Muž, který stál v cestě

Od filmu jsem nečekala nic, hlavně proto, že o srpen 1968 se zajímám a na jednotlivé aktéry mám již hotový názor. První překvapení se dostavilo, když poprvé promluvil Brežněv. Došlo mi, že jsem ho nikdy neslyšela mluvit, takže vlastně nevím, zda i v reálu mluvil ukrajinskou ruštinou a používal hlásku H. S filmem sdílím názor na tři nejdůležitější muže československé skupiny zavlečené do Moskvy. Dubček byl uplakánek, Husák svině a Kriegel frajer. Druhým překvapením je pojetí Svobody jako skutečného státníka, který si svoje háchovské dilema vyřešil ještě před odletem z Prahy. Rozhodně zde není vylíčen jako senilnějící stařec vhodný pouze k tomu, aby kynul masám z tribuny. Odsuzovat Svobodu za to, jak se choval v Moskvě, mi přijde hodně zjednodušující. Opět byl po třech dekádách celý národ jako rukojmí a státník se opět rozhodl neprolévat krev i za cenu ponížení. (11.12.2023)

Film bohužel není tak dobrý, jak jsem čekal. Obávám se (a zdejší komentáře tomu nasvědčují), že dnešní většinový divák vidící černobíle bude mít Kriegla za hrdinu a ostatní za padouchy. Jenže takto na dobu před 55 lety nelze nahlížet. I starší díla na toto téma jasně říkají, že nebýt Svobody, bůhví jak by to dopadlo a jaký by tu byl další vývoj. Kriegel se v r. 1968 zachoval svědomitě a málem za to zaplatil životem. Proto si rozhodně zaslouží, aby o něm byl natočen film. Nechápu ale, proč bylo vynecháno dalších ne méně důležitých 11 let jeho života. (16.11.2023)

Takhle skvělé téma a takhle ho propálit. Zaměření se jen na 68 je dobře, ale tím to končí. Spousta míst byla víc než zvláštní a podle mě dost přitažená za vlasy. Člověk, který dobu nezná, si tak musí připadat zcela zmaten a podle mě nemůže dostat nějakou jasnou ucelenou představu o době. Nemluvě o těch velmi zvláštních "dobových" závěrech. Ale název filmu pochválím, ten se povedl. (12.04.2024)

Štyri hviezdy najmä za to, že ľudí, vlastencov  ako František Kriegel si treba pripomínať čo najčastejšie. Či už vo forme spomienkových akcií,  kníh alebo filmov. Lebo neohli chrbát, nepoľavili zo svojho presvedčenia a ideálov ani pod hrozbou smrti (aj keď zjavne predtým, ako nepodpísal Moskovský protokol, bol kovaný komunista). No a potom tu boli ľudia ako Biľak, ktorý kolaboroval so Sovietmi alebo Dubček, ktorý bol slabý a oportunistický. Alebo Husák, ktorý priateľa Kriegla napokon bez váhania zradil a po smrti aj zaprel a neumožnil jeho verejný pohreb. Je zaujímavé, ako sa dejiny opakujú, ako sa nevieme poučiť z vlastnej histórie. A kolaborantov tu na Slovensku ako keby zhadzovali zhora zase, aj v 21. storočí. (03.04.2024)

Jsem strašně rád, že František Kriegel má svůj film, protože dlouho mě to velebení Dubčeka a opomíjení Kriegla vysloveně srala a bral jsem to jako óbr historickou nespravedlnost. Kariérní komunista a skutečný zásadový chlap opravdu není to samé. Film jako takový na mě působil až příliš neutrálně směrem k české výpravě v Moskvě a ještě jsme z filmu cítili menší budget což je obrovská škoda, působil spíše televizně ne filmově. Na druhou stranu se může opřít o silně emotivní situace na který slyším. Škoda že miláček národa generalisumus Pavel nežil v té době, Husák by měl totiž velkou konkurenci. V této době dobrá připomínka, jak rusáci přistupují k ostatním národům kolem sebe Finskem počínaje, Maďarskem konče všichni máme vlastní bolestnou zkušenost. Ta naše je docela dobře ukázana v tomto filmu. (31.05.2023)