Vlkodlak: Noční lovec

Já jsem zatím s novou fázi MCU více méně spokojen a to hlavně proto, že se nebojí experimentovat. Dobrá, ne vždy to vyjde, ale tentokrát ano. Vlkodlak: Noční lovec je natočený s hravostí a láskou ke klasický monster filmům a šikovně to kombinuje s typickými marvelovskými prvky. Přidává fajn obsazení, působivou hudbu a na marvelovské poměry drsnou brutalitu a vychází z toho speciál, který je opravdu speciální. (07.10.2022)

Docela zábavná hříčka, která mě naprosto nepřekvapila stylistickou úctou k hororům 30. a 40. let s důrazem na hru stínů, ale dost mě překvapila narativem inspirovaným Čarodějem ze země Oz a místy fakt neurvalým vršením nápadů. Není to bohužel moc výpravné a slibované násilí je třeba oproti Vlkodlakovi s Del Torem slabý čajíček, ale ční tu potenciál pro neotřelou a hravou sérii. Klidně i s Giacchinem na režisérské sesli, neboť několik sekvencí se silným zadním nasvícením je bezesporu působivých a pan skladatel má pro béčkové horory minulosti evidentně slabost. Škoda, že neměl po ruce lepší scénář s méně banálními dialogy, který by vrhnul pozornost na soudržnější formální uchopení a odpustil by si ty campy momenty a nepovedený humor. Pěkných 70 %. (07.10.2022)

Experimentálna jednohubka. Príliš krátka aby sa mi dostala úplne pod kožu a príliš dlhá aby Marvel nemal nutkanie vsunúť do nej náznak humoru miesto toho aby držal líniu ponurého monster filmu. Giacchino už nie je len skladateľ ale aj režisér ktorý dokázal že vie pracovať s jasnou víziou a to dokonca nadštandardne. Hlavne nasvietenie a kompozícia niektorých scén boli famózne. Ako pocta starým filmom od Universalu u mňa Nočný lovec obstál, aspoň na pohľad. Užil som si ho, no úprimne nemôžem povedať že by som padol na riť. Nevtiahol ma tak moc aby som príbeh vnímal viac ako obraz. Marvel ukázal že sa nebojí zmeny no myslím že ide skôr o výnimku ako predzvesť budúcej chutí odlíšiť sa. (11.10.2022)

Vlkodlak: Noční lovec je výtvarně vystylizovaná, žánrová jednohubka, které v diváckých očích nejvíce škodí to, že vznikla pod značkou Marvel. Mně osobně se však tento hororově laděný experiment líbil, byť měl své rezervy, co se týče například budování napětí. Bernal a pro mě neznámá Laura Donnelly byli fajn, zároveň jsem rád po letech viděl Harriet Sansom Harris coby šílenou Feliciu Tilman ze Zoufalých manželek. Třešničkou na dortu byl okatý, ale milý odkaz na Čaroděje ze země Oz. (22.11.2022)

Oznámením experimentu Werewolf by Night jsem byl vcelku zaujat. Bylo to něco neokoukaného a originálního, čímž se i výsledný projekt stal. Tento experiment dostal na starost známý skladatel Michael Giacchino, který se ukázal jako zručný režisér a všem dokázal, že na to má. Posledních pár let se Marvel snaží experimentovat čím dál víc, ale vždy to bohužel dopadlo skoro stejně. Vždy to vypadalo, že se Marvel někde v půlce sekl a základní nápad nijak nedokončil. Werewolf by Night je ovšem opakem, který je dokončen až do konce. Malé množství postav a kratší stopáž určitě film nesráží a poukazují, že menší příběhy dokážou mnohdy víc, než veliké tříhodinové blockbustery. Černobílý filtr také ničemu neuškodil a barvy mi po celý film nijak nechyběli. Gael García Bernal a Laura Donnelly jsou velmi sympatičtí a alespoň pro mě si to dost dávali. Choreografie v soubojím tělo na tělo je perfektně natočená a záběry z dálky, aby diváci měli přehled jsou skvělým nápadem. To vše zakončené jedním praktickým záběrem v menší chodbě. Prostě parádní jednoduchý 50 minutový speciál. 5/5 (08.10.2022)