Vlkodlak: Noční lovec

Z Marvelu se od Endgame stala ve většině případů pouhopouhá sterilní podívaná bez nějakých inovativnějších nápadů. Fakticky za mě začala tato značka dosti stagnovat. Proto oceňuji, že se někdo snažil přijít s něčím absolutně nezapadajícím do celkové konceptu. Pro mě je o to větším překvapením, že se režie chopil tvůrce excelentních soundtracků Giacchino. Vlkodlak sází zejména na špičkový audiovizuál, který vás (nejenom díky použitému černobílému filtru) přenese do 30.let minulého století. Práce s kamerou, luxusní střih, to vše z toho vytváří nevšední zážitek. Trochu tedy ve výsledku zamrzí, že příběh nikam nevybočuje.  Jeden zvrat sice nastane, ale nikterak přemrštěně se mnou nezamával. Nejspíše si tento hodinový snímek znovu už nepustím, ale jsem rád, že film vznikl. Za mě fajn dílko. Hodnocení: 7/10 (28.10.2022)

Michael Giacchino kromě režijní tvorby druhých táhne svým soundtrackem k zemi už i svojí vlastní. A tak sledujeme sice zručně natočenou poctu klasickým filmům, který vybudovaly „horror“ coby filmovej žánr, zato poctu s impotentním soundtrackem (byť před sto lety obstojným), kterej filmu bere všechnu atmosféru i napětí. Takže když už vznikne marvelovka, která se současnýmu Marvelu na míle vzdaluje, je dojebaná stejným orchestrálním paskvilem jako všechny ostatní. Podobný mini filmy jsou ale pro Marvel dobrou cestou, jak hledat nová uchopení budoucí tvorby, takže klidně víc! (10.10.2022)

Temnější strana Marvelu. Debut slavného skladatele Michaela Chiachina je poctou starším snímkům i vlkodlakům a je to příjemná hodinová podívaná s černobílým filtrem, který mi ve výsledku nevadil tolik, jak jsem se obával. Boj o mocnou relikvii s hromadou lovců v labyrintu a s jedním monstrem k tomu. Začíná to jako Battle Royale žánrovka, což by mi sedělo více, kdyby se v tomhle duchu nesl i celý film, ale vzájemných duelů je málo a jsou poměrně uspěchané, ale dojde i na trochu gore, což mě překvapilo. Je to rozhodně experimentální marvel žánrovka, která má potenciál. Nejlepší je samotné finále s vlkodlakem, kde dojde na docela slušnou vybíjenou ( občas je na kameře až moc šero a nejde úplně detailně vidět, co se zrovna děje), ale má to atmosféru a působí to velmi neotřele. Díky hodinové stopáži se jedná o snesitelnou a příjemnou změnu, která by neměla nikoho vyloženě urazit. Letos lepší vlkodlak tuším nebyl hehe. 6/10. (11.11.2022)

Vlkodlak: Noční lovec je výtvarně vystylizovaná, žánrová jednohubka, které v diváckých očích nejvíce škodí to, že vznikla pod značkou Marvel. Mně osobně se však tento hororově laděný experiment líbil, byť měl své rezervy, co se týče například budování napětí. Bernal a pro mě neznámá Laura Donnelly byli fajn, zároveň jsem rád po letech viděl Harriet Sansom Harris coby šílenou Feliciu Tilman ze Zoufalých manželek. Třešničkou na dortu byl okatý, ale milý odkaz na Čaroděje ze země Oz. (22.11.2022)

Nečekaná parádička v podobě netradičně vyhlížejícího krátkometrážního snímku. Dnes, po celé sérii propadáku, již na Marvel pohlížím poněkud skepticky, ale tento temný kousek se skutečně vydařil. Tak akorát zajímavé a celkem sympatické postavy, vhodně zvolená legenda, dobře napsané, a zároveň vtipné rozhovory a k tomu jako bonus špičkové akční scény. To navíc bez jakékoli zbytečné výplně. Sice mi trochu vrtá hlavou, jak by si soutěžící lovci s monstrem poradili, neboť na něj evidentně nikdo z nich ani z daleka nestačil. S tím je ostatně spjata i druhá otázka, neboť později jediný vlkodlak prakticky zničil onu celou špičkovou společnost. Ale i tak velká spokojenost! (17.10.2022)