalo“. Přesto tvůrci opakovaně vytvářejí prostor pro záblesky empatie. Řada neúspěšných pokusů (vystřízlivět, dostudovat, zkusit to v armádě) i série špatných rozhodnutí pokračují. Líbí se mi i pečlivé sociální a dobové zakotvení příběhu. Stejně jako linie policejní necitlivosti, která se opakovaně vrací na scénu. Komunita cítí, že ji roky nikdo nevyslyšel (sousedka Glenda by mohla vyprávět). Zároveň se mi zamlouvalo, že se tvůrci po čase rozhodli obrátit perspektivu, odsunout Jeffa na čas na vedlejší kolej a zaměřit se na jizvy v okolí. Co zanechal na své rodině, na rodinách obětí, na sousedech. I když jakmile Jeffreyho vyvedou v poutech, psychologická sonda do života několika lidí „poté“ je už poměrně zdlouhavá. Evan Peters byl u mě prozatím hlavně vyšetřovatel Colin, který v Mare of Easttown kryl záda Kate Winslet. Tentokrát se dá očekávat, že za jeho výkon padnou nějaké ty nominace. (07.11.2022)

S naprosto čistým svědomím mohu konstatovat, že toto je možná nejlepší zpracování Dahmerova kompletně celého příběhu. Myslím, že jsem snad v žádném filmu neviděla vše tak podrobně rozebrané do detailů jako v tomto seriálu, a za to jsem neskutečně ráda, jelikož jako čtenář a divák na téma sériové vrahy mě to velice zajímá a silně mě toto zpracování zaujalo. Příběh má neuvěřitelně hutnou, děsivě temnou atmosféru a divák s naježenými chlupy jen s napětím čeká co se bude dít dál. O hereckém výkonu Evana Peterse se ani nezmiňuji, protože opět předvedl proč ho tolik diváků miluje a zbožňuje, zkrátka je to skvělý herec v každé své roli, na svém místě jak se praví. Dokázal již v American Horror Story, že se bez jeho hereckých výkonů prostě a jednoduše neobejdou. Myslím, že to ani lépe nemohlo dopadnout. Bez sebemenšího zaváhání si ode mě zaslouží plný počet 5/5. Nadšenci kriminalistiky a historie sériových vrahů se mnou nebudou nic jiného než souhlasit. Rozhodně bych uvítala víc zfilmovaných seriálů podle skutečných událostí na tuto tématiku. (27.09.2022)

Konečně jsem dokoukal nový desetidílný seriál o známém sériovém vrahovi Jeffrey Dahmerovi ztvárněného Evanem Petersem. Jedná se o skvělou záležitost. Autoři se rozhodli zmapovat jak celý život Dahmera, tak i příběhy některých jeho oběti a to jaký vliv měl Dahmer na svoje okolí, ať už běžné sousedy a nebo na svoje nejbližší. Díky tomu má tento seriál možnost komplexně zmapovat sériové vrahy a vše co s nimi souvisí. V jednom díle vidíme souvislosti s dětstvím, dopad toho všeho na rodiny obětí, rodiny vraha, sousedy, známé, prostě všechno zde je. Je to kvalitně a řemeslně precizně odvyprávěný příběh, má to užasné set designy, kostýmy, nasvícení, kameru, vizuál. Prostě celé je to neuvěřitelně vypiplané do posledních detailů. Peter Evans prakticky s rolí splyne a často zapomenete na to, že je za tou postavou herec, který ji hraje. Silný kredit si ale dle mě zaslouží fenomenální Richard Jenkins, který podává snad životní výkon, kolik emocí a jakou uvěřitelnost předává v jemných nuancích svého výkonu. Seriál se soustředí ale na jakousi dohru toho všeho, jak Dahmer straší a ovlivňuje životy i dávno poté, co je chycený. Tohle je pro spousty lidí slabší dohra seriálů, ale pro mě to bylo všechno zajímavé až dokonce, vlastně často i zajímavější než samotný pohled vraha, který jsme viděli v různých dílech zpracovaný xkrát. Proto se za mě jedná o nepochybně jednu z nejlepších věcí na téma sériových vrahů po boku Zodiaca, Sedm a Mindhuntera. Tvůrci vyvolali, jak neuvěřitelně sympatie a empatie k obětem a rodinám obětí, tak i empatie a pochopení k Dahmerovi, kterému z nějakého důvody i fandíte, aby se polepšil. Extrémně ale soucítíte s postavou otce, který je prostě bravůrně napsaný. Seriál vyvolal hodně konfliktních emocí a nutí i k zamyšlení, jaké jsem dlouho u tohoto tématu nezažil! 10/10 Miluju to! (02.10.2022)

Skvělý a povětšinou velmi atmosférický zážitek, který využívá fascinaci daným tématem naplno. Zpracování Dahmerova životního příběhu je precizní téměř ve všech ohledech, navíc podpořeno opravdu skvělými výkony ústřední dvojice Evan Peters - Richard Jenkins. Už trailery lákaly na hutnou, těžkou a špinavou atmosféru, a ta se skutečně přinejmenším v prvních dvou třetinách dostavuje. Autoři však nechtějí šokovat, chtějí navodit nepříjemný pocit z člověka, který může naprosto v pořádku chodit mezi námi, a dělat hrozné věci. Snaha pokrýt celý Dahmerův život je důležitá a efektivní příběhově, avšak některé epizody ve druhé polovině tolik tíživě na diváka již nepůsobí, a jsou výrazně pomalejší než dynamičtější rozjezd. S osobou Dahmera jsem byl obeznámený předem, a můžu říct že tvůrci se opravdu věrně drželi daných skutečností, a kromě výtečných hereckých výkonů je právě toto jedním z klíčů k úspěchu. V rámci kriminálního žánru jde určitě o jeden z nejlepších počinů. Tvůrci však i přes tyto skutečnosti nedokážou udržet tempo a atmosféru po celou délku seriálu, a ve druhé třetině se přeci jen dost vleče. Doporučení si však příběh jednoho z nejhorších sériových vrahů v USA určitě zaslouží. 8,5/10 (28.09.2022)

Tohle se mi ještě v životě nestalo, abych na nějaký seriál po zhlédnutí myslela každý každičký den a přemítala o něm pořád dokola a dokola. Myslím, že se s tímto počinem Murphy dostal na vrchol své režisérské kariéry a ač mě jeho dřívější úctyhodné dvě řady American Crime Story posadily taky slušně na zadek, příběh Jeffreyho Dahmera vytvořen jeho pohledem mě v podstatě nenechává spát doteď. Absolutně jsem nečekala, že by na mě mohl mít seriál pro Netflix takový dopad. Z 90% za to ale může nepochopitelně brilantní a naprosto dechberoucí výkon Evana Peterse a jeho ne/výrazové brýlové hraní. Od srdce doufám, že za tohle uvidí nějakou cenu, protože mě nenapadá nikdo na světě, kdo by si to momentálně zasloužil víc. Nejen proto, že muselo být extrémně těžké zahrát a vžít se do někoho, kdo má na svědomí tak nelidské činy, ale i proto, že Jeffrey Dahmer je tak neuchopitelná osobnost ať už kvůli své inteligenci, postoji k tomu, co udělal a jak byl schopen o tom poměrně otevřeně mluvit. Tento seriál mě donutil pustit si snad všechny rozhovory s Dahmerem na YouTube, které byly k nalezení, protože mi to mozek prostě nebere a zároveň mě celý ten příběh strašně přitahuje. Faktorem, proč jsem ale tak poznamenaná je i naprosto podmanivá a hypnotizující hudba Nicka Cavea, skvěle vybrané osmdesátkové soundtracky a to, jak hloubkově to bylo celé napsané, natočené a nabídlo to i tolik potřebné zrcadlo tehdejší americké společnosti a zvrhlému policejnímu systému. Samozřejmě by pro mě jako hororového hltače bylo explicitnější gore třešničkou na dortu, ale chápu důvod, proč tomu tak nebylo vzhledem k respektu k pozůstalým a myslím, že to na škodu vůbec nebylo, protože tento seriál je hrůzostrašný a dokonale depresivní i bez násilí. Už ho zapínám podruhé, protože herecký koncert Evana Peterse se mi zažral pod kůži tak znepokojujícím způsobem, že mi asi přivodil jakýsi druh platonického stockholmského syndromu. Úplně se mi vrací vzpomínky na základku, kdy jsem ho milovala v American Horror Story jako Kita Walkera a měla ho všude na tapetě. Neuvěřitelný, bezkonkurenční, dechberoucí Evan. (04.10.2022)